Izraelské útoky na severu a jihu Pásma Gazy si podle palestinské civilní obrany brzy ráno vyžádaly 17 mrtvých, mezi zabitými je nejméně šest žen a tři děti. Prvotní údaje uváděly devět zabitých a 31 zraněných. Izraelská armáda uvedla, že údery provedla poté, co byli její vojáci ostřelováni a jeden důstojník těžce zraněn, napsala agentura AFP.

Podle civilní obrany jsou mezi zabitými oběti vzdušných úderů i dělostřelecké palby. Násirova nemocnice v Chán Júnisu na jihu Pásma Gazy a nemocnice Šifá ve městě Gaza v severní části pásma potvrdily, že přijaly těla zabitých.

Izraelská armáda uvedla, že „provedla přesné útoky poté, co teroristé zahájili palbu na vojáky“. Incident se podle ní stal na severu pásma blízko takzvané žluté linie, která je hranicí, za niž se v rámci první fáze současného příměří stáhly izraelské jednotky a která prochází Pásmem Gazy od severu k jihu.

V Pásmu Gazy platí od loňského 10. října příměří mezi teroristickým hnutím Hamás a Izraelem. Válka vypukla v říjnu 2023 poté, co ozbrojenci Hamásu zaútočili na jih Izraele, kde zabili na 1200 lidí, většinou civilistů, a dalších 251 osob unesli. Izrael pak zahájil rozsáhlou vojenskou operaci, při níž jeho armáda zabila víc než 71 000 Palestinců. Jde o údaje ministerstva zdravotnictví v Gaze, které považují za věrohodné mnozí mezinárodní experti i OSN a minulý týden je za hodnověrný odhad označila i izraelská armáda.

I po vyhlášení příměří se Izrael a Hamás obviňují z opakovaného porušování klidu zbraní. Palestinské úřady uvedly, že od té doby izraelské údery zabily přes 500 Palestinců.

Dne 14. ledna začala platit druhá fáze dvacetibodového plánu amerického prezidenta Donalda Trumpa na ukončení války v Pásmu Gazy. která se zaměří na odzbrojení všech uskupení a demilitarizaci, vznik palestinské technokratické vlády spravující Gazu a obnovu této oblasti. První fáze zajistila příměří, humanitární pomoc a návrat rukojmích unesených do Gazy.