Na tuzemský průmysl začíná dopadat další vliv války na Ukrajině. Podle odborníků hrozí výpadek kvalifikovaných pracovníků až na desítkách tisíc pracovních míst a to kvůli pozastavení programů pracovní migrace z Ukrajiny a Běloruska. Z řad uprchlíků, které tvoří v drtivé většině ženy, lze pokrýt poptávku jen částečně a firmy se podle odborníků začínají dostávat do existenčních problémů a nemohou plnit už slíbené zakázky.

Na český pracovní trh se podle personalistů nedostane zřejmě až 40 tisíc pracovníků z Ukrajiny a mnoho dalších z Běloruska, kteří měli přijít na základě vládních programů ekonomické migrace. Výpadek se přitom týká kvalifikovaných pozic jako jsou svářeči, slévači, kovoobráběči, strojní zámečníci, elektrikáři, CNC operátoři či seřizovači. To začíná vést k existenčním problémům a v některých případech už nyní i vede k propouštění českých zaměstnanců.

Podle Svazu průmyslu pomáhaly vládní programy získat tisíce pracovníků na pracovní pozice, na které firmy nemohly získat české pracovníky. Problémem je dlouhodobá závislost právě na Ukrajině, kterou demonstrují nastavené kvóty – zatímco v případě Ukrajinců je nastavena na 40 tisíc ročně, u ostatních zemí je limit výrazně nižší.

„Od doby, co byl Program kvalifikovaný zaměstnanec pro Ukrajinu a Bělorusko pozastaven, se zaměstnavatelé soustředí i na jiné země – Kazachstán, Mongolsko, Indii, Moldavsko a Filipíny. V tuto chvíli jsou vládou nastavené kvóty nedostatečné. Firmy se kvůli tomu začínají dostávat do existenčních problémů nebo nemohou plnit sjednané zakázky, natož se smluvně zavázat k dalším,“ uvedl pro deník Echo24 ředitele zaměstnavatelské sekce svazu průmyslu Miloš Rathouský.

Žádosti zaměstnavatelů v programu pro kvalifikované zaměstnance vyřizuje z naprosté většiny Hospodářská komora, která přenesení zájmu na pracovníky z jiných zemí potvrzuje, stejně tak jako problémy s kvótami. „Zejména se jedná o Mongolsko, Kazachstán, Moldavsko a Indii, kde však není dostatečná kvóta a potřebné zařazení a vyřízení žádosti může v některých případech trvat bezmála jeden rok. Taková doba je absolutně nepřijatelná jak pro samotného zájemce o práci, tak i pro zaměstnavatele, který pochopitelně potřebuje pracovníky co nejdříve k dispozici, aby nemusel redukovat výrobu nebo jinak snižovat svoji aktivitu v rámci zakázek,“ uvedl pro deník Echo24 mluvčí Hospodářské komory Miroslav Diro.

Jak ukazují čísla Hospodářské komory, z těchto zemí totiž do Česka míří běžně výrazně méně pracovníků. V případě Mongolska jde jen o tisícovku žádostí ročně, Indie pak šest set, Kazachstán pak pouze pět set žádostí ročně. „V konečném důsledku to může mít velmi negativní vliv na rozvoj české ekonomiky v několika důležitých sektorech, už i tak postižených pandemií COVID 19,“ dodal Diro.

Podle ředitele personální agentury Grafton Recruitment Martina Mala už jsou na trhu patrné první dopady současné situace. „Existují případy, kdy společnosti přijaly zakázky právě v souvislosti s náborem na Ukrajině. Nyní zaměstnance nejsou schopny získat a výsledkem je přebírání zakázek sesterskými společnostmi v jiných regionech a propouštění stovek českých zaměstnanců. A to nemluvíme o subdodavatelích, kteří tím rovněž přijdou o plánovanou práci. Hrozí tedy lavinový efekt, který se dotkne i českých kmenových zaměstnanců,“ řekl Malo.

Přes to, že určitou náhradu může pracovnímu trhu zajistit příliv uprchlíků z válkou sužované Ukrajiny, vzhledem k jejich struktuře, kterou tvoří z naprosté většiny ženy, nemůže jít o náhradu plnou. „Zájem zaměstnavatelů je aktuálně převážně o pracovní pozice vhodnější více pro muže, jako jsou například slévači, mechanici a seřizovači CNC, svářeči, brusiči, jeřábníci, bagristé, kováři a jiné,“ dodal Diro.

Odborníci i svazy tak apelují na vládu, aby co nejdříve přišla s řešením. Podle Hospodářské komory i Svazu průmyslu je třeba změnit nastavení kvót a jde jednoduše změnit změnou nařízení vlády. „O úpravu kvót jsme požádali dopisem předsedu vládu,“ uvedl Diro s tím, že se premiér Petr Fiala (ODS) rozhodl na základě doporučení ministerstva vnitra debatu odložit a s určitým časovým odstupem jednat na úrovni příslušného pracovního týmu tripartity.

Ještě větší problémy by podle Martina Mala mohla přinést další vlna ukrajinské mobilizace. „V případě, že by vyšel zákon zaměřený na návrat Ukrajinců do vlasti, a to v podobě, jakou představil minulý týden prezident Volodymyr Zelenskyj, tedy zahrnující povinnost návratu všech mužů ve věku 18 až 60 let s velmi vysokými pokutami při nedodržení, mám obavu, že by většina ukrajinských mužů skutečně odjela. To by znamenalo obrovské ohrožení pro českou ekonomiku,“ doplnil Malo.