Babišova menšinová vláda

Drtivá porážka. Babišově vládě poslanci důvěru nevyslovili

Babišova menšinová vláda
Drtivá porážka. Babišově vládě poslanci důvěru nevyslovili

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Sněmovna jednobarevné menšinové vládě Andreje Babiše důvěru nevyslovila. Pro vládu hlasovalo všech 78 poslanců hnutí ANO, proti 117 poslanců ODS, Pirátů, SPD, KSČM, ČSSD, KDU-ČSL, TOP 09 a STAN. Zbývajících pět poslanců nebylo přítomných. Vláda nyní bude muset podat demisi. Vyjednávat s ostatními sněmovními stranami kvůli druhému pokusu o sestavení vlády a získání důvěry hodlá hnutí ANO ihned, v úterý to uvedl první místopředseda ANO Jaroslav Faltýnek. Dopoledne před hlasováním o důvěře doporučil mandátový a imunitní výbor poslancům vydat Babiše a Faltýnka k trestnímu stíhání v kauze Čapí hnízdo.

O důvěře vládě hlasovali poslanci po zhruba hodinové rozpravě, v níž se věnovali mimo jiné i programovému prohlášení. Opoziční poslanci vysvětlovali, proč vládu nepodpoří. O důvěře hlasovali zákonodárci jmenovitě. Premiér Babiš dle vlastních slov s tím, že důvěru nezíská, počítal. „Všichni se vyjádřil, že tu důvěru nám nedají,“ uvedl Babiš v nedělním pořadu TV Prima Partie.

Opozice po neúspěchu vlády ve sněmovně kritizuje Babiše

Tvrdou kritiku od představitelů opozičních stran si vysloužil premiér Babiš po dnešním hlasování sněmovny, ve kterém jeho vláda nedostala důvěru. Politici neúspěch vlády označili za Babišovo selhání a prohru. Prezident Miloš Zeman by podle nich měl buď s dalšími kroky vyčkat na výsledek druhého kola voleb hlavy státu, případně pověřit někoho, kdo se sestavování vlády zhostí odpovědně.

Předseda ODS Petr Fiala považuje vyslovení nedůvěry vládě za politické selhání a velkou prohru Babiše. Česko podle něj ztratilo tři měsíce od voleb. „Od prezidenta očekávám, že se zdrží politických rozhodnutí do doby, než bude jasno o jeho dalším mandátu,“ napsal na twitteru s poukazem na nadcházející druhé kolo prezidentských voleb, ve kterém Miloš Zeman Zeman usiluje o znovuzvolení.

Šéf Starostů a nezávislých Petr Gazdík vyzval hnutí ANO, aby ve druhém kole začalo se smysluplným jednáním o vládě, která získá důvěru. Vyzval také kabinet, aby přestal s personálními čistkami na ministerstvech. Nevyslovení důvěry vládě je podle Gazdíka produktem vyjednávání ANO, program vlády označil za mix bohulibých slibů a populismu. „Skončila sranda, začíná realita,“ uvedl Gazdík.

Česko bylo podle předsedy poslanců STAN Jana Farského svědkem ztraceného času v režii Zemana a Babiše. Možnost vydávat zákony a spravovat zemi brzdí právě tito dva politici, dodal. Stačilo by podle něj, kdyby Zeman pověřil jiného člena ANO sestavením vlády, hnutí by mohlo vytvořit koalici s ČSSD a KDU-ČSL. „Zatím jsme svědky mocenských hrátek Babiše a Zemana, kteří se snaží maximálně udržet sebe u moci, ale není to ve prospěch občanů,“ uvedl.

Vláda dle dřívějšího prohlášení premiéra Babiše podá demisi 17. ledna. Prezident Zeman již dávno avizoval, že i druhý pokus o sestavení vlády svěří Babišovi. O tom, komu bude svěřen případný třetí pokus, rozhoduje předseda dolní komory, nyní Radek Vondráček (ANO).

Kdy bude hlasovat sněmovna o vydávání, zatím není jasné

Hlasování o důvěře předcházelo dopolední jednání mandátového a imunitního výboru. Babiš i Faltýnek před jednáním výboru uvedli, že požádají o své vydání. „Požádáme o vydání a nemá to žádnou souvislost se schůzí o jednání v důvěru vlády,“ uvedl před jednáním výboru Babiš.

Kdy se bude policejní žádostí o jejich vydání zabývat dolní komora jako celek, zatím není jasné. ANO chce o vydávání hlasovat až příští úterý. Místopředseda lidovců Jan Bartošek dnes navrhl, aby dolní komora rozhodla ještě před hlasováním o důvěře vládě. „Je důležité vědět, zda budoucí premiér bude vydán policii ke stíhání, nebo ne,“ řekl dopoledne Bartošek. Návrh ale neprošel, sněmovna dnes podle plánu hlasovala o důvěře.

Babiše a Faltýnka policie obvinila už před sněmovními volbami pro podezření z dotačního podvodu. Babiše podezírá i z poškození finančních zájmů EU. Oba poslanci tvrdí, že se žádného trestného činu nedopustili a říkají, že jde o politickou kauzu.

