Po dlouhém jednání se německý kancléř Friedrich Merz (CDU) a jeho vláda dohodli na změnách v oblasti sociální politiky a důchodového systému. Klíčovým bodem je reforma dosavadního systému občanského příspěvku (Bürgergeld), který má být od příštího roku nahrazen novou formou "základního zabezpečení" pro uchazeče o zaměstnání. Změny mají výrazně zpřísnit podmínky pro pobírání sociálních dávek a slibují miliardové úspory. Informují o tom německá média včetně webu týdeníku Stern.

Reforma zavádí přísnější pravidla a sankce vůči nezaměstnaným. Nový systém počítá s důrazem na okamžité pracovní umístění místo dosavadního důrazu na rekvalifikaci. Nezaměstnaní budou nově více nuceni k tomu, aby přijali jakoukoli přiměřenou práci, bez ohledu na jejich předchozí profesní profil. Vláda chce reformou uspořit přibližně 5 miliard eur, tedy zhruba 122,5 miliardy korun.

Jedním z nejvýraznějších opatření je proměna občanského příspěvku („Bürgergeld“). Nový systém nyní nabídne místo Bürgergeldu „základní zabezpečení“. To v praxi znamená, že když se člověk dvakrát nedostaví na úřad práce, hrozí mu snížení dávek o 30 %. Třetí absence znamená úplné odebrání příspěvků. Pokud příjemce nedorazí ani v následujícím měsíci, ztrácí i podporu na bydlení a energie. Případné odmítnutí „přiměřené pracovní nabídky“ bude nově znamenat okamžité odebrání finanční podpory.

Podle Bildu i dalších médií vláda plánuje tvrději postihovat tzv. „totální odpůrce spolupráce“, tedy lidi, kteří opakovaně odmítají spolupracovat nebo přijmout nabízenou práci. Kancléř Merz opatření hájí: „Naším cílem je motivovat k aktivní spolupráci a podpořit návrat lidí na trh práce.“ Zohledněny však mají být výjimky z humanitárních a zdravotních důvodů.

Rizika reformy

Deník Bild zároveň upozorňuje na tři právní a praktické „pasti“, které reforma skrývá. První je tzv. „past na zpětné výplaty“ - dávky mohou být zpočátku zastaveny, ale pokud dotyčný dodatečně doloží například lékařské potvrzení, hrozí jejich zpětné vyplacení. Podle šéfa frakce FDP Christiana Dürra se tedy jedná jen o dočasné zastavení podpory, a nikoli skutečně tvrdý přístup k tzv. „odpůrcům práce“.

Druhou pastí je ústavní otázka. Německý Ústavní soud v roce 2019 stanovil, že stát musí každému občanovi garantovat existenční minimum. Odborník na ústavní právo Thomas Spitzlei připomíná, že totální odebrání dávek je možné pouze v případě, že někdo vědomě a opakovaně odmítá spolupráci a není ve stavu nouze. Není však jasné, zda neúčast na schůzkách bude Ústavním soudem považována za dostatečný důvod k odebrání podpory.

Třetím sporným bodem je tzv. „past úspor“. Nezaměstnaní budou muset v budoucnu čerpat více ze svých vlastních prostředků, než jim stát začne vyplácet podporu. Kolik jim bude dovoleno si ponechat, však zůstává nejasné. Neexistuje totiž pevně stanovená hranice, což může vést k rozdílnému výkladu mezi jednotlivými úřady.

Zatímco vláda hovoří o odpovědném přístupu a motivaci k práci, odborníci, odbory i část SPD reformu kritizují jako symbolické gesto bez reálného efektu. Kritici varují, že nový sankční systém může vést k prohlubování chudoby a sociálního vyloučení a to bez zaručeného pozitivního dopadu na zaměstnanost. Reforma podle nich přinese hlavně zvýšený tlak na nejzranitelnější skupiny obyvatel, aniž by zajistila skutečná pracovní místa. Odborník na trh práce Holger Schäfer z Institutu německé ekonomiky sice označuje reformu za „krok vpřed“, ale dodává, že „to není žádný velký hit“.

Vedle změn v oblasti sociálních dávek zavádí vláda také tzv. „aktivní důchod“, který má od roku 2026 motivovat seniory, aby zůstali na trhu práce i po dosažení důchodového věku. Každý, kdo bude nadále pracovat, nebude do výše 2 000 eur měsíčně platit žádnou daň z výdělku. Opatření má zvýšit čistý příjem a podpořit využití zkušených pracovníků. Jeho náklady však budou činit téměř 900 milionů eur ročně a ponesou je jak federální, tak zemské i obecní rozpočty.

Podobně jako Německo i Švédsko se v posledních letech potýká s výzvami, které přináší vysoká nezaměstnanost a rostoucí náklady na sociální dávky. Švédská vláda proto představila ambiciózní plán na reformu sociálního systému, jehož cílem je omezit výdaje státu a zároveň zvýšit motivaci lidí k práci, psali jsme zde.