Čínské regulační úřady vyzvaly domácí banky, aby omezily nákupy amerických státních dluhopisů. Ty finanční instituce, které jich drží až příliš mnoho, by jich část měly odprodat. S odkazem na zdroje obeznámené se situací o tom dnes informovala agentura Bloomberg. Vláda v Pekingu má podle nich obavy, že vysoká akumulace těchto dluhopisů a cenová kolísavost s nimi spojená může znamenat riziko.

Zdroje si přály zůstat v anonymitě, protože hovoří o neveřejných jednáních. Toto doporučení se nevztahuje na americké státní dluhopisy, které jsou v držení čínských státních institucí.

Pokyny, které byly v posledních týdnech ústně sděleny zástupcům některých z největších bank v zemi, odrážejí rostoucí obezřetnost úředníků ohledně toho, že rozsáhlé objemy amerického státního dluhu mohou banky vystavit prudkým výkyvům, uvedly zdroje. Tyto obavy se shodují s varováními vlád a správců fondů v jiných zemích v době, kdy se čím dál častěji mluví o statusu amerického dluhu jako bezpečného přístavu a o atraktivitě dolaru.

Tento krok byl podle zdrojů prezentován jako snaha o diverzifikaci tržního rizika, nikoli jako něco, co by souviselo s geopolitikou nebo se zásadní ztrátou důvěry v úvěrovou spolehlivost Spojených států. Zdroje zároveň dodaly, že úředníci nestanovili žádný konkrétní cíl, pokud jde o rozsah a načasování tohoto opatření.

Přestože mezi Pekingem a Washingtonem přetrvává napětí, vztahy se po loňském příměří v obchodních sporech stabilizovaly. Čína a Spojené státy se nepohodly kvůli zavádění cel, která se v jednu chvíli dostala vysoko přes 100 procent, což prakticky paralyzovalo vzájemný obchod. Od té doby se situace zlepšila.

Ceny amerických státních dluhopisů po zprávě Bloombergu klesly, výnosy se v odpoledním obchodování v Asii mírně zvýšily napříč splatnostmi. Dolar proti hlavním měnám nepatrně oslabil.

Americký prezident Donald Trump, který minulý týden telefonicky hovořil s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem, plánuje setkání obou lídrů na dubnovém summitu v Pekingu. Pokyny čínských regulátorů bankám ohledně amerických státních dluhopisů podle zdrojů přišly ještě před uvedeným telefonátem.

Čínská správa státních devizových rezerv uvádí, že čínské banky držely k loňskému září dluhopisy denominované v dolarech zhruba za 298 miliard USD (6,1 bilionu Kč). Není ale jasné, kolik z toho tvořily právě americké státní dluhopisy.

Opatrnost ze strany čínských úřadů přichází v době, kdy si globální investoři stále více kladou otázky ohledně fiskální disciplíny Washingtonu. Sílí obavy o Trumpův závazek k silnému dolaru a o zachování nezávislosti americké centrální banky (Fed).

V lednu jeden z analytiků Deutsche Bank varoval, že správcové peněz v Evropě by mohli zareagovat na Trumpovy hrozby ohledně cel a navrhované převzetí Grónska tím, že odprodají část amerických aktiv. Trump koncem ledna naznačil, že nedávný pokles kurzu dolaru mu nevadí. Po těchto slovech dolar klesl na nejnižší úroveň od začátku roku 2022. Snížení úrokových sazeb a obavy z rostoucích fiskálních rizik také sehrály svou roli.

Přesto americký ministr financí Scott Bessent minulý týden uvedl, že „navzdory obvyklému narativu“ trh s americkými státními dluhopisy loni zaznamenal nejlepší výsledky od roku 2020. Americké ministerstvo financí na aukcích těchto cenných papírů zaznamenalo rekordní poptávku ze zahraničí.

Po krátkém propadu kolem Trumpova oznámení o clech v dubnu loňského roku americké státní dluhopisy překonaly většinu svých konkurentů na vyspělých trzích. Jak začal Fed se snižováním úrokových sazeb, výnosy pozvolna klesaly.

I když někteří investoři hovořili o „tichém odchodu“ nebo o „prodeji Ameriky“, na trhu je jen málo známek paniky kvůli tomu, že by cizinci ve velkém prodávali americké státní dluhopisy nebo kvůli masivní ztrátě důvěry v tyto cenné papíry, tradičně považované za bezpečné aktivum. Například ukazatel kolísavosti cen amerických státních dluhopisů klesl nejníže za posledních pět let.

Cizinci na konci loňského listopadu drželi americké státní dluhopisy v rekordním objemu 9,4 bilionu USD (téměř 192 bilionů Kč), což byl meziroční nárůst o více než 500 miliard USD, ukazují nejnovější oficiální údaje.

Objem amerických státních dluhopisů v držení čínských státních institucí i soukromých firem ale za posledních deset let soustavně klesá. Čína bývala největším věřitelem Spojených států na světě, v roce 2019 se ale na první místo dostalo Japonsko a loni se před Čínu dostala i Británie, takže Čína je teď až třetí.

Nejvíce amerických státních dluhopisů Čína držela v roce 2013. Do loňského listopadu se jejich objem snížil skoro o polovinu na 683 miliard USD, a byl tak nejnižší od roku 2008.

Někteří analytici uvádějí, že skutečný pokles může být menší, protože Peking mohl část objemu přesunout na depozitní účty v Evropě. Belgie – která podle analytiků spravuje i čínské depozitní účty – od konce roku 2017 objem amerických státních dluhopisů ve svém držení zečtyřnásobila na 481 miliard USD.