Opoziční poslanci se chystají na úterní schůzi grilovat premiéra Andreje Babiše kvůli návrhu auditní zprávy Evropské komise. Podporu najdou také u vládní sociální demokracie, která mimořádný bod ve sněmovně podpoří. Pro Echo24 to potvrdil předseda klubu Jan Chvojka. Opoziční ODS bude po vládě chtít, aby se zastavily dotace holdingu Agrofert a ať na auditní zprávu připraví odpověď resorty, které nejsou pod vedením hnutí ANO.

Na čtyřech bodech se už minulý pátek dohodla opozice spolu se sociální demokracií. Vládní strana souhlasila jak se zveřejněním zprávy a se zařazením mimořádného bodu na úterní schůzi, tak se zastavením proplácení všech dotací Agrofertu. Poslední bod, aby odpověď na auditní zprávu vypracovala jiná ministerstva než pod vedením hnutí ANO, však šéf ČSSD Jan Hamáček včera vyvrátil. Podle něj budou odpověď sepisovat úředníci jednotlivých dotčených resortů.

Opoziční poslanci také budou požadovat, aby stát přestal vyplácet holdingu Agrofert veškeré dotace. Ve sněmovně se očekává velká diskuze, do které mají přispět i ministři hnutí ANO. K auditní zprávě se tak má vyjádřit i ministr životního prostředí Richard Brabec. „Já sám, když jsem tam viděl věci, které se týkají ministerstva životního prostředí, a dělali jsme si ten domácí úkol během víkendu, tak jsem vůbec v šoku, že to tam mohl někdo napsat,“ řekl ke zprávě Richard Brabec.

Předseda Pirátů Ivan Bartoš pak poukazuje na to, že podpora od sociální demokracie nemusí stačit. „Stačí veto dvou klubů a bod nemusí být ani zařazen. U hnutí ANO to je jasné, teď záleží na komunistech a SPD,“ řekl pro Echo24 Ivan Bartoš. Komunisté podle poslance Jiřího Dolejše bod podpoří. „Ano, předpokládáme, že má smysl se o tom bavit. Výstup ale musí být ve strukturované podobě,“ řekl Jiří Dolejš pro ČT.

Záležet tak bude na případném vetu klubu SPD, které se k ostatním opozičním stranám nepřidalo. Předseda poslaneckého klubu Radim Fiala deníku Echo24 neodpověděl, zda strana Tomia Okamury podpoří projednání bodu.

Opozice vyčkává s hlasováním o nedůvěře

Podle opozice však není na pořadu dne hlasování o vyslovení nedůvěře vládě. „Nepředbíhejme událostem. Vyzval jsem pana premiéra, aby požádal znovu o důvěru své vládě. Odmítl to. Zřejmě se bojí. Nedivím se mu, závěry auditní zprávy Evropské komise jsou pro něj velmi nepříjemné. V tuto chvíli je na řadě ČSSD. Uvidíme, jak se zítra zachová při naší snaze o zařazení mimořádného bodu ke zprávě EK. A jak nás podpoří v dalších věcech, aby neoprávněné dotace neplatili čeští občané,“ řekl pro Echo24 předseda ODS Petr Fiala.

Předseda vlády Andrej Babiš výzvu Petra Fialy odmítl s tím, že má vyvolat hlasování o nedůvěře. K tomu je potřeba podpis 50 poslanců. „Pokud chce pan předseda Fiala vyvolat hlasování o nedůvěře, ať to udělá. Využiji to k tomu, abych české občany seznámil s tím, kolik peněz nemohla Česká republika vyčerpat z evropských fondů kvůli nesrovnalostem za posledních patnáct let, tedy i v době, kdy vládla ODS,“ uvedl Andrej Babiš.

Podle předsedy lidovců Marka Výborného je však Fialova výzva oprávněná. „Hlasování o důvěře má smysl tehdy, když tu je zřejmý reálný výsledek a řešení ve prospěch občanů ČR. Aktuální postoje Andreje Babiše ale i KSČM a SPD tomu ale neodpovídají. Jsem k tomu skeptický,“ řekl pro Echo24 Marek Výborný.

Podobně se vyjádřil i Ivan Bartoš. „Postupujeme podle dohody předsedů stran z minulého pátku. Zveřejnění zprávy už nemusíme na plénu řešit. Nyní je dnešní jednání klíčové. Hlasování o vyslovení nedůvěře vládě se ani na páteční schůzce neprobíralo,“ řekl Bartoš.

Podle zveřejněné zprávy se Babiš sice po volbách v roce 2013 jako poslanec a ministr financí funkcí v Agrofertu vzdal, do jeho chodu ale zasahoval. Auditoři jako příklad uvádějí Babišova rozhodnutí o rozdělení zisku za rok 2013, o úpravě stanov či propuštění členů představenstva. Popisují také, jak premiér ovládá oba svěřenské fondy. Může jmenovat a odvolávat správce i dohlížitele, z nichž jedním je jeho manželka Monika.

Podle textu si Babiš může vzít majetek z fondů kdykoliv zpět a má zájem na tom, aby byly firmy úspěšné. „Firmy v holdingu by proto neměly dostávat dotace a veškerá veřejná podpora, včetně prostředků z Evropského regionálního a rozvojového fondu, Evropského sociálního fondu a Kohezního fondu, poskytnutá od 9. února 2017 je porušením zákona o střetu zájmů,“ uvádí zpráva.