S tuhou zimou, která dopadla na Evropu, pomáhají bojovat nákladní lodě s dodávkami zkapalněného zemního plynu (LNG) ze Spojených států. Ceny zemního plynu v Evropě se v důsledku toho už šestým dnem snižují, což je nejdéle trvající pokles za více než rok. Cena termínového kontraktu na plyn s dodáním v lednu se v úterý dopoledne snížila o více než osm procent na 98 eur (2450 Kč) za megawatthodinu (MWh). Později část ztrát smazala a odpoledne vykazovala pokles asi o tři procenta na 104 eur. Před Vánocemi se poprvé vyšplhala nad 180 eur za MWh.

Zprávy o amerických lodích s miliony krychlových metrů LNG na palubách sráží ceny plynu prudce dolů už déle než týden. Některé lodě dokonce prudce mění kurz a otáčejí se od Asie směrem ke starému kontinentu. To je zřejmě případ tankeru Hellas Diana, který měl plyn původně doručit do čínského města Tchien-ťin. Podle agentury Bloomberg ale loď, která vyrazila z texaského Corpus Christi 27. listopadu, u Havaje prudce otočila kurz a nyní zřejmě směřuje do Evropy. Od asijských destinací bylo podle Bloombergu obchodníky odvráceno nejméně sedm dalších lodí s plynem.

Podle serveru Oilprice.com do Evropy aktuálně míří 20 amerických tankerů. Před týdnem směr Evropa deklarovalo pouze 10 lodí. Dalších 14 se pohybuje ve směru k Evropě bez potvrzené cílové destinace. Američtí obchodníci totiž využívají vyšších cen, za které Evropané plyn odkupují. O víkendu počet lodí z USA s dodávkami LNG stoupl o třetinu. Analytici ale uvádějí, že dodávky LNG nebudou mít dlouhodobý vliv na energetickou krizi v Evropě, protože nemají šanci pokrýt poptávku. Zprávy o nich však přesto sráží ceny plynu na trhu, společně s předpověďmi mírnějšího počasí.

Minulý týden ceny prudce rostly a posouvaly dosavadní rekordy v souvislosti s výrazným poklesem toku plynu z Ruska plynovodem Jamal-Evropa. Tento pokles je podle kritiků výsledkem takzvaných reverzních kontraktů, kdy Německo sice nakupuje ruský plyn, ten ale posílá zpět na východ, a to do Polska a na Ukrajinu. Některé východoevropské země totiž kvůli neshodám s Moskvou nenakupují plyn přímo z Ruska, ale prostřednictvím kontraktů s jinými státy.

Obchodníci se zajímají také o to, zda je Rusko ochotné rezervovat si další kapacitu plynovodů, aby mohlo příští měsíc dodávat do Evropy více suroviny. Plynovod Jamal-Evropa, který přepravuje ruský plyn do západní Evropy, už osmý den funguje v obráceném režimu. Plyn tak dál proudí z Německa do Polska. Podle údajů z měřicí stanice Mallnow v úterý ráno hodinový objem jeho toku činil méně než 1,2 milionu kilowatthodin (kWh/h), zatímco v noci na úterý se pohyboval kolem dvou milionů kilowatthodin.

Německá Spolková agentura pro sítě (Bundesnetzagentur) uvedla, že současný směr toku plynu v Jamalu odráží postup firem působících na trhu. Upozornila, že německý trh s plynem je zásobován i dalšími trasami. „Tok plynu z německých hraničních bodů do sousedních zemí na východě není neobvyklý,“ tvrdí agentura. „Flexibilní tok plynu v obou směrech na hraničních bodech v EU je žádoucí při reakci na tržní signály a k zabezpečení dodávek,“ dodala.

Ruská plynárenská společnost Gazprom vybudovala spolu s několika západoevropskými společnostmi plynovod Nord Stream 2, který může přivádět plyn po dně Baltského moře přímo z Ruska do Německa. Od roku 2011 je v provozu plynovod Nord Stream, který vede paralelně a jehož kapacita činí asi 55 miliard metrů krychlových suroviny ročně. Zprovozněním Nord Streamu 2 by se přepravní kapacita zdvojnásobila, německý regulační úřad ale provozovateli zatím nechce projekt schválit a požaduje, aby nejprve upravil svou obchodní strukturu podle německého práva.