HYBRIDNÍ VÁLKA

Kolik Číňanů se účastní hybridní války, odkud se řídí operace a které země jsou prioritním cílem

HYBRIDNÍ VÁLKA
Kolik Číňanů se účastní hybridní války, odkud se řídí operace a které země jsou prioritním cílem

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Sídlem čínských hybridních a propagandistických operací je základna 311 Čínské lidové osvobozenecké armády ve městě Fu-čou na jihovýchodě země v provincii Fu-ťien, ukrývá se za místním koupalištěm a sestává údajně z devíti jednotek. Na dezinformační válce se účastní desítky milionů Číňanů. Tvrdí to zpráva Institutu strategického výzkumu francouzské vojenské školy l’École militaire (Isrem), která ukazuje na obrovský rozsah sítí vyvinutých Čínou v horizontu několika let. Informovala o tom tento týden francouzská média.

Základna 311 má za úkol implementaci strategie tzv. tří válek. Ty se vedou za války i v době míru a zahrnují boj skrze veřejné mínění, psychologickou válku a válku zákona (termín, která je podobný, aniž by zcela odpovídal tomu, čemu se v angličtině říká lawfare, tedy využití a zneužití právních systémů a zásad proti nepříteli).

Podle zprávy pracuje na dezinformacích 2 miliony čínských občanů na plný úvazek a dalších 20 milionů Číňanů na částečné úvazky, kteří jednají na výzvu, aby reagovali na sociálních sítích a v médiích a vytvořili tak iluzi spontánních reakcí. Lidé, kteří se toho účastní, dostávají za jednotlivé kroky na sítích zaplaceno v ekvivalentu od několika centů po desítky eur. Některé takové úkoly se zadávají externím firmám, které mají sídlo například v Malajsii. Další vlivové operace se provádí prostřednictvím rozhlasových stanic, vydavatelských domů a univerzit.

Zpráva Irsem popisuje, jak v březnu 2020 zahájily čínské úřady dezinformační operaci, aby obvinily Spojené státy z vyvolání pandemie koronaviru.

Nicméně hlavním cílem základny 311 je Tchaj-wan, vůči kterému se provádí mnoho dezinformačních operací. Isrem však tvrdí, že ve vzdálenějším zahraničí jsou překvapivě dva jiné cíle a to Kanada a Švédsko, coby nejdůležitější terč v Evropě. Čína se o Švédsko zajímá z několika důvodů a to kvůli jeho geografické poloze jako brána do Arktidy, kam Čína soustřeďuje svou pozornost a také brána do Evropy. Současně Peking zajímají švédské špičkové technologie. Čína ale změnila strategii, v poslední době přešla od "svádění" k agresi. Zpráva připomíná dezinformační operaci, kdy byla vytvořena aféra čínských turistů údajně napadených švédskou policií. Cílem byla destabilizace švédského modelu a snaha přesvědčit čínskou veřejnost o násilí evropského politického systému.

Isrem uvádí, že Francie není prioritním cílem Pekingu s výjimkou Nové Kaledonie, kde čínské sítě podporují hnutí za nezávislost s nadějí na připojení tichomořských ostrovů k čínské zóně vlivu v Pacifiku a zároveň se snahou získat tamní zdroje niklu.