Firmy dávají poměrně jasně najevo, že nestojí o přitvrzení podmínek u volnějších forem pracovních smluv. Dohody o provedení práce či pracovní činnosti typicky slouží k přivýdělkům studentů, ale také seniorů či pečujících rodičů. Experti upozorňují, že chystané změny přinesou vyšší náklady i administrativu firmám a ty potvrzují, že budou hledat cesty, jak nová pravidla obejít. Společným jmenovatelem je podle zástupců byznysu i odborníků nejistota. Ať už kolem vývoje ekonomiky, nebo schopnosti takzvané dohodáře nahradit.

S úpravou pravidel pro zaměstnávání na dohody mimo pracovní poměr počítá novela zákoníku práce, která vychází z unijních směrnic o předvídatelných pracovních podmínkách a o sladění práce a rodiny, a také vládní konsolidační balíček. Zaměstnavatelé by nově museli zaměstnancům na dohody rozvrhovat pracovní dobu alespoň tři dny předem. Dohodáři budou mít také nárok na dovolenou a příplatky za práci o víkendech a svátcích. V návrhu konsolidačního balíčku je povinnost zaměstnavatelů ohlašovat dohodáře České správě sociálního zabezpečení a při souběhu dohod u více zaměstnavatelů a překročení limitu 40 procent průměrné mzdy za pracovníky odvádět sociální pojištění.

Za změnami jsou ale i pragmatičtější důvody ze strany vlády. Zaznívají podobné argumenty jako v případě zvyšování daní pro živnostníky: dohodáři neodvádí tolik na daních a pak budou překvapení, že nemají důchody. Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL), který se snaží „zalepit“ díru v důchodovém rozpočtu, argumentuje tím, že ročně bylo pracovníkům na dohodu vyplaceno 57 miliard korun, ale pouze ze dvou miliard korun bylo zaplaceno sociální a zdravotní pojištění.

„Z pohledu zaměstnavatelů jsou DPP a DPČ v podstatě taková výplňková záležitost, kterou se realizují zaměstnanci v situaci, kdy nedokážete uživit člověka na plný pracovní poměr. To jsou typicky sezónní zaměstnanci, brigádníci, výklenkoví zaměstnanci, když máte výkonnostní špičku a potřebujete lidi na určitou konkrétní práci či na pár hodin. Stát chce narovnat podmínky zaměstnanců, kteří jsou na dohody, podobně těm u zaměstnání na plný úvazek,“ řekl deníku Echo24 firemní sociolog Vojtěch Bednář.

Zatímco například nárok na dovolenou podle něj z hlediska reálného dopadu nemusí působit až takové problémy, jiné to může být s plánováním práce. Typicky třeba v zemědělství lze těžko ovlivnit dopady počasí, které někdy znamenají činit rozhodnutí stejný den ráno. „Z pohledu zaměstnavatelů je to vlastně vykostění, snížení flexibility krátkodobých pracovních smluv,“ dodal Bednář.

Změny podle něj navíc přichází pro firmy v ne zcela šťastnou chvíli, kdy panuje nejistota ohledně dalšího ekonomického vývoje. „Firmy, které vyrábí a dodávají typicky do Německa nebo na západ od nás, vidí v posledních měsících velmi výrazný posun odběru. To znamená, že místo toho, aby se uzavíraly zakázky třeba na dva roky dopředu, jako to bylo před covidem, uzavírají se třeba na dva měsíce. To neznamená, že by bylo méně práce, ale že je méně jistá,“ řekl Vojtěch Bednář. Podle něj tak v první fázi firmy odstupují právě od využívání agenturních zaměstnanců či dohodářů. Jsou tak podle něj ve hře dvě varianty: zaměstnavatelé se mohou novým podmínkám přizpůsobit, nebo budou hledat „skuliny“ ve formě úvazků jinou právní cestou. Obecně podle něj záleží na tom, v jaké kondici bude nakonec ekonomický vývoj. V případě růstu budou negativní dopady minimální, opak může nastat v případě poklesu. „Kdyby přišel nějaký pokles nebo krize, bude to výborná záminka pro propuštění části personálu,“ dodal.

To se přitom poměrně shoduje s výsledky průzkumu mezi stovkami firem, který v pondělí představila Hospodářská komora. Chystané změny u nich tvrdě naráží, jak nakonec varovali dopředu i někteří odborníci. Podniky kvůli chystaným změnám zákonů plánují snižovat počet uzavíraných dohod o provedení práce a pracovní činnosti. Práci přerozdělí mezi ostatní zaměstnance, najmou více osob samostatně výdělečně činných, pracovníkům nabídnou jiné smluvní vztahy, jako jsou smlouvy o dílo, nebo využijí služeb pracovních agentur. Změny kvůli úpravám pravidel nechystá jen pětina zaměstnavatelů, jak ukázal průzkum.

Řada oborů se bez dohod neobejde, používají se třeba na sezonní práce v zemědělství nebo cestovním ruchu, uvedl viceprezident Hospodářské komory a prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza. „Přerozdělování práce mezi zaměstnance přitom může snížit míru specializace pracovníků, a tedy i produktivitu práce. Není přitom ani jisté, zda firmy budou schopné nahradit pracovníky na dohody osobami samostatně výdělečně činnými, což bude limitovat další rozvoj podniků,“ dodal.

Pro firmy budou nová pravidla znamenat větší náklady i administrativní nároky pro ty, které ve větší míře využívají brigádníky. Podle zakladatelky společnosti UOL Účetnictví Jany Jáčové jde o největší změnu pro podnikání vycházející z vládního konsolidačního balíčku. „Bude to obrovská administrativa pro firmy, které zaměstnávají lidi na brigády,“ uvedla Jáčová.

Zohlednění odvodů z dohod o práci může vést podle ní i k tomu, že firmy začnou nabízet nižší čistou odměnu za brigády. „Tím se logicky sníží i zájem brigádníků,“ řekla Jáčová. Největší dopad by to podle ní mělo na obory, které se už nyní potýkají s nedostatkem pracovníků. Varovala také před přesunutím části odměňování do šedé ekonomiky. Podle Bednáře dopadnou administrativní nároky především na malé podnikatele, větší zaměstnavatelé vyřeší administrativu automatizací.

Práci na dohody poskytuje 93 procent zaměstnavatelů, ukázal průzkum, přizpůsobit se novým pravidlům tak bude muset podle Hospodářské komory přes 250 000 podniků. Průzkum také ukázal, že firmy dávají práci na dohodu hlavně studentům, seniorům a matkám na rodičovské. Kvůli plánovaným úpravám tak podle Hospodářské komory klesne podíl těchto lidí na trhu práce. Komora přitom kvůli stárnutí populace dlouhodobě doporučuje zapojení těchto skupin do práce zvýšit.