KOMENTÁŘ JIŘÍHO PEŇÁSE

Děti! Malé, usmrkané děti!

KOMENTÁŘ JIŘÍHO PEŇÁSE
Děti! Malé, usmrkané děti!

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Komentář k včerejšímu bombardování nemocnice v Mariupolu napsal před více než osmdesáti lety Karel Čapek:

„Slyšte, slyšte, slyšte! Voláme k ampliónu celý svět! Voláme lidi! Nepřátelská letadla napadla dnes ráno vesnici Borgo a svrhla pumy na obecnou školu. Do prchajících dětí střílela ze strojních pušek. Osmdesát dětí bylo raněno. Devatenáct dětí postříleno. Třicet pět dětí bylo výbuchem... roztrháno.

MATKA: Co říkáš? Děti? Copak někdo zabíjí děti?
TONI (hledána mapě): Kde to je... kde to je...
MATKA (stojí jako zkamenělá): Děti! Malé, usmrkané děti!
(Ticho.)

MATKA (strhne ze stěny pušku a podává ji oběma rukama Tonimu. S velkým gestem): Jdi!
(Opona.)

Co k tomu ještě říct? My nevíme, kdy opona za tím strašným představením konečně spadne. Zatím se na jevišti dějí strašné věci a dít se nejspíš nějakou dobu ještě budou. A to jeviště je skutečné, není to představení pro publikum, které se večer zvedne a půjde domů. My sice zhasneme své monitory a displeje, ale během našeho spánku nebo našeho běžného dne tam naskákají další obrazy hrůzy. Ty hrůzy jsou skutečné, skutečně je někdo prožívá, ničí jeho životy, zabíjejí a zraňují jeho a jeho blízké, ohrožují hlavně ty, které každý miluje nejvíc, jeho děti.

Člověk, který píše komentáře, by si měl zachovávat odstup, i politik by si měl zachovávat odstup, rozumný člověk by si měl zachovat odstup, všichni by si měli zachovat odstup. Jistě, zachovejme odstup, buďme střízliví, nikoli ovládaní emocemi. Ty jsou stejně bezmocné a vrahy nezastaví. Možná že na ně právě ti vrazi čekají a svým barbarstvím je chtějí vyvolat. Je to jejich známá taktika, používali ji všude, kam ta chamraď páchla. Kdysi se jí říkalo hunská pohroma, ale Hunové aspoň jezdili na koních a bojovali sice krutě, ale zpříma. Tahle opilá verbež je schopna se tak dovrávorat do cizí země a tam rozjebat kdeco, nakonec i sebe samu. I tuhle válku vedou vlastně ze zoufalství sami nad sebou. Jsou tak zoufalí, že se zprotivili i tomu nejbližšímu národu. I ten od něj chtěl mít pokoj a být od nich co nejdál. Ještě se jim někdo diví? Ještě by jim někdo doporučoval, že mají respektovat geopolitiku?

Ale zachovejme odstup. Zachovejme co největší odstup od těch vrahů, kteří se ještě neštítí o svých hnusných činech lhát, dojímat se jimi a vydávat je za obranu, za obranu míru, za boj proti fašismu… Oni, kteří vším, od svého skřetovůdce přes poslední zfanatizovanou megeru, definují všechny znaky fašismu! Rusko je fašistický stát. To je chladné konstatování.

Ale zachovejme odstup. Zachovejme mrazivý a štítivý odstup od všech, kdo by chtěli ty vraždy relativizovat, stavět do souvislostí, kdo by chtěli předstírat, že je to nějaká kolaterální škoda, nějaký vedlejší efekt speciální operace. Ne, bombardování nemocnic je podstata té země. Rusko se v něm dopracovalo samo k sobě.

Ale zachovejme odstup. Jednou ta opona spadne. Čím dřív, tím lépe pro svět. A nejvíc pro Rusko, je-li mu ještě pomoci. Vlastně o tom člověk pochybuje. Obávám se, že za našich životů už není.