Krajský soud v Brně dnes v korupční kauze Stoka schválil dohodu o vině a trestu bývalému místostarostovi městské části Brno-střed Jiřímu Švachulovi (dříve ANO), který si s žalobcem vyjednal trest sedm let a osm měsíců vězení a propadnutí části majetku za miliony korun. Soudkyně rozhodnutí vyhlašuje. Případ soud znovu otevřel ve středu, dohodu mezi Švachulou a státním zástupcem nemusel schválit.

Švachula je odsouzen za účast na zločinecké skupině, zjednání výhody při zadání veřejné zakázky a přijetí úplatku. Dohodnutý trest je mírnější, než který mu soud uložil v roce 2022. Tehdy dostal 9,5 roku vězení a také propadnutí části majetku, například peněžních prostředků na účtech ve výši několika milionů korun. Původní rozhodnutí ale vrchní soud zrušil.

V případu ovlivňování zakázek na radnici městské části Brno-střed čelí obžalobě 11 lidí a dvě firmy. Švachula byl podle žalobce hlavou celé skupiny. Soudní jednání o dalších dohodách mezi obžalovanými a státním zástupcem je v plánu dnes i v pátek.

Soud už dnes schválil dohody podnikatele Lubomíra Smolky, který si vyjednal souhrnný trest dva roky a deset měsíců podmíněně odložených na čtyři roky, peněžitý trest tři miliony korun a zákaz výkonu funkce statutárního orgánu na 10 let. Schválil i dohodu Smolkovy firmy Kros-stav, uložil jí peněžitý trest milion korun a zákaz účasti na veřejných zakázkách na pět let

Dnes jsou kromě dohody podnikatele Smolky, firmy a Švachuly na programu i dohody podnikatele Pavla Ovčarčina a bývalého technického náměstka ve správě nemovitostí městské části Petra Kosmáka. Také tyto dohody mezi obžalovanými a státním zástupcem soud může, ale nemusí schválit.

Korupce na radnici městské části Brno-střed se podle žalobců odehrávala při zadávání veřejných zakázek v letech 2015 až 2019. Podle původního rozsudku krajského soudu šlo o organizovanou skupinu s respektováním hierarchie. Její činnost směřovala k zadávání veřejných zakázek a poskytování neveřejných informací vybraným společnostem, které za tyto informace dávaly předem smluvený úplatek. Nejčastěji šlo o deset procent z ceny zakázky. Zmanipulované zakázky přesahovaly částku 260 milionů korun; obžalovaní údajně získali úplatky za desítky milionů.