PLYN Z RUSKA

Nová německá vláda chystá prostor pro zaříznutí plynovodu Nord Stream 2

PLYN Z RUSKA
Nová německá vláda chystá prostor pro zaříznutí plynovodu Nord Stream 2

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Budoucnost kontroverzního plynovodu Nord Stream 2 je krajně nejistá. Proces schvalování Nord Stream 2 je dočasně pozastaven, německý regulační úřad projektu nyní povolení k provozu nedá. Požaduje, aby provozovatel nejprve upravil svou obchodní strukturu podle německého práva. Proti zprovoznění plynovodu jsou výrazně i Zelení a FDP, dvě ze tří stran příští německé koaliční vlády. Podle listu Süddeutsche Zeitung nový vládní program navíc připouští možnost zastavení projektu ze strany Evropské unie.

Plynovod Nord Stream 2 má po dně Baltského moře přivádět zemní plyn z Ruska do Německa. Plynovod je už hotov, k zahájení provozu ale ještě potřebuje získat v Německu povolení. Země má na certifikaci čas do začátku ledna. Jakmile vydá doporučení, postoupí ho Evropské komisi (EK), která má další měsíce na odpověď. Bez schválení úřadu dodávky plynovodem Nord Stream 2 na německý trh nesmějí. Dodavateli by hrozila pokuta.

Certifikaci provádí německá Spolková agentura pro sítě. Provozovatel zatím plánuje založit ke správě plynovodního potrubí v Německu dceřinou společnost, což podle úřadu nestačí. Plyn přes Nord Stream 2 tak v prvním pololetí příštího roku asi ještě proudit nebude. „Spolková agentura pro sítě postupuje podle zákona – a to je dobře,“ řekl deníku Rheinische Post německý poslanec za Zelené Oliver Krischer. Podobně se podle agentury DPA vyjádřil i expert FDP Hagen Reinhold.

Podle Süddeutsche Zeitung program nové vlády kontroverzní plynovod ani jednou nezmiňuje, ale na straně 59 obsahuje důležitou větu: „Evropské energetické právo se vztahuje i na energetické projekty v Německu.“ Právě tato věta by podle listu měla znamenat pro Brusel výrazně jinou pozici, kdy Evropská komise „nadále nečelí volbě mezi prosazováním evropských práv a sporem s Berlínem, který ublíží oběma stranám“, uvádí. Mnozí členové Zelených a FDP totiž věří, že Nord Stream 2 nedodržuje pravidla evropského energetického práva. Pravděpodobný příští kancléř Německa, šéf SPD Olaf Scholz, je přitom zastáncem projektu.

Designovaný ministr hospodářství Robert Habeck a spolušéf Zelených se svým postojem nikdy netajil. Po jeho vstupu do vlády se nic nemění. „Nord Stream 2 nikdy nebyl jen čistě soukromým projektem,“ řekl Habeck listu Süddeutsche Zeitung . "Je to strategický projekt, který dostává Ukrajinu pod tlak a zvyšuje závislost německé politiky. Budeme se na to muset znovu velmi pečlivě podívat," dodal.

Podle směrnice Evropské unie musejí být provoz potrubí a distribuce plynu od sebe dostatečně odděleny. Švýcarská společnost Nord Stream 2 AG, za kterou stojí ruská plynárenská společnost Gazprom, se podle Spolkové agentury pro sítě rozhodla založit podle německého práva dceřinou společnost pouze pro německou část plynovodu. Ta by se měla stát vlastníkem německé části potrubí a provozovat ji. Úřad ale uvedl, že schvalovací proces pozastavuje do doby, dokud nebude dokončen převod základních aktiv a lidských zdrojů na dceřinou firmu. Až se tak stane, může schvalování pokračovat. Čas na to ale v lednu vyprší.

I pokud dá Spolková agentura pro sítě projektu zelenou, může trvat další až čtyři měsíce, než se k němu vyjádří Evropská komise, uvedla agentura DPA. Poté bude mít německá síťová agentura další dva měsíce na konečné rozhodnutí, zda projekt schválí. Rozhodnutí se teoreticky může lišit od názoru komise. Pak by Německu hrozila žaloba u Soudního dvora Evropské unie. Následně by bylo na lucemburských soudcích, aby rozhodli, zda je rozhodnutí německého úřadu o certifikaci v souladu s právem EU.

Projekt prosadila odcházející kancléřka ze strany křesťanských demokratů (CDU) Angela Merkelová, která zůstává ve funkci do doby, než vznikne nová koalice. Proti projektu se staví především Ukrajina, ale i Polsko. Největším odpůrcem, který sankcionizuje zapojené firmy, jsou Spojené státy americké.

 

, , jch

27. listopadu 2021