Obrana a konkurenceschopnost Evropské unie mají patřit mezi základní priority příštího dlouhodobého rozpočtu evropského bloku po roce 2027. Informoval o tom eurokomisař odpovědný za rozpočet Piotr Serafin minulý týden v Evropském parlamentu. Rozpočet má Komise představit v týdnu a z pohledu České republiky jde o zcela zásadní dokument s ohledem na financování klíčových projektů, ale také v oblasti koheze, zemědělství či obrany.

Evropská komise by měla návrh sedmiletého rozpočtu EU na roky 2028 až 2034 představit ve středu. Návrh, o kterém se obvykle dlouho vyjednává, vyžaduje souhlas většiny europoslanců a jednomyslnou shodu všech členských států. „Musíme pružně reagovat na nové priority a krize,“ upozornil v EP Serafin s tím, že válka na Ukrajině unijním zemím připomněla nutnost lépe investovat do bezpečnosti a obrany. Zároveň poznamenal, že zvyšování výdajů na obranu nesmí být na úkor investování do lidí, přičemž zmínil mimo jiné společnou zemědělskou politiku. Evropská komise podle Serafina také navrhne evropský fond pro konkurenceschopnost, což bude představovat „jasný rámec pro investice“.

Mluvčí české vlády Lucie Michut Ješátková pro Echo24 řekla, že vláda zahájila diskusi nad návrhem strategického rámce na svém zasedání minulý týden a debaty nad ním budou pokračovat i nadále. „Strategický rámec bude doplněn po zveřejnění finančního rámce a sektorové legislativy a vláda se k debatě nad jeho podobou vrátí na některém z dalších zasedání na konci léta nebo na podzim,“ uvedla Ješátková.

Mluvčí ODS Ondřej Macura redakci sdělil, že ČR hodlá prosazovat jednoduchý, přehledný a rozumně flexibilní rozpočet EU, zacílený – s ohledem na omezené zdroje – jak na současné, tak i nové výzvy, bez zbytečné administrativní zátěže. „V tomto ohledu je ČR připravena diskutovat případné návrhy EK na zjednodušení jeho struktury. Ke sdružování programů do širších celků (plánů) by mělo docházet pouze tam, kde to je proveditelné a bude mít přidanou hodnotu,“ řekl Macura.

Dlouhodobými prioritami ČR jsou tradiční politiky koheze a zemědělství. „Nově ČR klade velký důraz na obranu a bezpečnost, včetně vojenské mobility, podpory obranného průmyslu, vnitřní bezpečnosti, ochrany hranic a boje proti nelegální migraci, dále dopravní infrastrukturu/investice v dopravě, podporu konkurenceschopnosti a přípravu na rozšíření EU, včetně podpory Ukrajiny,“ dodal Macura.

ČR je podle něj připravena diskutovat o zvažovaném širším zapojení principu financování založeném na výkonnosti (performance-based principle). Jeho využití by však mělo být uvážlivé s ohledem na omezené zkušenosti a skutečnost, že tento princip není vhodný univerzálně pro všechny oblasti a politiky. Premiér Petr Fiala spolu s dalšími premiéry podle ministra dopravy Martina Kupky (oba ODS) také například vyzval Evropskou komisi, aby mezi priority zahrnula rozvoj vysokorychlostních tratí.

Samotná vyjednávání na půdě Rady budou zahájena po předložení návrhu finančního rámce ze strany Komise v polovině července a očekává se, že budou opět dlouhá a složitá. „Výsledná podoba příštího dlouhodobého rozpočtu, který je schvalován jednomyslně členskými státy, a který by měl být přijat nejpozději před koncem roku 2027, tak bude nutně výsledkem kompromisu odrážejícím zájmy jednotlivých aktérů. ČR bude stejně jako při předchozích jednáních jednat konstruktivně, hledat partnerství a úzce spolupracovat s dalšími členskými státy, které mají obdobné priority a zájmy, aby co nejlépe a v maximální míře prosadila své představy a priority," dodal Macura.

