KOMENTÁŘ Jiřího Peňáse

Tichý muž s fotoaparátem Miloš Fikejz

KOMENTÁŘ Jiřího Peňáse
Tichý muž s fotoaparátem Miloš Fikejz

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Mezi tisíci fotografiemi Václava Havla mají zvláštní význam ty, které pořídil koncem osmdesátých let Miloš Fikejz, nenápadný muž, který vypadal trochu jako John Lennon z období, kdy se ostříhal nakrátko a začal nosit kulaté brýle, jimž se pak už bude navždy říkat lennonky. Havel na nich zase vypadá trochu jako Redford v období, kdy hrál velkého Gatsbyho nebo Jeremiaha Johnsona. No dobrá, úplně tak nevypadá, ale trochu jo. Přesvědčit se o tom a v duchu to porovnat můžete na výstavě Fikejzových fotografií v galerii Lucerny v pasáži před vchodem do kina. 

Jsou to fotografie ze sklonku disidentského věku, Havel je v jakési přechodové fázi mezi psancem a celebritou, ale stále ho ještě mohou kdykoli zatknout, což se ostatně v lednu 1989 stane. Je mu něco po padesátce, kila má tak akorát, výraz lehce desperátský, ale neomšelý a neunavený, ironický výraz kolem kníru, živé a přimhouřené oči. Neví sice, jak se budou poměry vyvíjet, ale vypadá to, že se něco dává do pohybu a že si to ještě všechno pěkně užije. Lze z té tváře číst, že ho to baví.

Tento model akčního Havla existuje ve dvou variantách. Na jedné sérii je v pleteném svetru s nutnou cigaretou, ta je pořízena někdy v létě 1988 na Hrádečku, tam je Havel uprostřed hovoru, ve svém prostředí, klidný a uvolněný. Vzpomínám si, že tyto fotografie se šířily v roce 1989 ve stovkách drobných kopií, jeden můj známý jimi polepoval krabičky od sirek, také jsem takové zápalky měl a velmi si jich cenil.  Druhá je z historického vystoupení na Lipnici 3. září 1988, kam ho vzal na pódium Jan Rejžek. Havel je tam v americkém parkeru a v pulovru, tváří se přece jen trochu napjatě, jak to dopadne, ale energicky a pohotově. Na některých fotografiích sedí mezi obecenstvem, vedle něj hodně huňatý Rejžek a Jiří Černý, svlečený do půl atletického těla, což zajímavě kontrastuje se svetry a bundami okolí. Z této série je známý detailní portrét Havla z poloprofilu, kde se Havel šťastně usmívá. To byla fotografie, která v tisících kopiích zaplavila zemi v prosinci 1989, když bylo nutné představit zemi kandidáta OF na prezidenta. Zemi zaplavila frajerská tvář sympatického chlapíka, který se jen tak nedá a na kterém je vidět, jak má rád život.

Málokdo věděl, že jejím autorem je Miloš Fikejz, který nebyl profesionálním fotografem, ale vystudovaným knihovníkem a hlavně cinefilem, mužem s dokonalými vědomostmi a přehledem o světě filmu. Pracoval ve Filmovém ústavu, později ve Filmovém archivu, připravoval časopis Filmový přehled, v době předinternetové nepostradatelný zdroj filmových informací. Pro ty, kdo něco tehdy potřebovali zjistit ze světa filmu, byl Miloš vždy ochotným rádcem a pramenem, jeho lennonovská vizáž byla, dalo by se říct, značkou české filmové bibliografie. Byl to skromný a nesmírně cenný muž, oč nenápadnější, o to spolehlivější. Jeho portrétní fotografie stovek a stovek domácích a zahraničních herců představují zřejmě největší kolekci svého druhu v českém prostředí. Většina těch fotografií je tak dobrých a přirozených, že Miloš Fikejz svým nevtíravým stylem vytvářel ve fotografovaném objektu pocit, že ten muž v lennonkách je vlastně jeho starý známý, se kterým se může cítit úplně klidně. Tak, jak se asi tehdy cítil v těch neklidných letech, kdy se věci dávaly do pohybu, i jeho redfordovský model Václav Havel.  

Letos 15. ledna Miloš Fikejz zemřel ve věku nedožitých šedesáti let.   

10. května 2019