Vysadili jste strom republiky? A víte, jak se mu vede?

Jak se má lípa?

Vysadili jste strom republiky? A víte, jak se mu vede?
Jak se má lípa?

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Stromy sázené na podzim roku 2018 při oslavách století republiky procházejí právě nyní klíčovým obdobím, kdy se rozhoduje o tom, zdali jednou budou krásné, či nikoli. Mají za sebou tři vegetační sezony a vstupují do čtvrté. Přírůstky jsou již patrné po celém obvodu koruny a zejména v její horní části by měl jednoletý výhon být už na loket dlouhý. Jak to poznáte? Letorost je hladký a podle druhu lípy může být zelenkavý, žlutavý nebo s červeným či oranžovým líčkem. Rozhodně má ale hladkou barevnou kůru třeba jako vrba. Roční přírůstek je zakončen jizvou kolem celého letorostu, za kterou je již šedohnědé dvouleté dřevo, matné a jemně zvrásněné.

Pokud žádný takový bujný přírůstek nevidíte a lípa vypadá víceméně tři roky stejně, pak jste něco udělali špatně a máte poslední šanci s tím cosi udělat. Je pověra, že vysazené stromy rostou samy. Naopak. U zanedbaných stromů nastanou nevratné změny, zakrní, odhodí část koruny, anebo šokově prostě zkolabují nastojato. Můžete očekávat věty typu „Dej jí čas, ona to rozchodí“ nebo „Je to jako v přírodě“, případně starý známý faul „To je přece známá věc, že stromy potřebují čas, aby zakořenily“. Ne, po třech letech má být strom v plném růstu, a pokud není, je to problém.

Co všechno jste mohli udělat špatně? Někde na začátku stojí obyčejná bagatelizace „Děláte z toho vědu, zakopat strom zvládne každý“ a na konci je upřímná až úpěnlivá snaha při takovém výročí „dát stromu to nejlepší“. Obojí může vést k tomu, že strom doteď neroste. To je nesporný fakt, stejně tak jako to, že jsme očekávali opak. Strom má růst. Od toho se sází. Na konci roku 2018 byla o lípy vcelku nouze, jelikož se významná část stromů k nám dováží a nikdo tak nějak dopředu nevěděl, že se při století republiky budou sázet lípy. Všichni byli překvapení, jako když na Martina padá sníh. Řada výpěstků byla mizerných, a pokud jste brali „cokoli“, může lípa stále zápasit o život z tohoto důvodu. S ohledem na to, že lípu lze sázet s úspěchem i prostokořennou, bych ale hledal příčiny spíš jinde. Jednou z nich je třeba to, že ji nikdo neořezal při výsadbě, respektive nepřizpůsobil míru řezu skutečnému stavu kořenů. Lípa pak nemá z čeho živit korunu a lístky má sotva jako pětikoruny.

Tím ale možnosti zdaleka nekončí. Vděčnou kapitolou je pak kotvení, protože to bylo často provedeno s velkou zdobností a mizernou funkčností. Pokud se z jakéhokoli důvodu lípa kýve v oblasti kořenového krčku, tedy dole, pak nemá možnost zakořenit. Na úvazek často byly použity naprosto nevhodné materiály, které se rozpadly nebo roztáhly a nedrží pevně. Upozorňuji, že problém je u pohybu v kořenovém prostoru, nikoli u pohybu kmínku. Nízké kotvení nemusí být vůbec na závadu, naopak napomáhá ve výsledku sílení kmene.

Lípa mohla být taky prostě špatně zasazena. Díra o velikosti balu v jílovitých zeminách zasypaná jakýmsi komerčním substrátem z pytle je to nejhorší, co se mohlo stát. V prvním roce se strom nadopoval a teď skučí hlady bez možnosti kamkoli zakořenit. Tento problém kupička kompostu a sypání hnojiv neodstraní.

Záměrně na posledním místě zmíním zálivku, jakkoli je zejména v prvním létě důležitá. Klíčové pro rozvoj stromu je ale především dát mu šanci, aby vyžil sám. Má kam kořenit? Z jaké plochy se mu sbírá srážková voda? Má v půdě vzduch? Pokud vaše lípa století neroste, rozjeďte ji co nejdřív. Pokud roste jako z vody, je čas ji začít vychovávat. Jen tak vzroste do krásy.

1. května 2022