Velké vonné květy lákají už po staletí

Pivoňky jsou přivoňky

Velké vonné květy lákají už po staletí
Pivoňky jsou přivoňky

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Kytice pivoněk ve váze může učinit pokoj i neobyvatelným, stejně jako nezapomenutelným. První letní dny na verandě, kdy skla házejí prasátka po stole a velké plátky květů do těch světel postupně padají. To už okouzlilo nejednoho suchara. Začíná jimi náš letní život otevřených oken, dveří dokořán a přemíry času ukrojeného z noci. Pivoňky samozřejmě nemají nic společného s pivem, jakkoli to zavdalo příčinu mnoha vtipům, které se vlastně notoricky točí kolem rozdílných zájmů žen a mužů v tomto jazykovém významu. K tomuto času ale přesně tento typ konverzace dokonale patří. Možná že vůně pivoněk a chlazené kvasy mají v našem podvědomí větší místo, než si myslíme.

Když si jdete takhle zjara po Kavkaze světlým lesem a potkáte pivoňku, posadí vás to do mechu. Totéž se vám může stát ve Středozemí, v rozsáhlých areálech v Asii, zejména v Rusku, Číně a Japonsku, ale také v Severní Americe. Jste zcestovalí a nějak jste neměli to štěstí? Nedivte se, rostliny s velkými květy jako lilie, růže nebo právě pivoňky jsou součástí lidské kultury od starověku, a pokud již ve čtvrtém století před Kristem brojí Theophrastus proti jejich plenění po nocích za účelem lékařským, je vůbec div, že v divočině podnes něco málo zbylo. Známé lokality jsou systematicky pleněny po léta a je to s nimi asi jako u nás se střevíčníkem. Kdo ta místa zná, důsledně je tají.

Jak to tedy je? Jsou pivoňky dřevité, čínské, bylinné, koprolisté, lékařské, intersekční a kdovíjaké ještě. Máme šanci se v tom vyznat? Ano! V Průhonicích máme takový malý středoevropský poklad, famózní sbírku pivoněk v botanické zahradě na Chotobuzi. Její kurátor Pavel Sekerka platí mezi pivoňkáři za fachmana, mnohé z nich viděl v přirozených podmínkách a také je zdařile kříží. Tam si můžete na jednom místě prohlédnout celou historii v kostce. Zajímavé je, že první „čínské“ pivoňky byly popsány jako bíle kvetoucí a tento přídomek jim zůstal až podnes. Díky jejich dlouhověkosti není nikterak výjimečné pěstování odrůd z 19. století a na mnoha zahrádkách či hřbitovech najdete právě tyto veteránky zahradní kultury.

No a „koprovka“? Ta má s koprem společné leda listy, charakteristicky úzkolisté, omáčku z ní nedělejte. V branži máme kolegu, který léta tyhle pivoňky sbíral, kupoval a vyměňoval pěkné trsy, až dal dohromady pěkné políčko. Když se zeptáte na jeho jméno, ne každý si hned vzpomene. Plnokvěté červené koprolisté pivoňky vždy platily za raritu a bude tomu tak i nadále. V časech převisu nabídky, jsouce zavaleni banány a levnými párky, koprolistou pivoňku dostanete z velmi dobré známosti, případě zdědíte. Musíte si ji zasloužit. To je dobře.

Zaklínadlo „intersekční“ je hodně zajímavé, protože tyhle pivoňky spojují výhody dřevitých s bylinnými. Keřové odrůdy kvetou docela brzo hodně velkými květy, které snadno poškodí déšť a svou vahou se umí i schovat pod listy. Tihle kříženci jsou o trochu menší, nevytvářejí nijaké keře, spíš větší trsy, nasazují poměrně hodně květů, které jsou menší, ale tím také pevněji sedí na trsu a to kvetení rozkládají do delšího času. To je docela důležité, protože jinak stačí pár horkých dní a na rok je hned po parádě. Nejzajímavější je ovšem barevná nabídka, protože se do hry dostávají tóny dřív nevídané. To jsou takové ty chvíle pro nachové, cyklámové, čajové a ruměncové tóny, o kterých si každý představí to svoje.

Takové totiž přesně pivoňky jsou. Svoje. Každý si může najít tu svou a sdílet s ní svůj začátek léta. Vychlazený i provoněný.

26. června 2021