Na prezidenta Petra Pavla sílí tlak, aby v dohledné době vyhlásil termín podzimních sněmovních voleb. Po konkrétním datu se ptají občané, ale také menší či opoziční politické strany i hnutí. Podle některých tím totiž Pavel fakticky nahrává velkým stranám, které mají dostatek prostředků na to, aby vedly nákladné kampaně ještě předtím, než začnou platit zákonné limity.

Že je pravidla složité vymáhat, je známo dlouho. Velká uskupení navíc už kampaň ve skutečnosti rozjela. Premiér Petr Fiala se například chystá objíždět republiku s herečkou Ivou Pazderkovou, hnutí ANO zase oblepuje zemi plakáty, na nichž srovnává, co vše bylo za vlády Andreje Babiše levnější – od piva, přes chléb po energie.

Pavel ale zatím otálí. „Prezident již několikrát veřejně avizoval, že termín voleb oznámí v květnu,“ uvedla pro Echo24 jeho mluvčí Karolína Blinková. Sám Pavel se také odvolává na zkušenost svých předchůdců, kteří podle něj volby běžně vyhlašovali zhruba čtyři až pět měsíců před jejich konáním. „A já se tohoto budu také držet, takže v nejbližší době ten termín vyhlásím,“ uvedl před časem Pavel ve veřejném vysílání na Facebooku.

Jeho důvodem k odkladu je podle něj snaha předejít obcházení zákonného stropu pro výdaje na kampaň, který činí 90 milionů korun. Podle Pavla delší kampaň při stejném limitu vytváří prostor pro kreativní účtování. „Čím delší je oficiální kampaň při stejném limitu, tím větší je nutkání politických stran nějakým způsobem pravidla obcházet,“ řekl. „Nerad bych vytvářel prostředí, ve kterém budou strany hledat cesty, jak obcházet pravidla a zákon.“

Jenže právě toto odůvodnění prezidentova rozhodnutí kritizují Piráti, SPD, hnutí Stačilo! i KSČM. Podle nich naopak Hrad tímto krokem vytváří nerovné podmínky, které zvýhodňují bohaté strany – zejména ANO a koalici Spolu. Ty mohou vést masivní kampaň bez toho, aby se jim současné výdaje započítávaly do zákonného limitu.

„Podle mě zbytečná chyba a jde to na ruku velkým stranám a jejich drahým kampaním. Zdůvodnění, že jinak by politici s limitem výdajů fixlovali, to je vrchol, protože tím fakticky říká, že jeho rozhodnutí vychází vstříc podvodníkům,“ uvedl místopředseda ústavně-právního výboru Jakub Michálek (Piráti).

Pražský lídr Pirátů Zdeněk Hřib zároveň upozorňuje i na praktický dopad opožděného vyhlášení na organizaci voleb. „Chystám se prezidenta požádat o to, aby termín byl vyhlášen co nejdříve i s ohledem na lidi, kteří zasedají v okrskových volebních komisích. Je to nevděčná práce, zabere vám to celý víkend, musíte se na to nějakým způsobem připravit, naplánovat si to dostatečně dopředu,“ uvedl.

Podle předsedy SPD Tomia Okamury prezident Pavel svým postupem napomáhá stranám vládní koalice. „Pan prezident se snaží vyhlásit volby co nejpozději, aby strany v rámci koalice Spolu mohly každá za sebe utrácet velké peníze. Čím později se volby vyhlásí, tím je to výhodnější pro velké strany,“ uvedl a dodal, že obdobná výhoda se týká i hnutí ANO, „ale prezident podle něj pomáhá především Spolu, protože byl zvolen s podporou pětikoalice“.

Podobně se vyjádřila i europoslankyně a lídryně kandidátky KSČM Kateřina Konečná. „Je pravdou, že velkým stranám vyhovuje co nejpozdější termín vyhlášení voleb. Že by tím prezident Pavel pomohl menším stranám, to odmítám,“ uvedla.

Někteří politologové totiž tvrdí, že zvolený přístup prezidenta znevýhodňuje zejména menší strany. Michal Malý z Fakulty sociálních věd UK říká, že ANO a Spolu už v minulých volbách utratily téměř celý limit, zatímco ostatní subjekty zaostávaly o desítky milionů. „Pro menší strany je to nevýhodné, protože by strop stejně nepřekročily. Zato velcí hráči investují do kampaní už nyní, a výdaje se jim zatím nepočítají,“ upozornil Malý.

Politolog Otto Eibl z Masarykovy univerzity doplňuje, že zmrazený limit je kvůli inflaci reálně přísnější než v minulosti. „Do šedé zóny jsou strany tlačeny už jen tím, že limit je de facto dnes přísnější než dřív,“ řekl. Podle něj je navíc problematické, že na rozdíl od výdajů nejsou nijak omezené příspěvky za získané hlasy. Například ANO podle něj v roce 2021 získalo 146 milionů korun – tedy o 56 milionů více, než činí limit výdajů.

Na složitost financování upozorňuje i Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran, který koncem roku 2023 spustil nový průvodce pravidly kampaní a hospodaření. Ten má pomoci stranám i veřejnosti lépe se orientovat v tom, co je legální, co je třeba zveřejnit a jak kampaně správně vést. Podle člena úřadu Jana Outlého „by měl nový průvodce pomoci předcházet nedorozuměním a porušení pravidel“.