Sněmovní volby ukázaly, že česká společnost nakonec příliš nepřeje zásadnímu obratu v zahraničněpolitickém směřování země. Strany, které během kampaně zpochybňovaly členství Česka v Evropské unii či Severoatlantické alianci, nezískaly výraznější podporu. Například hnutí SPD a levicová koalice Stačilo!, které volaly po možnosti referenda o vystoupení z EU a NATO, skončily s výsledky pod deseti procenty, respektive se do dolní komory vůbec nedostaly.

Naopak vítěz voleb, předseda hnutí ANO Andrej Babiš, zdůrazňuje, že o odchod z mezinárodních struktur neusiluje. „To říká pan Fiala a taky říká, že mi bude volat Putin. Vždyť je s tím úplně směšný, jak tohle může vůbec vypustit z pusy? Já s Putinem nikdy nejednal, na rozdíl od premiéra Nečase, v jehož vládě seděl i pan Fiala,“ uvedl Babiš pro Echo24.

Připomněl, že jeho bývalá vláda patřila mezi nejtvrdší kritiky Moskvy. „Za naší vlády jsme byli po USA druzí na seznamu nepřátelských zemí Ruska — vyhostili jsme 3 ruské diplomaty po aféře Skripal a po Vrběticích dokonce přes 70, vydali jsme ruského hackera Nikulina do USA,“ uvedl. Podle něj premiér Fiala „straší a rozděluje společnost“, když označuje jeho voliče za nedemokratické či proruské.

Opačný postoj zastávají představitelé krajní pravice a levice. Předsedkyně Stačilo! Kateřina Konečná tvrdí, že lidé by měli mít právo rozhodnout o členství v mezinárodních organizacích. „Stejně jako v případě koruny jsme toho názoru, že občané mají mít možnost rozhodovat i o členstvích v mezinárodních organizacích. Politici, kteří se označují za demokratické, ale pak řeknou ‚s EU a NATO na věčné časy a nikdy jinak‘, jsou naprosto směšní,“ uvedla. Šéf SPD Tomio Okamura pak dodal: „Hnutí SPD prosazuje zákon o referendu, včetně možnosti v případě zájmu občanů hlasovat i o vystoupení z EU či NATO. Prosazujeme, aby občané sami rozhodli, pokud sesbírají 250 tisíc podpisů. To je demokracie.“

Odcházející premiér Petr Fiala (ODS) naopak varoval, že zpochybňování těchto závazků ohrožuje bezpečnost země. „Kdo zpochybňuje naše členství v EU a NATO, zpochybňuje budoucnost Česka jako bezpečné a svobodné země; o to více v době, kdy čelíme zhoršené mezinárodní situaci a v blízkosti našich hranic probíhá válka,“ prohlásil Fiala.

Podle analytiků výsledky voleb potvrzují, že Češi sice volají po změně stylu vlády, nikoli však po odklonu od Západu. „Česká společnost dala najevo, že touží po změně a jiném vedení, ale zároveň stále nechce úplný odklon od demokratického rámce a evropské orientace země,“ uvedl Martin Vokálek, ředitel bruselské pobočky think-tanku Europeum. „V zahraniční politice pod taktovkou pravděpodobně budoucího premiéra Babiše neočekávám zásadní obrat, spíše změnu tónu a stylu,“ dodal.

Také podle belgického politologa Jeana-Michela De Waeleho z univerzity ULB není Babiš ideologickým euroskeptikem. „Orbán je ideolog, má svou vizi světa a ve svém myšlení je extrémně stabilní. Nemyslím si, že Babiš je ideolog. Charakterizuje ho pragmatismus a to, že jde tam, kam ho táhnou jeho zájmy,“ uvedl.

Babiš se v neděli po volbách sešel s prezidentem Petrem Pavlem, s nímž jednal i o postavení Česka v EU a v NATO. „Chodí soustavně negativní informace do zahraničí, což si myslím, že není spravedlivé. Už jsem byl premiérem, naše orientace byla jasná,“ řekl.

Podle bruselských médií, která po volbách analyzovala dopady výsledku, Brusel „nebouchá šampaňské“, přesto však experti nečekají zásadní geopolitický zvrat. Babišův pragmatismus podle nich ponechává prostor k dohodám s EU, zatímco extremistické síly, které usilovaly o odchod z unijních struktur, zůstávají bez vlivu.