POLITICKÁ KOREKTNOST

„Horší než Severní Korea.“ Uprchlice z KLDR kritizuje politickou korektnost v USA

POLITICKÁ KOREKTNOST
„Horší než Severní Korea.“ Uprchlice z KLDR kritizuje politickou korektnost v USA

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Zdrcující kritiku amerického vysokého školství přinesla Yeonmi Parková, severokorejská studentka prestižní americké Kolumbijské univerzity, které se podařilo v roce 2007 uprchnout ze Severní Koreje. Parková v rozhovoru pro server Fox News uvedla, že atmosféra útlaku svobody slova a názoru je na amerických školách podobná jako v její rodné zemi pod diktaturou Kim Čong-una. „Ani Severní Korea není tak šílená,“ prohlásila dokonce. "Vymývají vám (tam) mozek."

„Čekala jsem, že platím takové jmění, vynakládám tolik času a energie, abych se naučila myslet. Jenže oni vás tam učí myslet tak, jak oni chtějí, abyste mysleli,“ řekla. „Uvědomila jsem si, páni, to je šílenství. Myslela jsem, že Amerika je jiná, ale viděla jsem mezi ní a Severní Koreou tolik podobností, že jsem dostala strach.“

Mezi tyto podobnosti Parková řadí protizápadní názory, atmosféru kolektivní viny a politickou korektnost.

Popsala, jak ji například pracovnice školy pokárala za to, že řekla, že má ráda západní literaturu, například knihy britské spisovatelky Jane Austenové. „Řekla mi: ‚Věděla jste, že ti autoři měli koloniální uvažování? Byli to rasisti a bigoti a podvědomě vám vymývají mozek‘,“ řekla Parková.

Podobně ji zarazilo, proč má některé spolužáky označovat jako „oni“, ne „on“ či „ona“. Šokovalo ji, když studenti na každém semináři oznamovali, jak si přejí být označováni. „Angličtina je můj třetí jazyk. Naučila jsem se ji v dospělosti. Někdy omylem stále říkám ‚on‘ nebo ‚ona‘ a teď po mně chtějí, abych těm lidem říkala místo toho ‚oni‘? Jak to mám sakra začlenit do své mluvy? Byl to chaos. Přišlo mi to jako úpadek civilizace,“ uvedla. „Severní Korea byla fakt šílená, ale ne takhle šílená,“ přiznala.

Parková se po řadě hádek s vyučujícími i studenty nakonec naučila „držet pusu zavřenou“. „Viděla jsem útlak, vím, jak vypadá,“ podotkla. „Tahle děcka pořád opakují, jak jsou utlačována, kolik zažila nespravedlnosti. Nemají ponětí, jak to je těžké být svobodný.“

„Lidé v Americe se můžou přetrhnout, aby předali svá práva a moc vládě. To mě děsí nejvíce,“ uvedla lidskoprávní aktivistka.

Sedmadvacetiletá Parková uprchla z režimu Severní Koreji v roce 2007, když jí bylo 13 let. Spolu s matkou se dostaly do Číny, kde padly do rukou obchodníkům s lidmi a byly prodány do otroctví. S pomocí křesťanských misionářů se jim pak podařilo uprchnout do Mongolska a nakonec našly útočiště v Jižní Koreji. O svých zážitcích sepsala knihu s názvem Abych přežila: Můj útěk ze Severní Koreje. Na Kolumbijskou univerzitu nastoupila v roce 2016, kde ale teď zažívá nové peklo.

 

, jch