Státní zástupce Jaroslav Šaroch posílá před soud za dotační podvod v případu Čapí hnízdo expremiéra Andreje Babiše. Nechme teď stranou samotnou podstatu případu. O ní se napsalo a ve chvíli, kdy bude snad veřejnosti otevřené soudní jednání, ještě napíše dost.

Nechme stranou i rozbor toho, jaký vliv na kariéru a prezidentské ambice Andreje Babiše může mít probíhající soudní proces. A nechme chvíli stranou i další důležitý aspekt, jaký obžaloba může mít vliv na podnikání Andreje Babiše a udržení jeho impéria Agrofert. Na něj má Babiš nabráno 43 miliard korun dluhů na úvěrech od bank. Ve vnitřních směrnicích bank je pravidlo, že vůči osobám obžalovaným z trestné činnosti se mají chovat obezřetně. Babišovi proto akutně může hrozit předčasné zesplatnění úvěrů, což by spolu s odřezáváním Agrofertu od dotací, na němž systematicky pracuje nová vládní koalice, mohlo pro expremiérův byznys znamenat vážné existenční ohrožení.

Šest let protahování případu před rozhodnutím o obžalobě je trestuhodná lenost, neschopnost, anebo neochota. Těžko říct, který z těch důvodů by byl horší.

Šaroch v tom ale není sám, odpovědnost nese i šéf pražského městského státního zastupitelství Martin Erazím. A také vrchní pražská žalobkyně Lenka Bradáčová. Ta pravidelně prováděla takzvaný dohled nad Šarochovou prací. Vždycky o tom sepsala tiskovou zprávu, kde ho sepsula za protahování a vyzvala k nápravě. Když ale viděla, že stav pokračuje, nikdy se nerozhoupala k tomu, aby zasáhla jinak než mediálním výrokem. K tomu, aby na Šarocha podala kárnou žalobu za průtahy. Na to měla ona i Erazím pravomoc. Tím, že nekonali, nesou za Šarocha spoluodpovědnost.

Ministr spravedlnosti Pavel Blažek by měl přemýšlet, jakou odpovědnost je potřeba z liknavosti pražských žalobců vyvodit. Šest let cesty k rozhodnutí o obžalobě je nepřijatelná liknavost. Ať se rozhoduje o komkoliv. Tady nejde jen o Andreje Babiše. Vysokou hodnotou spravedlnosti je rychlost.

Po fiasku v případě exministryně obrany Vlasty Parkanové a generála Halenky je Babiš dalším nepříjemným vysvědčením práce pražských žalobců.

Doufejme, že jak se protahovalo vyšetřování a bylo plné pochybností, bude teď rychlý a precizní soud. Případ dostal přidělen pražský soudce Jan Šott, který v roce 2012 upoutal veřejnou pozornost tím, jak sebevědomě vedl proces s Vítem Bártou a Věcmi veřejnými.

Z procesu tehdy byla věc veřejná, protože Šott nechal soudní jednání natáčet na kamery a ochotně vysvětloval svá rozhodnutí veřejnosti. Když odvolací soud nařídil Bártu osvobodit, Jan Šott byl velmi rozčarován a komentoval to slovy: „Trestní právo se zastavilo před branou politiky. A korupční jednání, které je na jakékoli jiné úrovni lidského života postihováno trestním zákoníkem a trestáno, se od určitého postavení pachatele na určitém místě stává trestně nepostižitelným.“

Na rozdíl od Šarocha, u nějž byly po celou dobu pochybnosti jak o vůli, tak schopnosti vyšetřování vést, Šotta předchází dobrá pověst schopného a rozhodného soudce. Doufejme, že to rozhodování zvládne rychle a případ Čapí hnízdo přestane infikovat veřejný prostor. Čas je tady vysoká hodnota.