Zákaz sociálních sítí pro děti se stává politickým tématem i v Česku, vznesl ho premiér Andrej Babiš (ANO) s tím, že by ho chtěl dokonce již letos. Zatímco na problému se politici shodnou, na řešení již tak úplně ne: Část politiků mluví o nutnosti ochrany nezletilých za každou cenu, jiní varují před zásahem do soukromí a prolomením anonymity na internetu. Evropské zkušenosti jsou přitom zatím jen omezené. Někteří europoslanci dle vyjádření pro Echo preferují regulaci či racionální přístup namísto úplného zákazu. Debata se přitom odehrává na větším pozadí, kterým jsou obecné otázky jako role státu či rodičovské odpovědnosti v digitálním prostoru.

Téma vznesl ve svém nedělním videu na sociálních sítích premiér Andrej Babiš (ANO), ten ovšem na pondělní vládě kvůli pracovní cestě do Německa chyběl. „Shodli jsme se, že si vyžádáme analýzy od odborníků,“ řekl před jednáním vlády a po jednání špiček koalice novinářům Tomio Okamura (SPD), předseda Poslanecké sněmovny. Podle vyjádření vicepremiérky a ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) se kabinet bude tématem nadále zabývat, řešení ale prý není tak jednoduché. „Má to i technické okolnosti,“ sdělila na tiskové konferenci po jednání sboru ministrů s tím, že vláda chce sbírat zkušenosti v dalších zemích, které omezení již zavedly nebo to mají brzy v plánu jako například Austrálie, Francie či Dánsko.

Evropské zkušenosti zatím ovšem chybí: ve Francii zákon prošel teprve jednou z komor parlamentu a pokud úspěšně projde i druhou, měl by začít platit zhruba od podzimu. Dánsko, Španělsko a Slovinsko podobné zákony teprve sepisují, v dalších zemích se o nich debatuje. Echo se tedy obrátilo na české europoslance s otázkou, jaké zkušenosti zatím vyplynuly z debaty zákonodárců. Evropský parlament mimo jiné v listopadu loňského roku přijal rezoluci, v níž doporučuje zavedení věkové hranice 16 let u některých platforem.

Tehdy bylo 483 europoslanců pro, 92 bylo proti, a 86 se zdrželo. Europoslanci tehdy zároveň vyjádřili podporu práci Komise na vývoji aplikace EU pro ověřování věku a evropské peněženky digitální identity (eID) a trvají na tom, že systémy ověřování věku musí být přesné. To je ale zároveň jedna z hlavních výtek kritiků: obávají se, zda nedojde k prolomení anonymity na internetu, kterou vnímají jakožto zásadní hodnotu, aby mohli svobodně vyjadřovat své názory.

Různé pohledy europoslanců

„Panu premiérovi v tomhle doopravdy držím palce!“ řekl Echu europoslanec Ondřej Kolář (TOP 09), který zákaz sociálních sítí pro děti dlouhodobě podporuje. „Škodlivé jsou podle mě stejně jako drogy a děti by k nim neměly mít do určitého věku přístup. Koneckonců jako je tomu u nejběžnější drogy – alkoholu. Ten vám taky ve druhé třídě neprodají,“ doplnil Kolář a pokračoval: „Dokud nemáte občanku nebo účet v bance, tedy není možné snadno ověřit vaši identitu, neměli byste mít přístup na sítě.“

To by dle politika neřešilo jen problém nebezpečí internetu pro děti, ale „třeba taky problém trollích farem a částečně šíření dezinformací“. U těchto záležitostí má Kolář za to, že je politici nemají odvahu samostatně řešit. Co se zákazu sítí pro mladistvé týče, Kolář pro Echo uvedl, že řešení by mělo být celoevropského charakteru a vycházet z poznatků těch zemí, které jsou v tomto napřed – zejména co se technologického řešení týče. Debata, od kolika let by měl případný zákaz platit a jakých platforem by se měl týkat, bude podle Koláře delší – je prý však neodkladná.

Odlišný pohled prezentoval Echu europoslanec Ondřej Dostál (zvolen za SD-SN), který vnímá sítě prý obdobně jako třeba sekeru (nástroj). „Můžete si useknout ruku, pokud s tím zacházíte nevhodně, ale nemá smysl zakazovat sekeru,“ řekl Echu s tím, že je nutno jít více do detailu, neboť sítě jsou široký pojem. „Od věcí vyloženě toxických, kde působí algoritmy na podvědomí lidí a je to v podstatě blízké škodlivému působení drog, až po věci vyloženě pozitivní, to znamená možnost bleskově sdílet informace, být v diskusních skupinách, k organizaci nejrůznějších činností. Zatímco u té první kategorie rozumný člověk svým dětem říká, aby to nedělaly, nevyužívaly, u druhé kategorie naopak vnímám jako žádoucí, aby se to učily používat. Konkrétně byly třeba schopné svolat se na společnou sportovní aktivitu, a tak dále,“ doplnil Dostál. Právě z tohoto dilematu vychází i postoj, který by europoslanec zaujal: „Neříkejme zakážeme nebo nezakážeme sociální sítě všem pod 15, musíme se podívat na ty jejich jednotlivé aspekty.“