Jednání o důvěře pokračovalo v úterý odpoledne poté, co bylo minulý týden přerušeno. Tehdy vyšlo najevo, že členové mandátového a imunitního výboru z hnutí ANO a SPD chtějí na jednání přizvat exdetektiva a nepravomocně odsouzeného Jiřího Komárka. Psali jsme o tom ZDE. Komárek však nebyl ministrem vnitra Lubomírem Metnarem zbaven mlčenlivosti, a tak před poslance nakonec nepředstoupil.

Ústavní právníci: požadovat 101 podpisů není ústavní

Prezidentova podmínka 101 podpisů poslanců pro druhé jmenování Babiše premiérem může vést k zablokování jediného východiska případné politické krize. Tím jsou předčasné volby. Pro Echo24 to uvedl ústavní právník Jan Kysela. Podle některých opozičních politiků měla ale podmínka padnout už před prvním pokusem o sestavení Babišovy vlády, ačkoli prezident Miloš Zeman s podmínkou 101 podpisů poslanců „žongluje“.

Někteří ústavní právníci považují Zemanovu podmínku za neústavní. „Že vláda potřebuje ve sněmovně dostat 101 hlasů, aby měla důvěru, je evidentní. Otázkou je, v jaké míře to má být starostí prezidenta republiky a nikoliv designovaného předsedy vlády. Komplikuje to ústavní mechanismus tří vlád otevírající možnost předčasných voleb,“ uvedl Kysela, jemuž se zdá taková podmínka neústavní. „Extrémní to bylo zejména v červnu 2013, když prezident žádal podpisy ověřené,“ dodal. Zeman tehdy žádal 101 podpisů po Miroslavě Němcové, jež po byla pádu Nečasovy vlády kandidátkou ODS na premiérku a 101 podpisy skutečně disponovala. Prezident Zeman ale jmenoval do funkce úřednického premiéra Jiřího Rusnoka.

„Když hned na počátku prezident řekne, že bez 101 hlasů nejmenuje, tak to dost efektivně může zablokovat některé kroky a zabetonuje se na určité pozic. A to ústavní východisko, kterým by byly předčasné volby, nemůže nikdy nastat,“ řekl Kysela. „„Ústavní krize je vyvolána, když na nějakou situaci není ústavní mechanismus k vyřešení. Nebo když toho mechanismu ústavní činitel nehodlá využít a právě se zabetonuje na jednom místě, jak jsem to zmiňoval,“ vysvětlil pro Echo24 Kysela.

Komplikace s takovou podmínkou vidí i ústavní právník Marek Antoš. „Kdyby premiér měl vždycky mít 101 podpisů předem, tak ústava nepracuje s tím, že je v ní i druhý a třetí pokus o sestavení vlády. Když by bylo nutných 101 podpisů, předpokládá se, že už první pokus musí být zákonitě úspěšný. 101 podpisů je velmi neústrojná podmínka nad rámec ústavy, která komplikuje sestavování vlády, místo aby mu pomáhala,“ uvedl Antoš pro Týdeník Echo v listopadu 2017.

‚Je to reakce na Babišův neúspěch při prvním pokusu‘

Podle politiků napříč opozicí je Zemanova podmínka komplikovaná. Shodují se, že 101 podpisů měl chtít prezident Zeman už před prvním pokusem. Nesplněním Zemanovy podmínky by navíc vládl Babišův první menšinový jednobarevný kabinet v demisi.

„Ukazuje se, že bylo chybou Miloše Zeman jmenovat vládu Andreje Babiše bez 101 podpisů. Tuto chybu včera nepřímo přiznal i prezident, když řekl, že v dalším pokusu již 101 popisů bude žádat. V této chvíli je to bohužel bezpředmětné, protože Babiš může vládnout sám, bez důvěry a bez legitimní opory ve sněmovně až do doby, dokud prezidentovi 101 hlasů nepřinese,“ uvedl pro Echo24 předseda ODS Petr Fiala.

„Ta podmínka měla padnout už před prvním sestavováním vlády, ale všichni víme, že pan prezident s tím žongluje, jak se mu hodí. Po Miroslavě Němcové podpisy v roce 2013 chtěl, v témže roce po Jiřím Rusnokovi ne. U Babiše je nechtěl a nejednou je bude chtít? Vidím za tím hlavně taktický tah, vzkaz voličům před prezidentskou volbou. Nehledal bych v tom hlubší úmysl,“ uvedl pro Echo24 předseda STAN Petr Gazdík.

„Je to bezesporu chytrá mocenské hra. Ale dost odpudivá. Zeman myslí jen na sebe a na své zájmy. Kdyby mu záleželo i na naší zemi, chtěl těch 101 podpisů už pro první pokus,“ napsal už ve středu na Twitter předseda klubu TOP 09 Miroslav Kalousek. Podobně se vyjádřil i místopředseda KDU-ČSL Marian Jurečka.

„Je to logická reakce na neúspěch Babiše při prvním pokusu. Je také správné, aby se nejprve rozhodlo o vydání Babiše k trestnímu stíhání a až potom prezident dával druhý pokus,“ řekl serveru Echo24 předseda poslaneckého klubu Pirátů Jakub Michálek. „Je logické, že pokud politici nezvládnou vytvořit většinu ve sněmovně, bude lepší počkat na nového prezidenta, aby moderoval jednání o nové vládě, a to v případě potřeby i bez účastni trestně stíhaného Babiše,“ dodal Michálek.