Univerzity řeší nápor uchazečů ze silných ročníků. Nedostatek financí je tikající bomba, varují
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.
Na české univerzity zamíří v příštím roce nejsilnější populační ročník za dlouhou dobu, už loni ale meziročně přijaly ve vybraných segmentech na základě požadavků státu více studentů. Podle České konference rektorů (ČKR) i Rady vysokých škol (RVŠ) se shodují, že letošní meziroční nárůst financí na vysoké školství alokovaných nepokrývá skutečné meziroční zvýšené náklady vysokého školství, ani neumožní školám reagovat na demografický nárůst. Za tikající bombu pak označil rektor Vysoké školy chemicko-technologické v Praze (VŠCHT) a předseda ČKR střednědobý výhled rozpočtu na roky 2027 a 2028.
Vysoké školy jako celek mohou podle mluvčího MŠMT Ondřeje Macury pro letošek počítat s navýšením prostředků o 2,81 miliardy korun. Rektor VŠCHT Milan Pospíšil pro Echo24 řekl, že je jisté, že v součtu rozpočtu na vzdělávání a na vědu a výzkum navýšení pro VŠ pro letošní rok zcela určitě nepřekročí 1,5 %. Vysoké školy budou podle něj muset řešit situaci, kdy v loňském roce v rámci vybraných segmentů plnily požadavek MŠMT navýšit meziročně počty přijímaných studentů o minimálně 3 % a tři univerzity, například Západočeská univerzita v Plzni, dokonce o 10 %.
„Další cílené navýšení pak bylo požadováno u studijních programů podpořených z Fondu vzdělávací politiky. Aktivně tedy na vysokých školách studuje v letošním roce více studentů, jejichž vzdělávání musí být ze zákona zajištěno a zafinancováno. Jakmile budeme mít z MŠMT konečná čísla, provedeme analýzu, jak a zda budeme moci přidělený rozpočet vnitřně v rámci vysokých škol rozdělit tak, aby nebyla primárně ohrožena kvalita výuky studentů,“ uvedl Pospíšil.
V reakci na to si budou univerzity podle jeho slov muset zodpovědět otázku, nakolik bude možné či spíše nemožné v tomto roce, v rámci již zahájeného přijímacího řízení, reagovat na vzrůstající zájem o vysokoškolské studium v důsledku demografického nárůstu mladé populace. „Je nutné si uvědomit, že i zachování loňských čísel by představovalo nemalé finanční nároky na rozpočet vysokých škol,“ poukázal Pospíšil. Deník Echo24 informoval, že v roce 2027 dorazí na vysoké školy nejsilnější populační ročník za dlouhou dobu.
Současně bude podle Pospíšila nutné reagovat i na zvýšení platů učitelů v regionálním školství od ledna letošního roku o 10 % tak, aby mzdy především pro kategorii asistentů a odborných asistentů zůstaly aspoň trochu konkurenceschopné. „To nebude jednoduché, protože vládou garantované navýšení tarifů ve veřejném sektoru se vysokých škol netýká. A to ještě vůbec neřešíme pokrytí inflace,“ řekl dále Pospíšil a za „tikající bombu“ označil střednědobý výhled rozpočtu na roky 2027 a 2028, kde se u vysokých škol objevuje deficit 7 miliard korun, což představuje podle něj těžko uvěřitelný meziroční pokles o 14 %.
„To by bylo pro vysoké školství v naší zemi opravdu velmi kritické. Během února se napříč vysokými školami dohodneme na opatřeních, jak se vypořádat se vzniklou situací. A samozřejmě budeme dále jednat s MŠMT, vládou a politiky a hledat racionální řešení,“ doplnil Pospíšil s tím, že v nejbližší době zahájení konzultací s Plagou ohledně rozpočtu na příští rok.
Rada vysokých škol pro Echo24 řekla, že ČR má financování terciárního vzdělávání, vědy a výzkumu značný strukturální dluh, včetně snižujícího se podílu financování vysokého školství v rámci rozpočtu MŠMT, v tomto ukazateli dlouhodobě zaostává za průměrem zemí OECD.
„Ve vládou schváleném rozpočtu ČR na rok 2026 je po odečtení de facto účetně neutrálního řešení dofinancování infrastrukturních projektů a již narozpočtovaného financování tzv. společensky potřebných profesí (školní psychologové, učitelé atd.) reálný meziroční nárůst pro celý segment vysokých škol maximálně 1,5 %, což bohužel nepokrývá skutečné meziroční zvýšené náklady vysokého školství, ani neumožní školám reagovat na demografický nárůst v ročnících směřujících na vysoké školy,“ uvedla RVŠ.
„V době, kdy již běží přijímací řízení pro nadcházející akademický rok tak budou muset školy ve spolupráci s ministerstvem řešit, zda bude v jejich silách a kapacitách pokračovat v meziročním nárůstu počtu přijímaných studentů,“ dodala Rada.
Plaga si je podle RVŠ deficitu velmi dobře vědom a přislíbil, že se ještě v rámci roku 2026 pokusí reálný nárůst ve prospěch vysokého školství navýšit o alespoň dalších 0,5 % vnitroresortními úsporami. „Avizoval rovněž své odhodlání narovnávat dlouhodobý strukturální deficit ve financování vysokých škol i vědy do dalších rozpočtových období, přičemž přítomní zástupci obou vysokoškolských reprezentací apelovali na potřebu finanční stability a znalosti rozpočtových výhledů pro plánování strategického rozvoje celého segmentu. Aktuálně schválený střednědobý výhled rozpočtu však zůstává na stejných částkách jako letošní rok, což přítomní zástupci reprezentací shledávají jako kritické,“ dodala Rada.
Na společném jednání s ČKR a RVŠ minulý týden Plaga také zopakoval svůj záměr prosadit v tomto volebním období nový vysokoškolský zákon, který by měl vytvořit podmínky pro efektivní fungování a dlouhodobý kvalitativní rozvoj vysokých škol se zachováním jejich autonomie. „Přítomné ujistil, že budou při tvorbě této zásadní legislativy pro ministerstvo klíčovými partnery. Seznámil je rovněž s přibližným harmonogramem, kde zaznělo, že MŠMT by chtělo mít materiál v ucelené a projednané formě hotový zhruba na přelomu roku,“ řekl Echu Ondřej Macura.
Podle Milana Pospíšila se všichni účastníci jednání shodli na tom, že je nutná změna nastavení rolí a odpovědností při řízení vysokých škol a jejich fakult. „Diskutovány byly termíny zpracování jak analytických podkladů, tak i vlastního věcného návrhu zákona, rovněž i představa o zapojení expertů z vysokých škol do přípravy nové legislativy nebo o vhodné formě zpracování připomínek k návrhu zákona pro finální fázi vnějšího připomínkového řízení,“ řekl Pospíšil s tím, že se ČKR a RVŠ budou s ministrem setkávat pravidelně.
Podle RVŠ je aktuální plán takový, že první verze nového zákona by měla být připravena do konce roku 2026. „Nebyly tedy zatím řešeny konkrétní návrhy a nápady, z vystoupení pana ministra je však zřejmé, že v některých oblastech fungování vysokých škol předpokládá zásadní změny,“ dodala Rada.
Diskuze
Komentáře jsou přístupné pouze pro předplatitele. Budou publikovány pod Vaší emailovou adresou, případně pod Vaším jménem, které lze vyplnit místo emailu. Záleží nám na kultivovanosti diskuze, proto nechceme anonymní příspěvky.