Vyšetřování kauzy Čapí hnízdo se neúnosně protahuje

Kdy podvolení policisté a žalobci seberou odvahu

Vyšetřování kauzy Čapí hnízdo se neúnosně protahuje
Kdy podvolení policisté a žalobci seberou odvahu

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Jedním z hlavních domácích témat letošního roku bude test, jestli třicet let po roce 1989 žijeme ve skutečném právním státě, který se nezastaví před zločiny mocných, nebo tady máme VIP trestní právo s pardony a přehlížením kriminálních činů těch, kdo vládnou. Testuje se na nejnáročnějším případu. Na premiéru Andreji Babišovi, obviněném spolu se svými rodinnými příslušníky z dotačního podvodu velkého rozsahu na Čapím hnízdě. Na Andreji Babišovi, který byl ještě ve své podnikatelské éře před nástupem do politiky znám velmi úzkými vazbami na policisty a v posledním roce dokázal prosadit změny na klíčových postech v policii. Přesně na těch neuralgických bodech, odkud noví lidé mohou spíš nepřímo než přímo (třeba tím, komu kauzy přidělí, nebo různými vnitřními kontrolami) ovlivnit rozhodování v Babišových případech. Čapí hnízdo totiž není jedinou trestní kauzou úřadujícího českého premiéra.

Orgány činné v trestním řízení zatím nevycházejí z testu vůbec dobře. K Babišovým kauzám přistupují pasivně a podvolují se. Všechno se to odehrává nikoli napřímo, ale právě pasivitou. U Čapího hnízda, které zatím jako jediné na rozdíl od ostatních kauz (korunové dluhopisy nebo sama podstata zbohatnutí Andreje Babiše) skončilo obviněním, je cítit velmi nepříjemný trend věci vysedět. Důvěra lidí ve spravedlnost ale závisí do velké míry i na tom, jak je rychlá a efektivní. A právě proto, že se najelo na zdržovací taktiku, jsou velmi důležité personální změny, které se v druhé polovině loňského roku odehrály ve vedení policie.

Čapí hnízdo ve středočeských Olbramovicích. - Foto: Jan Zatorsky

Policie, kterou skoro nikdo nechtěl vést

V první fázi byl odsunut policejní prezident Tomáš Tuhý na post velvyslance na Slovensku. Tuhý otevřeně přiznal, že mu tehdejším Babišovým ministrem vnitra (dnes ministrem obrany) Lubomírem Metnarem bylo naznačeno, že s případným druhým mandátem v čele policie už nemá počítat. Ten první mu měl skončit letos v dubnu. Protože ale dostal nabídku, jaká se neodmítá, vyklidil čelo policie už v předstihu. O toto špičkové místo, které by za normálních okolností mělo lákat řadu policejních šéfů z různých úrovní, nebyl v čase, kdy se policisté musí vypořádat s obviněným premiérem, téměř žádný zájem. Do prvního kola výběrového řízení na nástupce Tomáše tuhého se nepřihlásil nikdo. Ve druhém byl ze dvou kandidátů vybrán pardubický policejní ředitel Jan Švejdar. Policista s respektem uvnitř sboru a s dobrou pověstí. Letos ji bude muset obhajovat v těžkém testu.

Cesta k případné obžalobě Andreje Babiše za Čapí hnízdo bude ostrá. Premiér se, jak je jeho zvykem, bude brutálně a všemi prostředky bránit tomu, aby se případ obžalobou přesunul od policistů a žalobců k soudu. Tam už Babiš nebude moci uplatit žádné mocenské páky. Dnes může zasáhnout, aniž by to bylo na první pohled příliš okatě vidět, jak do policie, tak do státního zastupitelství. Výměny na klíčových postech u policie z loňského roku jsou toho důkazem. Nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana může vláda odvolat na návrh ministra spravedlnosti, velmi submisivního Jana Kněžínka, okamžitě bez udání důvodů. Až dorazí Čapí hnízdo k soudu, nemá nad ním Babiš už vůbec žádnou kontrolu. Soudci se zatím ve střetu s vládnoucí garniturou chovají velmi sebevědomě a nezávisle.

