Budoucí vláda hnutí ANO, SPD a Motoristů sobě považuje za nezbytné přijít s úsporami na výdajové straně státního rozpočtu. Kromě zmrazení platů politiků chce například omezit počty sekcí a funkčních míst na ministerstvech, včetně pozic náměstků, ale také důsledně digitalizovat agendy. Pro Echo24 to řekla nastávající šéfka státní kasy Alena Schillerová (ANO). Koaliční SPD nicméně odmítá, aby se škrty řešily na úkor „pracujících lidí“, tedy „běžných státních zaměstnanců, kteří nesou tíhu vysokých cen a inflace“.

Budoucí ministryně financí Schillerová pro Echo24 řekla, že snižování provozních výdajů státu, které za končící vlády narostly o více než 50 miliard ročně, je „bezpochyby nezbytné“. „Proto navrhujeme zmrazení platů politiků, snižujeme počet ministrů, omezíme počty sekcí a funkčních míst na ministerstvech a budeme důsledně digitalizovat agendy, aby stát fungoval levněji a efektivněji,“ uvedla Schillerová.

Podle předsedy rozpočtového Vladimíra Pikory (Motoristé sobě) není žádné úsporné opatření tabu. „Budeme muset škrtat výdaje na chodu státu – každý rok znovu a znovu. Příkladem úspor na chodu státu je zmrazení platů politiků. Bude se muset propouštět,“ uvedl Pikora.

Poslední koaliční partner, tedy SPD, nicméně varuje před tím, že by se měly propouštět běží státní zaměstnanci. „Pokud jde o propouštění, SPD odmítá, aby se škrty řešily na úkor pracujících lidí. Pokud má dojít k úsporám, musí se začít u politických trafik, zbytečných úřadů a neefektivní státní správy. Nesmí to dopadnout na běžné zaměstnance, kteří už dnes nesou tíhu vysokých cen a inflace,“ uvedl pro Echo24 ekonomický expert SPD Jan Hrnčíř.

Hnutí ANO rozhodlo o zrušení dvou ministerstev bez portfeje, které v minulém období vytvořila vláda Petra Fialy (ODS). Jednalo se o resorty pro vědu, výzkum a inovace a pro evropské záležitosti. Oboje agendy zůstanou na úřadu vlády, dohlížet na ně chce sám premiér Babiš. Třetí ministerstvo bez portfeje, tedy to pro legislativu, bylo po odchodu Pirátů z vlády zrušeno (ministrem byl za Piráty Michal Šalamoun – pozn. red.). Babišův kabinet nicméně vytvoří jedno ministerstvo bez portfeje, to pro sport, prevenci a zdraví, v jehož čele má stanout Boris Šťastný (Motoristé sobě). Babiš zároveň avizoval, že první den na úřadu vlády „vyhodí 300 lidí“. První místopředseda hnutí ANO Karel Havlíček Echu krátce po volbách řekl, že oproti bývalé vládě výrazně sníží počet náměstků ministrů.

Ministerstva, úřady a jejich příspěvkové organizace letos zaměstnávaly podle dat z března letošního roku 488 961 lidí, proti loňsku se jejich počet zvýšil o 1370. Nejpočetnější skupinou státních zaměstnanců jsou stejně jako v minulosti učitelé, tvoří 41,3 procenta z celkového počtu. Následují příslušníci ozbrojených sil a nepedagogičtí pracovníci ve školství. Na platy státních zaměstnanců by mělo letos jít 286,8 miliardy korun, meziročně o 20,2 miliardy korun víc.

Na platy státních zaměstnanců by z letošního rozpočtu včetně peněz z EU mělo jít bez příslušenství 286,8 miliardy korun, znamená to meziroční nárůst o 20,2 miliardy korun. Růst celkového objemu peněz souvisí se zvyšováním platů ve veřejné sféře. Průměrný plat státních zaměstnanců letos podle dat z března činí 46 871, což je o 7,3 procenta víc než v roce 2024.

Analytik České spořitelny a předseda výboru pro rozpočtové prognózy Michal Skořepa pro Echo24 řekl, že neustálé ověřování, kde by se dalo v rámci státní a veřejné správy ušetřit na neefektivnostech a zbytečných agendách a duplicitách, je určitě na místě. „Zpomalování růstu platů politiků oproti vývoji mezd ve zbytku ekonomiky ale pokládám za velmi nešťastný nápad. Důsledkem takových opatření je pokles atraktivity politických pozic pro všechny ty z nás, kteří mají v plánu mít v nich příjem jen v této oficiální, legální podobě,“ uvedl Skořepa.

„Roste tak riziko, že budou mít o politické pozice zájem primárně lidé, kteří plánují využívat tyto pozice k získání příjmů a jiných výhod cestami skrytými a nelegálními. Přitom škrcením platů politiků lze získat jen úspory v kontextu celkových veřejných výdajů zanedbatelné. Převis rizika nad úsporou se mně v tomto případě zdá fatální,“ dodal Skořepa.

Hlavní ekonom banky Creditas Petr Dufek pro Echo24 připomněl, že fiskální politiku vytváří primárně vláda s ministrem financí v čele. „A v tuto chvíli tu máme nejenom důchody, ale také další indexované výdaje, a především velkorysý veřejný sektor zaměstnávající téměř milion pracovníků. Pokud tento přístup povede k celkové inventuře na výdajové straně rozpočtu, bude to jen dobře. Stát by si už měl konečně uvědomit, na co má a na co nemá. Co ke svému provozu potřebuje a co je zbytné, a tedy i nákladné (majetek). A samozřejmě i to, kam bude investovat a s jakým efektem,“ uvedl Dufek s tím, že od toho se dá totiž odvodit i to, jakou dálnici kdy stavět, nebo s jakým efektem a kdy lze v ČR stavět vysokorychlostní tratě.

„Tradiční přístup šponování požadavků jednotlivých ministerstev, kde velká část vlády stojí proti ministru financí by měl skončit. Je to ovšem o prioritách a vůli k reformám nejenom na straně ministra financí,“ dodal Dufek.