PUTINOVY JADERNÉ ZBRANĚ

Kam Rusko zaútočí jadernými zbraněmi. Západ řeší, jak vážná je Putinova hrozba

PUTINOVY JADERNÉ ZBRANĚ
Kam Rusko zaútočí jadernými zbraněmi. Západ řeší, jak vážná je Putinova hrozba

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Pravděpodobnost, že ruský prezident Vladimir Putin použije taktické jaderné zbraně, je nejvyšší v historii, přesto stále nízká. Alespoň o tom hovoří americká rozvědka, která nicméně monitoruje jakékoliv náznaky eskalace konfliktu, které by mohly využití jaderných zbraní znamenat. Západní zpravodajské služby se snaží předpokládat místa, kam by případné střely mířily.

Americká rozvědka zblízka sleduje jakékoliv náznaky, které by ukazovaly, že se ruský prezident chystá nasadit jaderné zbraně. Pravděpodobnost je přitom prý nejvyšší v historii, stále ale nízká, uvádí server CNN na základě řady zdrojů právě z amerických tajných služeb.

Zdroje z amerického a britského ministerstva obrany uvedly, že situaci sledují zblízka a snaží se například vytipovat místa, která by cílem útoku mohla být. Ruští vojenští analytici nicméně hovoří o tom, že nynější mobilizace v Rusku riziko využití jaderných zbraní dočasně snižuje, protože prodlouží schopnost vést klasickou válku.

Podle dvou zdrojů obeznámených se zpravodajskými informacemi se obecný pocit uvnitř americké vlády, že hrozba je vyšší než dříve, zakládá především na Putinově rétorice a analýze jeho smýšlení v souvislosti s ruskými ztrátami na Ukrajině, nikoliv na jakýchkoliv tvrdých informacích. Putin také minulý týden prohlásil, že ruské hrozby nasazením jaderné zbraně „nejsou blufováním“. Na to brzy reagoval jeho ukrajinský protějšek Volodymyr Zelenskyj, který řekl, že věří tomu, že o žádné blufování nejde.

Přesto je pohled zpravodajské komunity do Putinova rozhodovacího kalkulu nedokonalý. Více zdrojů připustilo, že i nepatrně vyšší pravděpodobnost použití takových zbraní je znepokojující. Neutěšené výsledky Ruska a relativní úspěch Ukrajiny při nedávném ofenzivním tažení na severovýchodě ponechávají Moskvě na bojišti mizivý počet možností. „Je těžké definitivně vysledovat, zda nebo kdy by takový rozkaz vydal. Nebo jaké procesy se odehrávají v Putinově hlavě,“ uvedl jeden ze zdrojů.

Úmysl Moskvy použít jaderné zbraně bude i tak za určitých okolností možné patrně vypozorovat, píše Politico, a to na základě chování ruské armády, například překvapivě rychlého stažení nebo pohybu menší jednotky schopné převážet jaderný náklad. Podle jiných odhadů je ale možné, že Putin západ nejprve varuje a hrozbu využije jako nástroj při vyjednávání.

„Taktické“ nebo „bojové“ hlavice – známé také jako hlavice s malým výkonem – jsou určeny pro použití na bojišti. Mají výbušnou sílu 10 až 100 kilotun dynamitu. Přesto však mohou být nepředstavitelně smrtící, neboť pro srovnání bomby svržené na Hirošimu a Nagasaki v Japonsku v roce 1945 měly sílu odpovídající přibližně 15 až 21 kilotunám.

Podle některých analytiků je možná důležitějším rozdílem způsob použití hlavice než její síla. Někteří představitelé – jako například bývalý americký ministr obrany Jim Mattis – se domnívají, že hovořit v tomto smyslu o rozdílu mezi „taktickou“ a „strategickou“ hlavicí je nesmyslný. Použití obou by znamenalo překročení rubikonu, který nebyl překročen od roku 1945. Strategické hlavice mají sílu 500 až 800 kilotun a jsou určeny k ničení celých měst.

„Rusové nikdy nepoužijí strategickou jadernou zbraň,“ uvedl nejmenovaný činitel. „Použijí zbraň krátkého doletu. Mají hlavice, kterým říkáme mikroatomové, s výbušnou silou desítek až stovek tun,“ dodává.

Podle úředníků obeznámených se zpravodajskými informacemi má Putin řadu možností, jak by se mohl rozhodnout takovou zbraň nasadit. Mohl by ji vyzkoušet na moři jako demonstraci síly a snahu donutit Západ nebo Ukrajinu k ústupkům. Nebo by ji mohl použít přímo na Ukrajině, buď na bojišti, nebo v některém z populačních center – což je možnost, která by z něj podle několika amerických představitelů okamžitě udělala vyvrhele na světové scéně.

Někteří představitelé se domnívají, že i země jako Čína a Indie by v případě Putinova drastického kroku přistoupily k izolaci Ruska. Jak by USA reagovaly, by záviselo na tom, kterou z těchto možností by Putin zvolil, řekl prezident Joe Biden v rozhovoru pro pořad 60 minut televize CBS na začátku tohoto měsíce.

 

jkr

30. září 2022