Zatímco u policejního prezidenta Jana Švejdara je potřeba s hodnocením počkat, až se ve funkci předvede, Jan Ptáček, nový šéf pražské policie, kde se přímo vyšetřuje Čapí hnízdo, se už předvedl v listopadu. Když na tiskové konferenci po boku šéfa pražského Městského státního zastupitelství Martina Erazíma tvrdil, že obviněného Andreje Babiše juniora prý k výslechu zatím akutně nepotřebovali a po celou dobu věděli, kde je. Erazím hned pár vteřin nato prohlásil, že jeho výslech je pro uzavření případu Čapího hnízda podstatný. Jan Ptáček, který je přímým nadřízeným kriminalisty Pavla Nevtípila, vyšetřujícího kauzu Čapí hnízdo, působil při svém jediném veřejném výstupu velmi nervózně.

Jaroslav Šaroch (vlevo) a Pavel Nevtípil - Foto: Jan Zatorsky

GIBS a snaha zpochybnit důkazy

Další důležitá změna se odehrála ve vedení Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS), která vyšetřuje trestné činy policistů. Babiš odtud loni na jaře brutálním tlakem včetně odstavování mimo službu kvůli údajně špatnému hospodaření útvaru vyštval ředitele Michala Murína. Vypsal se konkurz na jeho nástupce. Stejně jako u vedení policie tady nebyla žádná fronta adeptů. První kolo skončilo bez vítěze. Ve druhém zvítězil lounský státní zástupce a bývalý policista Radim Dragoun. Inspekci převzal od září.

Vyšetřovatel Čapího hnízda Pavel Nevtípil byl přitom už od jara, kdy začal brutální Babišův tlak na Murína, v hledáčku GIBS. Hospodářské noviny přinesly 16. března zprávu, že právě GIBS vyšetřuje na základě konkrétního podnětu podezření, že z trestního spisu v případu Čapí hnízdo unikly dokumenty. Andrej Babiš odmítl listu odpovědět, jestli podnět podal on. Už v říjnu 2017 ale řekl, že podá trestní oznámení kvůli dokumentům z případu Čapí hnízdo, které se objevily na twitterovém účtu Julius Šuman. Šlo o neověřené kopie listin z banky HSBC, které dokazovaly, že majitelem Čapího hnízda byl od počátku Agrofert – a Babiš to jen maskoval. Pokud by se ukázalo, že dokumenty byly pravé a unikly od policie nebo ze státního zastupitelství, ohrozilo by to důvěryhodnost vyšetřování. Právě k takovému závěru se může Babiš snažit GIBS tlačit.

Loni 7. listopadu přinesl Český rozhlas na základě žádosti podle zákona 106 o svobodném přístupu k informacím zprávu o tom, jak mají policisté na Andreje Babiše v Čapím hnízdě nabito důkazy. Vychází z usnesení o zahájení trestního stíhání. Český rozhlas upozorňuje celkem na deset důkazů. Nejsilnější jsou dva. Především právě smlouva mezi Čapím hnízdem a britskou bankou HSBC. Z ní je zřejmé, že banka půjčovala na projekt, protože ho považovala za součást Agrofertu.

HSBC, která financovala i stavbu centrály Agrofertu v Praze-Chodově, poskytla Farmě Čapí hnízdo celkem tři úvěry. První ve výši 350 milionů korun, druhý dosáhl 25 milionů a třetí 80 milionů. Policie od bankovního domu získala interní zprávu týkající se úvěrů. Z ní vyčetla, že i banka měla za to, že za Farmou Čapí hnízdo stál Babiš a koncern Agrofert. „Z podkladů HSBC Bank bylo zjištěno, že Farma Čapí hnízdo je další společností ze skupiny Agrofert, že se jedná o společnost, která je přímo vlastněna Andrejem Babišem,“ parafrázují policisté podle Českého rozhlasu zprávu banky. Policie se navíc domnívá, že bez Agrofertu a Babiše by Farma Čapí hnízdo nikdy úvěr nedostala. Banka ho poskytla – jak dovozuje policie –, jen aby si udržela dobré vztahy s důležitým klientem. A jím nemyslela Farmu Čapí hnízdo, ale Agrofert. „Vzhledem k vynikajícímu vztahu skupiny Agrofert s HSBC, kdy tato banka úvěruje i další společnosti Agrofertu, byla právě tato banka oslovena za účelem financování Farmy Čapí hnízdo, která je pro Babiše velmi důležitá. Právě vzhledem k důležitosti chce HSBC Bank zůstat klíčovou bankou společnosti Farma Čapí hnízdo, i když to není v souladu s její strategií. Financování projektu poskytlo bance Babišovu důvěru, díky čemuž HSBC Bank byla schopna zvýšit objem obchodů se společností Agrofert,“ píše se v obvinění.