Zřejmě dojde ke snížení prostředků na kohezi

Mluvčí ministerstva zemědělství Vojtěch Bílý řekl, že Česká republika dlouhodobě podporuje silnou, stabilní, předvídatelnou a motivačně nastavenou Společnou zemědělskou politiku (SZP), která bude jako doposud postavena na dvou pilířích. První pilíř zaměřený primárně na přímé platby, a dále pak na opatření Společné organizace trhu a tak dále. Druhý pilíř věnovaný opatřením rozvoje venkova – jako v současném období. Za tímto účelem také jednoznačně podporujeme adekvátní financování prostřednictvím samostatného fondu či fondů, jako je tomu doposud.

„Jsme přesvědčeni, že tento model se osvědčil a je funkční, nevidíme proto důvod, proč jej měnit. Komplexní reformu v každém novém programovém období vnímáme jako demotivační. Rádi bychom stavěli na kontinuitě. Případná změna administrace s sebou přináší nejistoty, možné zvýšení administrativy a s tím spojené dodatečné finanční náklady a také snížení motivace na straně zemědělců," řekl Bílý.

SZP má silný strategický význam SZP pro potravinové zabezpečení, a to nejen na úrovni EU, ale i v rámci jednotlivých členských států a jako součást národní bezpečnosti jsme přesvědčeni, že si SZP zaslouží jak samostatnou legislativu, tak samostatné fondy. V této souvislosti připravilo MZe svůj poziční dokument, který oficiálně předalo Evropské komisi a také konzultovalo s ostatními členskými státy. „Je důležité, aby rozpočet EU v programovém období 2028+ zohlednil specifika zemědělského hospodaření a reagoval na vývoj (nové technologie a inovativní postupy, přenos informací) a nové výzvy (dostupnost potravin z hlediska jejich množství, ale také s ohledem na kupní sílu ve společnosti, klimatické výzvy, vývoj v obchodních vazbách jak v rámci jednotného trhu, tak vůči třetím zemím) v oblasti potravinového zabezpečení,“ popsal Bílý. Budoucí finanční rámec musí podle něj dále podporovat rozvoj ekonomicky, sociálně a environmentálně udržitelného zemědělsko-potravinářského sektoru.

Z neformálních informací, které se k nám z Bruselu dostávají, to vypadá, že by toto úsilí mohlo přinést své ovoce – minimálně v podobě samostatné legislativy pro SZP a zachování její dvoupilířové struktury.

Ministerstvo pro místní rozvoj připravilo Strategický rámec politiky soudržnosti po roce 2027, který určuje, jak by Česko mělo využívat evropské fondy. Vláda dokument vzala na vědomí. „MMR vnímá tlak na evropský rozpočet a očekává, že návrh, který má Evropská komise předložit 16. července, výrazně změní jeho strukturu. To ovlivní financování jednotlivých priorit, včetně politiky soudržnosti. EU se chce zaměřit na posílení konkurenceschopnosti a zlepšení životní úrovně, a to z ekonomického i sociálního hlediska. To povede k většímu důrazu na prioritizaci investic a provádění klíčových reforem. Zároveň se dá očekávat snížení prostředků pro politiku soudržnosti ve prospěch jiných oblastí, například obrany. Větší důraz bude také na zapojení soukromých investic a využívání finančních nástrojů – například zvýhodněných úvěrů – místo nevratných dotací,“ řekl pro Echo24 mluvčí MMR Roman Chrenčík.

Evropská komise dosud nezveřejnila návrh víceletého finančního rámce pro období 2028–2034, proto je podle Chrenčíka zatím předčasné hodnotit první fázi vyjednávání po roce 2027. V červenci má zároveň představit první návrhy nové legislativy, o nichž se povede další měsíce intenzivní debata. MMR se na ni aktivně připravuje – jedná s partnery i veřejností o možném směřování fondů EU v Česku. Navrhuje dvě varianty: buď užší zaměření na investice s vysokým dopadem, nebo širší portfolio oblastí podpory.