Slovensku by v současné době nesmyslného zbrojení svědčila neutralita, řekl slovenský premiér Robert Fico, jehož země je od roku 2004 členem NATO. Fico poprvé veřejně hovořil o neutralitě země, a to v odpovědi na novinářský dotaz ohledně zvyšování výdajů na obranu, které plánuje Severoatlantická aliance. Informuje například Postoj.

„Nesvědčila by Slovensku v této bláznivé době lepší zůstat neutrální? Pokládám tuto otázku oficiálně, velmi jasně,“ řekl na tiskové konferenci.

Kritizoval v této souvislosti plány EU na zvyšování výdajů na zbrojení. „Do čeho nás to všichni tahají? O jaké válce to mluvíte?“ ptal se slovenský premiér. „Kdo chce s kým, proboha, bojovat? Já to stále nevím,“ uvedl Fico.

Na začátku roku přitom podobně mluvil místopředseda parlamentu Tibor Gašpar (SMĚR). Ten uvedl, že by si Slovensko, v krajním případě, nemělo zavírat dveře k možnému opuštění EU či NATO. Tehdy schytal silnou kritiku, jak od opozice, tak slovenského prezidenta Petera Pellegriniho. Ten tehdy vydal společné prohlášení s předsedou parlamentu Peterem Žigou a právě premiérem Robertem Ficem, kde označili členství Slovenska v EU a NATO za nezpochybnitelné.

"V těchto nesmyslných časech zbrojení, kdy si mnou ruce zbrojařské firmy, jak si mnuly ruce během covidu (farmaceutické) firmy, by Slovensku velmi svědčila neutratila. Bohužel, toto rozhodnutí není v mých rukou," uvedl dále Fico.

"Robert Fico blouzní o neutralitě Slovenska. Je to absolutně skandalózní vyjádření. Zpochybňuje tím celé naše zahraničněpolitické ukotvení," napsal v prohlášení předseda nejsilnějšího slovenského opozičního hnutí Progresivní Slovensko Šimečka.

Slovensko v současnosti podle Fica vynakládá na obranu dvě procenta výkonu své ekonomiky (HDP), tedy asi 2,8 miliardy eur (69 miliard korun). Navýšení na pět procent HDP by podle něj znamenalo pro Slovensko až sedm miliard eur (173 miliard korun).

Robert Fico dnes kromě toho zopakoval, že Slovensko bude žádat Evropskou unii o odklad hlasování o novém balíku sankcí proti Rusku, které Bratislava nepodpoří až do vyřešení záležitosti ohledně dovozu ruského plynu do EU.

Evropská komise má v úmyslu zakázat dovoz ruského plynu a zkapalněného zemního plynu (LNG) do EU do konce roku 2027. Schvalování či prodlužování sankcí vůči Rusku v souvislosti s jeho pokračující vojenskou agresí vůči Ukrajině vyžaduje jednomyslnost členských států evropského bloku. Evropská komise před týdnem představila v pořadí už 18. soubor protiruských sankcí. V něm navrhla další omezení týkající se ruského energetického a bankovního sektoru, snížení cenového stropu u ruské ropy a zákaz využívání infrastruktury plynovodu Nord Stream.

EU chce novými sankcemi zvýšit tlak na Rusko a dosáhnout toho, aby usedlo k jednacímu stolu a přistoupilo na příměří v konfliktu s Ukrajinou. Po diplomatické přípravě by mohli o sankcích jednat ministři zahraničí bloku v pondělí 23. června.

Slovensko a Maďarsko se už v pondělí v Lucembursku postavily proti plánu na ukončení dovozu ruského plynu, což je jiný návrh komise, který není přímo součástí nového sankčního balíčku. Většina zemí záměr podpořila, některé ale upozornily na možná právní rizika či finanční sankce plynoucí z porušení podmínek dlouhodobých smluv.

"Pokud zastavíme dovoz plynu z východu, dojde k nárůstu cen. Toto rozhodnutí sníží konkurenceschopnost Evropské unie. Tento návrh škodí Slovenské republice a dalším zemím v regionu," tvrdí Fico.

Podle slovenského premiéra je iniciativa komise ideologická a příslušný návrh souvisí s Ukrajinou, která se od února 2022 brání ruské vojenské invazi. Slovenským domácnostem podle něj kvůli tomu hrozí nárůst cen plynu o 30 až 50 procent. "Domnívám se, že slovenské domácnosti nemají platit víc kvůli Ukrajině," řekl slovenský premiér.