Migrace, bezpečnost a klimatická opatření. To jsou tři klíčová témata, která rozhodnou volby do Evropského parlamentu. Respektive jde o témata, která jsou podle posledního průzkumu agentury Ipsos pro voliče nejdůležitější. A jednotlivé subjekty se tomu snaží přizpůsobit. Po volbách se dají podle expertů čekat změny třeba i v Green Dealu, protože volby mají podle průzkumů vyhrát evropští konzervativci.

Klíčová témata pro voliče do EP v tuto chvíli souvisí především s bezpečností, ať už té související s migrací, zahraničními hrozbami (Rusko) či energetickou bezpečností a soběstačností. Tyto otázky vnímají jako zásadní až dvě třetiny těch, kteří nevylučují svoji účast u voleb do EP, uvádí agentura Ipsos ve svém průzkumu. Mezi další témata, podle kterých se voliči chtějí rozhodovat, patří ekologická politika včetně otázek spojených s Green Dealem.

K volbám rozhodně plánuje přijít přibližně třetina populace, což tyto volby mezi ostatními řadí k těm s nejmenší volební účastí. Za připomenutí v tomto kontextu stojí, že v roce 2019 byla reálná volební účast 29 procent, v roce 2014 18 procent.

Server Politico upozorňuje, že tyto evropské volby s velkou pravděpodobností vyhrají konzervativnější subjekty, respektive že EP bude v příštím období výrazně méně progresivní než byl dosud. Upozorňuje mimo jiné na to, že větší zastoupení než doposud by měly mít „krajně pravicové subjekty“, jako Alternativa pro Německo, francouzské Národní sdružení či španělský Vox. Podle některých predikcí by teoreticky poprvé mohlo dojít na koalici křesťanských demokratů, konzervativců a radikálně pravicových europoslanců.

Bezpečnost či zelená politika prioritou všech

České politické subjekty se s očekáváním voličů ve svých programech v zásadě potkávají. Koalice Spolu má například volební priority nazvané Evropa vnitřně bezpečná, Obrana Evropy před hrozbami z venčí či Zelená Evropa pro člověka. EU podle Spolu „zatím nedokáže účinně chránit své vnější hranice a její imigrační a azylová politika selhává“. Představitelé ODS se zároveň netají svým odporem ke Green Dealu, ke kterému se stejně jako k migraci skepticky staví také hnutí ANO či koalice SPD s Trikolorou.

„První bod je stop migraci, nikdo nám nebude říkat, kdo tady u nás může žít a bydlet. Druhý zásadní bod je stop zelenému šílenství, nikdo nám nebude říkat, v čem máme jezdit, v čem máme bydlet, jak máme žít. Třetí zásadní bod je suverenita členského státu. Je velmi důležité zachovat právo veta,“ shrnula tři hlavní priority hnutí lídryně kandidátky, exministryně Klára Dostálová.

Podle dvojky na kandidátce hnutí STAN Jana Farského chtějí i Starostové prosazovat „rozumnou migrační politiku a nelegální migraci vyřešit přísnou kontrolou hranic, vnějších hranic Unie a návratovou politikou“. „Evropská unie musí vyslat jasný signál, že na našem kontinentu je místo pouze pro migranty legální,“ prohlašuje Farský. V programu má STAN i posílení evropské obrany. „Chtěli bychom vytvořit druhý pilíř NATO, protože Evropa nemůže donekonečna spoléhat na USA,“ poznamenal.

Piráti mají mezi svými prioritami například v zájmu „bezpečí našich občanů osekat vliv Ruska i Číny, oligarchů profitujících z konfliktů a rychle a účinně reagovat na společné hrozby“, mezi prioritami je také tzv. udržitelnost. Piráti Green Deal na rozdíl od konzervativnějších subjektů vítají. Lídryně kandidátky hnutí STAN Danuše Nerudová rovněž opakovaně uvedla, že „Green Deal není nebezpečím“, hovořit o jeho zrušení je podle ní nesmysl.

EP bude mnohem méně akční, říká expert

Expert na evropskou politiku Petr Kaniok z Masarykovy univerzity v Brně pro Echo24 řekl, že EP v očekávaném konzervativnějším složení bude více zdrženlivý, lze navíc očekávat změny v některých legislativách, které jsou v současnosti ostře kritizovány. „Myslím si, že se dá čekat, že EP bude mnohem méně akční a méně ambiciózní, protože pro progresivní agendu a legislativu se budou obtížněji skládat většiny. Čili, změna ve smyslu obsahu legislativy a množství její produkce čekat určitě jde,“ řekl Kaniok.

„Nehledě na to, že se mění také Rada EU, což je důležitý partner EP při tvorbě legislativy – také v národních volbách ve členských státech EU získávají více podpory strany, které s dosavadním tempem a směrem změn v EU mají problémy. EU tedy sice moc, hlavně ze strany Evropské komise, nezmění rétoriku, ale v realizaci politik typu Green Deal bude méně asertivní a méně ambiciózní,“ dodal Kaniok.

„Zkonzervativnění“ by podle analytika z Institutu SYRI Romana Chytilka mohlo nejpravděpodobněji oslabit některé klimatické závazky, ale jeho efekt v tématech migrace a bezpečnosti je hůře predikovatelný. Názory na tři nejdůležitější témata se v Evropě podle něj liší. „U migrace zaznívá kritika současné politiky EU napříč celým politickým spektrem, ale zároveň se představy o tom, co je nejlepší reakce, hodně liší podle členských zemí. U bezpečnosti proti sobě stojí pravý střed, střed a levý střed proti okrajům politického spektra a u ekologie/klimatu není nepředstavitelná větší spolupráce celé pravice proti spojené levici, jak naznačilo například jednání o emisní normě Euro 7,“ dodal Chytilek.

Právě zmíněný Green Deal by mohl doznat některých změn. Odborník na evropské právo z Právnické fakulty Univerzity Karlovy Michal Říha pro Echo24 řekl, že Green Deal je tvořen řadou legislativních aktů, které často obsahují tzv. review clauses. „Komise má povinnost periodicky vyhodnocovat efektivitu a nezbytnost regulace a předkládat o tomto posouzení zprávy. Často tato ustanovení mohou obsahovat i „sunset clauses“, tedy že legislativa vyžaduje znovupotvrzení pro další setrvání v účinnosti,“ vysvětlil Říha.

„Na základě těchto klauzulí je možné uvažovat o tom, že bude docházet k přehodnocování Green Dealu ve světle jeho efektivity i dalších celospolečenských vývojů. Mimo jiné to považuji za velkou výhodu unijní regulace, která – oproti té české – tyto mechanismy obsahuje téměř automaticky, protože věci se zkrátka mění,“ doplnil Říha.