Europoslanec je dle svých slov pro regulaci pouze toxických záležitostí, u nichž výzkumy, mj. psychiatrické, ukazují dopady na lidské zdraví. Mezi škodlivé praktiky dle zmíněného přijatého usnesení EU řadí například: nekonečného „scrollování“ (posouvání obrazu), automatické přehrávání (například jednotlivých videí za sebou), smyčky odměn či některé typy gamifikace. Co se případného zásahu do soukromí – obdobně diskutováno u legislativy Chat Control, tedy plošného skenování konverzací s deklarovaným cílem ochránit děti, která opakovaně narazila v Evropském parlamentu – týče, podle Dostála jsou to především rodiče, kteří mají mít kontrolu nad sociálními sítěmi, které navštěvují jejich děti.

„Rodič si může velmi snadno do toho zařízení nainstalovat software, který mu to umožní kontrolovat, a ne nějakému státu. Pokud by to měl dělat stát, tak samozřejmě musí to dítě nějakým způsobem identifikovat, přes občanku, protože jinak mu tam každé dá, že mu je dvacet,“ sdělil Echu Dostál, ovšem s dovětkem, že údaj o věku je již nyní v tolika registrech veřejného sektoru, že to dle europoslance „není zas taková tragédie“. Problém ovšem Dostál spatřuje jinde. „S tou občankou už si i provozovatel té sociální sítě, to znamená ten Elon Musk (majitel X – pozn.red.) nebo Mark Zuckerberg (majitel Mety zahrnující mj. Instagram a Facebook – pozn.red.), už vždycky spojí toho člověka s tím daným profilem, takže tím zanikne jeho anonymita,“ doplnil Dostál s tím, že jednoznačně podporuje variantu kontroly ze strany rodičů, i kdyby na ně mělo být apelováno silnými prostředky, například ze strany pediatrů.

Europarlament jako hráz. Padne?

Před legislativami zasahujícími do soukromí varoval již v polovině ledna poslanec Evropského parlamentu Ondřej Krutílek (ODS). „Ukazuje se, že prolomování soukromí na internetu není tím tématem, které by europoslance sjednocovalo. My jako ODS jsme byli proti v obou případech (míněno Chat Control a omezení sociálních sítí pro děti a mladistvé – pozn.red.), ale varuji, že ty debaty do budoucna budou mnohem těžší a že hráz, kterou je europarlament, se může protrhnout, nebo zcela zhroutit,“ sdělil zákonodárce, když v sídle modré strany v pražské Truhlářské ulici vedle Martina Kupky, nového předsedy partaje, představoval priority, kterým se nyní zástupci ODS v Bruselu věnují.

„Mám tři syny, nejstarší z nich je teenager. Bavím se s nimi o tom, co na internetu sledují, proč to sledují, zda jim to v něčem pomáhá či rozvíjí. Hovoříme spolu zcela otevřeně a podle mě tento způsob je mnohem lepší než nějaké restrikce, protože v momentě, kdy vy něco někomu zakážete, tak on se bude ze všech sil snažit to obejít, bude to v něm budit touhu,“ sdělil Echu v lednu Krutílek a pokračoval: „A když se mu to nepodaří, tak stejně jednou dosáhne věkového limitu, kdy už to bude mít povolené. V tu chvíli tam vtrhne úplně bez jakýchkoliv zábran, bez jakýchkoliv zkušeností a ten efekt, který to bude mít, může být ještě mnohem více devastující.“

A jak se na záležitost dívají zástupci ANO v Evropském parlamentu? „Osobně bych – a teď nemluvím jen jako europoslanec, ale také jako rodič – určitou regulaci sociálních sítí uvítal. Můžeme se bavit o jednotlivých parametrech a způsobu provedení, avšak v samotném důsledku jsem pro,“ sdělil Echu v pondělí europoslanec Jaroslav Bžoch s tím, že negativní vliv sociálních sítí na psychiku pociťujeme všichni. „O to více je třeba se bavit o možné regulaci u dětí, které se nejsou schopny efektivně bránit návykovému chování, na kterém jsou dnešní sociální sítě postaveny,“ doplnil europoslanec.

Obdobně se Bžoch prý nestaví ani proti zákazu používání mobilních telefonů na školách. „K tomuto zákazu rovněž přistoupily některé členské státy EU, například Francie, a výsledky jsou veskrze pozitivní. Došlo ke zlepšení atmosféry na školách, stejně tak jako se zlepšilo soustředění žáků,“ míní Bžoch, někdejší český poslanec. Bžoch si zároveň prý uvědomuje, že v ČR již nyní mají jednotliví ředitelé škol ze zákona možnost zavést zákaz mobilních telefonů. Ministr školství Robert Plaga (za ANO) v pondělí před jednáním vlády uvedl, že chce do měsíce rozeslat školám metodický materiál k omezení používání telefonů ve školách.