Volby do Sněmovny by podle modelu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM) v červnu vyhrálo ANO se ziskem 29 procent hlasů, proti předchozímu měsíci se jeho podpora zvýšila o jeden procentní bod. Druzí by skončili Piráti, kteří si polepšili o 3,5 procentního bodu na 17 procent, a třetí ODS s 15 procenty. Jejich podpora se o dva procentní body snížila. Oproti květnu ztratili i čtvrtí komunisté a pátí sociální demokraté. Do Sněmovny by se dostalo ještě hnutí SPD. U KDU-ČSL a STAN nelze vzhledem k intervalům spolehlivosti a váhání voličů říci, zda by se do dolní komory dostaly či nedostaly. Centrum také výsledky zjišťovalo v době před konáním dvou posledních významných demonstrací proti premiérovi Andreji Babišovi, aktuální čísla by se proto nyní mohla lišit.

„U ČSSD pozorujeme v posledních dvou šetřeních statisticky významný pokles podpory, u pirátské strany naopak nárůst. U ostatních stran nedošlo ke statisticky významným změnám,“ uvedlo CVVM.

Komunisté by v červnu získali podporu devíti procent voličů, o měsíc dříve by je volilo 11 procent. ČSSD přišla oproti květnu o dva procentní body, dostala se na 7,5 procenta. Naopak červnový výsledek hnutí SPD je o 1,5 procentního bodu lepší než květnový.

V modelu poprvé figuruje i nová politická strana Václava Klause mladšího Trikolóra – hnutí občanů, v červnu by ji volilo jedno procento voličů. Klaus stranu, která chce hájit konzervativní hodnoty, zdravý rozum a pracující lidi, představil 10. června. Prioritou pro hnutí jsou volby do Poslanecké sněmovny v roce 2021.

Průzkum se konal od 8. do 17. června, tedy v době před demonstrací na Letenské pláni proti premiérovi Andreji Babišovi (ANO) a za nezávislost justice, na kterou dorazilo na čtvrt milionů lidí.

Pokud by se volby konaly letos v červnu, zúčastnilo by se jich podle vlastního vyjádření 60 procent občanů ČR. Reálná účast ve volbách v říjnu 2017 byla 60,8 procenta.

Volební model CVVM není předpovědí výsledků voleb, ale na základě získaných odpovědí o preferované straně, jistotě volby a ochotě jít k volbám informuje o rozložení voličské podpory v době průzkumu. Pracuje s pravděpodobností, zda respondent dorazí k volbám, a zohledňuje váhání voličů mezi více stranami.