KOMENTÁŘ

Kdo je tato vláda, aby nám kontrolovala teploměry

KOMENTÁŘ
Kdo je tato vláda, aby nám kontrolovala teploměry

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Návrh vyhlášky ministerstva průmyslu, jímž by se v případě potřeby omezila teplota v bytech, na hotelích, ve školách či v domovech důchodců, sklízí zdrcující reakce. Zazněla i odborná, právní kritika. Pozoruhodný je zejména rozbor advokátky Jany Zwyrtek-Hamplové, držitelky titulu Právník roku 2019, podle níž by taková vyhláška hned pětkrát porušila ústavní Listinu základních práv a svobod. Nás teď z jejího rozboru zajímá, že vyhláška stanovující maximální teplotu je protiústavním zásahem do soukromí a vůči nedotknutelnosti obydlí.

Na to žádná vláda nemá právo, pokud nejsme ve skutečné válce. Česká vláda na tlačení lidí do jakési tepelné solidarity nemá právo už vůbec, od ní zvlášť je to opovážlivost. Návrh vyhlášky sepsalo Síkelovo ministerstvo pro případ, že by republice v zimě docházel plyn. Ale jak už dnes každý ví, na unijním trhu jsou ceny různých energií, například plynu a elektřiny, propojené – jak jsme toho svědky v těchto dnech.

Cenu elektřiny mají dnes čeští zákazníci bez fixované ceny péčí ČEZ takzvaně burzovní, tedy za ceny na burze v drahém Německu, a to i když třeba zrovna svůj proud koupili od ČEZ úplně mimo burzu. Vláda, držící v ČEZ 70 procent akcií, dělá, jako že snad ani nemá většinu, a proto management tohoto energetického kolosu nemá jak donutit, aby se z burzy a tím i z burzovních cen vyvázal. Vláda mu před měsícem dokonce nevýhodně půjčila 74 miliard korun, aby mohl složit zálohu a na německé burze a s burzovními cenami i mimo burzu ve ždímání zákazníků pokračovat. Skoro každá domácnost platí účty jak za benzin, tak za plyn i za elektřinu, a když jí vláda nepomůže aspoň v jedné z těchto položek, v té, kde by docela účinně něčeho dosáhnout mohla, nemá co poučovat ji u položek ostatních.

Petr Fiala vydává apely, že krizi musíme přestát, a používá při tom obraty typu „Pokud budeme držet při sobě“. A je to Fiala, kdo si od hlavních byznysmenů s elektřinou v zemi, přesněji řečeno jedním ze tří, nechal namluvit, že na trh s elektřinou je za této situace nejlepší nesahat. Pokyny snižovat teplotu, nahlašovat své sdružení vlastníků bytů, pokud nebude snižovat předpisově, navléknout si svetr (Markéta Pekarová-Adamová) přicházejí od lidí, jejichž zájmem dnes je odsunout od sebe následky své strnulosti, odsunout je co nejdál od této vlády.

Má to ještě jednu rovinu. Dva roky s covidem jsme nejprve okrajově, pak už častěji slýchali obrat klimatický lockdown. V rozhovoru pro Echo ho před dvěma měsíci používal i známý portugalský intelektuál Bruno Maçães. Síkelovo ministerstvo průmyslu v tiskové zprávě o vyhlášce zmiňuje i tu okolnost, že vyhláška nám eventuálně pomůže s redukcí spotřeby plynu o 15 procent, až to nám a ostatním členským státům poručí Evropská komise. Aby to Komise mohla nařídit, bude muset platit stav tepelné nouze. Jistotu, že stav tepelné nouze a klimatický lockdown jsou dva naprosto odlišné scénáře, bych chtěl mít.

16. srpna 2022