Banka si navíc podle vyšetřovatelů nechala zpracovat znalecký posudek, který linku Farma Čapí hnízdo – Agrofert potvrdil. Jeho výstup zní, že bez zemědělského gigantu by areál nepřežil: „Uvedl, že pokud by zařízení bylo odkázáno pouze na běžný komerční provoz, bylo by velmi problematické zajistit plnění projektovaných parametrů, a to i s ohledem na konkurenci v blízkém okolí.“ Ze zprávy banky také vyplývá, že Agrofert jí potvrdil, že Čapí hnízdo hodlá používat pro firemní akce. „Společnost bance potvrdila, že již nechce platit externím poskytovatelům těchto služeb,“ píší policisté. Společnost HSBC nechtěla nyní informace policie rozebírat. Následný ekonomický posudek, který si policie nechala udělat, říká: „Je explicitně patrná vysoce nadstandardní součinnost a zájem koncernu Agrofert pro realizaci projektu. Čerpané úvěry byly podle znalce zajištěny ručitelským prohlášením společnosti Agrofert a dále smlouvou o zástavě nemovitostí, kdy zástavu poskytla společnost Imoba. Bez ručení Imoby s Agrofertem by Farma Čapí hnízdo nikdy od banky peníze nezískala kvůli extrémní rizikovosti projektu a nedostatečné bonity Farmy Čapí hnízdo, která neměla čím ručit.“ HSBC by žádné firmě s akciemi na doručitele nikdy tak obrovské částky nepůjčila.

Právě tento klíčový důkaz se Andrej Babiš pravděpodobně snažil zpochybnit podáním na GIBS, aby začala vyšetřovat kriminalistu Pavla Nevtípila. I Dragoun stojí stejně jako Švejdar a Ptáček z pražské policie před těžkým testem střetu s Babišovým zájmem.

Třetím neuralgickým bodem v policii, kde se loni odehrála personálním změna, je Národní centrála proti organizovanému zločinu (NCOZ). Ta se nepodílí na vyšetřování Čapího hnízda, prověřovala ale další případy Andreje Babiše. Mimo jiné způsob, jakým přišel v roce 2012 ke korunovým dluhopisům Agrofertu, které mu ročně vynášejí nezdaněný příjem kolem 90 milionů korun. To je dnes podle majetkového přiznání odevzdávaného do Poslanecké sněmovny hlavní legální zdroj Babišova živobytí. Na jaře, když ještě vládl Babiš bez sociálních demokratů ve své první vládě, ohlásil rezignaci na post šéfa NCOZ Michal Mazánek. Začátkem srpna ho nahradil jeho jmenovec Jiří Mazánek. Právě on vedl té doby vyšetřování dluhopisů. V říjnu NCOZ dluhopisy odložila.

V prvních dnech nového roku se stalo to, co se dalo čekat. Pražská policie požádala o další prodloužení termínu na vyšetřování Čapího hnízda, jehož délka byla podle vrchní pražské žalobkyně, která nad případem měla dohled už před víc než rokem a půl, „jen hraničně akceptovatelná“. Teď chtějí policisté další čtyři měsíce. Dozorující pražský žalobce Jaroslav Šaroch se zatím nevyjádřil, prý až v polovině ledna. Sám provádí prověrku práce policisty Nevtípila. To je samo o sobě pozoruhodné, protože mu téměř každý krok ve vyšetřování schvaloval. Pár dní před Vánocemi Bradáčová tentokrát z vlastní aktivity kritizovala jako dohledová žalobkyně Šarocha za to, že je u Čapího hnízda pasivní a málo efektivní.

Zatím to vypadá, že právě pasivita je styl, kterým se policisté a žalobci rozhodli Babišův případ vysedět. Lenka Bradáčová ráda podávala kvůli pasivitě na své podřízené kárné žaloby. Proč to zatím neudělala u Šarochovy pasivity nad Babišovým obviněním?