Casa Kohn v Quitu

Na piedestal

Casa Kohn v Quitu
Na piedestal

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Rušná čtvrť hlavního města Ekvádoru ukrývá zapomenutou perlu modernistické architektury, která nese výraznou československou stopu.

Vyslanci nového názoru

Výstava ve Winternitzově vile vypráví příběh jednoho úchvatného domu na úpatí And, který pro svou rodinu navrhl původem pražský židovský architekt. - Adam Štěch

V meziválečné Praze patřili bratři Karl a Otto Kohnové mezi nejpokrokovější architekty, kteří navrhovali přesně podle zásad funkcionalismu. Společně se jim ve dvacátých a třicátých letech podařilo vyprojektovat a zrealizovat mnoho staveb od vil přes interiéry soukromých rezidencí až po velké bytové domy – ve spolupráci s dalším avantgardním architektem Josefem Havlíčkem navrhli dominantní modernistický blok třinácti nájemních domů na Letenské pláni u fotbalového stadionu Sparty, který si vysloužil přezdívku Molochov.

Kvůli židovskému původu však byli nuceni svoji prosperující architektonickou kancelář před vypuknutím druhé světové války uzavřít a najít nový bezpečný domov pro sebe a své blízké. Dvacetičlenná velmi zámožná rodina Kohnů se nakonec rozhodla emigrovat až do hlavního města jihoamerického Ekvádoru. Podobně jako mnozí další významní evropští architekti se stali nedobrovolnými vyslanci modernistické architektury v různých koutech světa, kam s sebou přinesli své znalosti a názory, jakým směrem se má stavební kultura ubírat. Radikálně odlišné společenské podmínky talentované architekty ve výkonu jejich profese nezastavily, v novém prostředí však zaktualizovali přísný funkcionalismus, aby si lépe rozuměl se subtropickým klimatem a kulturním dědictvím Latinské Ameriky. To se projevilo zejména v uvolněnějších organických tvarech a užíváním zdobných, řemeslně propracovaných prvků. Příkladnou ukázkou je v tomto ohledu jedna z vůbec nejlepších realizací Karla Kohna – jeho vlastní rodinný dům v Quitu ze začátku padesátých let.

Kolibříci s husami

Navzdory své nepopiratelné hodnotě ovšem stavba dlouhou dobu dřímala v zapomnění, takže o ní bylo možné dohledat jen kusé informace. Situaci však nyní změnil kurátor a publicista Adam Štěch, který je i za hranicemi Česka znám jako neúnavný lovec architektury dvacátého století. Štěch má zvláštní slabost právě pro pozdní organický funkcionalismus. Když se mu proto naskytla příležitost zapomenutou vilu Karla Kohna osobně navštívit, neváhal a vydal se do nejvýš položeného hlavního města na světě, aby ji pečlivě zdokumentoval. Nasbíraný materiál aktuálně prezentuje na výstavě věnované Case Kohn ve Winternitzově vile.

Pozvání dostal od Kohnovy dcery Katyai, která v domě se svými rodiči vyrostla a dodnes v něm občasně pobývá. Protože si uvědomuje hodnotu objektu, dochoval se ve své původní autentické podobě včetně veškerého vybavení. Po dokončení vily v roce 1951 se o ní psalo jako o nejmodernější stavbě celého Ekvádoru a slavnostního představení díla se zúčastnil dokonce i sám prezident Galo Plaza, což jen dokresluje význačné postavení, jaké si rodina dokázala na opačné straně zeměkoule během třinácti let vybudovat. Zdaleka to však nebyla zásluha jen Karla Kohna – jeho manželka Vera se totiž těšila veliké úctě coby uznávaná psychoterapeutka.

Když roku 1938 rodina Kohnova z Prahy utíkala, nechal si Karl zabalit velké množství svého nábytku, který pro něj měl zřejmě obrovskou osobní hodnotu, neboť představoval jednu z mála materiálních spojnic s jeho pravým domovem. „Karl Kohn celý dům navrhl právě kolem svého nábytku, který si dal poslat lodí až do Quita,“ prozrazuje Adam Štěch, jehož během osobního pobytu ve vile zaujala bohatá rozmanitost prostorů i na relativně malé ploše. Nejpůsobivější část domu představuje bezesporu zaoblená zimní zahrada plná bujné tropické zeleně navazující na okrasnou část zahrady, do které se slétají kolibříci. Civilní charakter domu dokazuje opačná strana zahrady, kde pobíhá drůbež.

„Příběh vily Kohn není jen příběhem jednoho špičkového architekta a jeho rodiny, ale vyprávěním o zcela zásadních historických fenoménech a událostech, kterými světová společnost procházela během třicátých až padesátých let minulého století. Do značné míry tyto události ovlivnily také vývoj uměleckých směrů, architektury i designu,“ komentuje přesah této stavby Adam Štěch.

15. května 2022