Horníci vyvezli včera poslední vozík s uhlím z Dolu ČSM ve Stonavě na Karvinsku. Symbolicky tak po téměř 250 letech ukončili dobývání černého uhlí v Ostravsko-karvinském revíru i v celé České republice. Slavnostnímu ceremoniálu v zaplněném prostoru přihlížely desítky pozvaných hostů, další lidé ho sledovali venku na dvou velkoplošných obrazovkách. Mezi nimi byli i politici a videozdravici poslal i prezident ČR Petr Pavel. Toho ale přítomní účastníci vypískali a kritizovali.

Na pódiu vystoupil například generální ředitel těžební společnosti OKD Roman Sikora, hejtman Moravskoslezského kraje Josef Bělica (ANO) nebo ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO). Ministr během projevu přislíbil, že podepíše dekrety umožňující důstojnou rentu i těm horníkům, kterým chybělo odpracovat jen několik směn.

Na dálku poslal horníkům vzkaz i prezident Pavel. To se ale nepotkalo s úspěchem. Oproti Juchelkovu projevu, který sklidil potlesk, si Pavlova slova vysloužila hlasitý pískot. Někteří horníci a další lidé ve Stonavě dali najevo, že o Pavlova slova díků nestojí.

Petr Pavel poslal horníkům ve Stonavě děkovný videovzkaz za jejich práci, při slavnostním ceremoniálu k ukončení těžby. Když se jeho projev promítal na velkoplošné obrazovce par horníků a jejich rodiny začali pískat a bučet.
Dezoši z toho mají druhé Vánoce. pic.twitter.com/MlLL86A4HH

— Barbora Mercury 🇨🇿✌️🇪🇺 (@MercuryBarbora) February 5, 2026

Jediným producentem černého uhlí v Česku je firma OKD, kterou nyní prostřednictvím společnosti Prisko vlastní stát. Těžba se ale přestala ekonomicky vyplácet, a tak firma v posledních desetiletích postupně všechny doly zavřela. Od února 2021 těžila už jen v Dole ČSM s lokalitami Sever a Jih, kde se stroje natrvalo zastavily v noci na 1. února. Poslední vozík českého černého uhlí vyjel včera z hloubky 1300 metrů.

„Dole se vozík nabil do klece, tam ho natlačili. Pak byla jízda asi čtyři minuty směrem nahoru, protože z té hloubky to tak dlouho trvá,“ popsal cestu posledního vozíku závodní Dolu ČSM Karel Blahut, který vydal pokyn k vyvezení vozíku a následně podal hlášení generálnímu řediteli OKD Romanu Sikorovi.

Novinářům Blahut řekl, že to byl pocit, jaký člověk zažije jednou za život. „Bohužel, mám tu smůlu, že jsem u toho, protože škoda toho bohatství, které tady zůstalo,“ řekl. Někdy v budoucnu se podle něj pro uhlí v podzemí možná ještě najde využití.

„Určitě si toho vážím, že jsem u toho mohl být a téměř po 40 letech v hornictví a 15 letech, co jsem na Dole ČSM dělal závodního, že jsem to mohl ukončit. Byla to víceméně i moje povinnost z hlediska hornické cti,“ dodal Blahut, který v sobotu 31. ledna sfáral naposledy a poté nastoupil do starobního důchodu.

Řečníci při slavnostním ceremoniálu hovořili o hrdosti na hornické povolání, smutku i nostalgii. Generální ředitel OKD Roman Sikora ale řekl, že se chce dívat i do budoucnosti. „OKD už přestane být těžební společnost, to jednoznačně, ale já bych si moc přál, kdyby OKD nebylo vymazáno z mapy světa a aby značka OKD fungovala i nadále, byť už se nebude zabývat důlní činností,“ uvedl.

OKD mění své podnikání, bude například jímat a využívat důlní plyn, začíná podnikat ve výrobě topných směsí. Ukončení těžby černého uhlí v Česku bude mít podle analytiků na tuzemskou energetiku spíše jen zanedbatelný dopad.

Poslední lednový den přišlo o práci v dolech 750 zaměstnanců a k 28. únoru jich z OKD odejde dalších 150. Končí i většina pracovníků dodavatelských firem. OKD si ponechá téměř 700 lidí, které bude potřebovat na útlumové práce na Dole ČSM a na zahájení nového podnikání.

Technická likvidace Dolu ČSM, ve kterém se uhlí těžilo skoro půl století, potrvá asi tři roky, podle plánu by měla být dokončena na přelomu let 2028 a 2029. Společnost OKD si na ni našetřila 3,3 miliardy korun. Součástí bude ekologická likvidace zařízení používaných v dole, bezpečné uzavření všech důlních děl, likvidace jam či demolice povrchových objektů.

Po definitivním ukončení těžby společnosti OKD zůstanou ve Slezsku a na severní Moravě miliardy tun nevytěženého černého uhlí. Zásoby jsou ovšem více než kilometr pod zemí. Jejich vytěžení by bylo mimořádně technicky i ekonomicky náročné, a případné obnovení těžby v budoucnu je proto podle odborníků velmi nepravděpodobné.