I po milionech podaných dávek dokáží vakcíny proti covidu vědce překvapit. Nová studia publikovaná v časopise Nature ukázala, že mohou v některých případech vést mRNA vakcíny k tvorbě nežádoucích proteinů. Vědci však uklidňují, že se zatím neobjevila žádná spojitost s vedlejšími či negativními účinky, při vývoji budoucích vakcín by však podle nich bylo na místě tuto chybu napravit. Informují o tom například Der Spiegel či populárně vědecký server Science.

Při aplikaci vakcín fungujících na technologii mRNA došlo podle vědců k efektu, který se ovšem může vyskytovat v těle i přirozeně při reakci imunitního systému. Při něm dochází k „nepřesnému“ přečtení informace nesené vakcínou a následně k tvorbě nezamýšlených proteinů. Tento jev podle studie nevede přímo k negativním účinkům, podle vědců je však třeba u budoucích vakcín zamezit podobné reakci. Potenciálně by tvorba nežádoucích proteinů mohla totiž u jiných vakcín vést například ke snížené účinnosti či jiným nežádoucím účinkům.

Dle německých odborníků jde o zajímavý výsledek, který však nedává nutně důvod k obavě. „Popsaný jev není nebezpečný ani nijak znepokojující. Nemá nic společného s negativními účinky vakcíny,“ uvádí odborník Julian Schulze zur Wiesch z Univerzitní nemocnice Hamburg-Eppendorf (UKE). Jeho kolegyně Marina Rodnina z Institutu Maxe Plancka pro multidisciplinární přírodní vědy v Göttingenu to vidí podobně. „V současné době neexistuje žádný důkaz, že by tvorba proteinu po očkování byla spojená s nežádoucími účinky,“ uvedla.

Vakcíny obsahují mRNA – složku viru, proti které má být člověk chráněn. Ribozomy přečtou tyto molekuly mRNA v lidských buňkách a využijí je k sestavení virového proteinu. To pak stimuluje imunitní systém k produkci protilátek. Ke zvýšení účinnosti však výrobce složení vakcíny upravil a tyto změny mohou podle studie způsobit odychlky při rozpoznávání mRNA lidským organismem.

Willisův tým testoval dopady tvorby nežádoucích proteinů na myších i lidských subjektech, tento výzkum nedokázal žádné negativní dopady vakcíny, avšak kvůli malému počtu testovaných subjektů vzniká prostor pro spekulace. Vědci chtějí i přes prokázanou neškodnost této reakci zabránit. Jde podle nich přitom o poměrně jednoduchou opravu.