Politika inkluze dětí se speciálními potřebami do běžné výuky se příliš nepovedla a způsobuje ve školách problémy. Shodují se na tom mladí kandidáti do sněmovny, včetně těch nejliberálnějších z hnutí STAN či Pirátů. Političtí experti na školství pro Echo24 řekli, že je potřeba systém změnit, mluví především o speciálních třídách a posílení pravomocí ředitelů škol.

Od září 2016 bylo zavedeno inkluzivní vzdělávání, které umožňuje, aby děti se zvláštními vzdělávacími potřebami chodily do klasických základních škol. A počet těchto dětí se neustále zvyšuje, učitelé si často stěžují na zvýšenou zátěž a to, že snaha začlenit děti například s problémy s chováním narušuje chod výuky. Podle výzkumu Univerzity Jana Evangelisty Purkyně z loňského roku 65 % učitelů nevěří v přínos inkluze. Podle dat CVVM z roku 2023 s jejím současným nastavením nesouhlasí 80 % rodičů. Že se politika inkluze příliš nepovedla, se shodují i mladí kandidáti do sněmovny v rámci seriálu Echo24 Hlasy nové generace.

Předsedkyně Mladých STAN Zdena Kašparová například pro Echo24 řekla, že podle jejího osobního názoru je inkluze jeden z problémů v prevenci duševního zdraví u dětí. „Já rozumím, proč se to udělalo, že šlo o snahu integrovat děti do běžného života. Ale ta forma, skrze kterou se k tomu přikročilo, podle mého názoru není úplně vhodná. Učitelé se dostávají pod obrovský tlak, musí se najímat asistenti a naopak část dětí musí čekat na zbytek, který je z objektivních důvodů pomalejší a učitelé se jim musí intenzivně věnovat. To zcela nepochybně nepomáhá duševní pohodě ani jedné z dotčených skupin,“ uvedla Kašparová.

Také mladý kandidát Pirátů Samuel Volpe připustil, že forma inkluze nebyla úplně vhodná. „Já jsem měl na základní škole spolužačku, která měla asistenta pedagoga, dříve existovaly speciální třídy, kde byli slabší žáci, ať už mentálně, nebo fyzicky a teď máme inkluzi. Také si myslím, že se to úplně nepovedlo. Je otázka do budoucna, co s tím. Máte třídu, kde je 30 žáků na základní škole, kde se nejvíce člověk formuje. Ta třída je jeden celek a je potřeba v rámci těch rámcových vzdělávacích plánů počítat s tím, že někdo je pomalejší, někdo rychlejší. Nemohu teď říci, že se to má zase rozdělit do speciálních tříd, ale je potřeba s tím do budoucna pracovat,“ řekl Echu Volpe.

Mladý kandidát Motoristů sobě a lídr v Moravskoslezském kraji Matěj Gregor pro Echo24 řekl, že by zrušení inkluze a vytvoření speciálních tříd Česku extrémně prospělo. „Nemůžeme teď děti, které jsou zvyklé být v nějakém kolektivu, zničehonic „odsunout“. Musíme znovu začít tvořit infrastrukturu speciálního vzdělávání. Inkluze nyní funguje devět let a až teď se projevila řada problémů, na které se od začátku upozorňovalo, ale nikdo to tehdy nevyslyšel. Chtěli bychom zavést speciální třídy, aby děti trávily čas o přestávce společně, účastnily se třeba sportovních soutěží a bavily se v jedné škole. Zároveň by však výuka pro studenty s poruchami učení probíhala odděleně podle potřeb, bez oddělení prostoru,“ uvedl Gregor.

Podle něj je potřeba zapracovat i na speciálních školách. „Je to důležité právě pro děti s fyzickým postižením. Většina škol už je dnes bezbariérových, takže lze potřeby dětí uspokojit i v běžné škole, ale mohou být případy opravdu velmi těžkých fyzických postižení, kdy není možné, aby dítě výuku absolvovalo v pro něj vyhovujícím prostředí. Proto podporuji vznik speciálních škol, což je lepší a zároveň i levnější, protože současná inkluze stála 40 miliard korun za těch sedm, osm let a my jsme si spočítali, že systém speciálního vzdělávání by mohl být až čtyřikrát levnější a vyhověl by úplně všem, které současná podoba inkluze odstavila na okraj,“ uvedl Gregor.

Speciální třídy i větší pravomoci ředitelům

Experti velkých stran na školství pro Echo24 řekli, že řešením problému by mohly být speciální třídy. Odbornice ODS Renáta Zajíčková pro Echo24 řekla, že nezvládnutá inkluze je dnes největší bolestí českého školství. „Na tom se shodují učitelé napříč republikou. Před volbami se probouzejí i politici a přibývá silných výroků – jen málokdo ale přichází s reálným a funkčním řešením," řekla Zajíčková.

Školství se podle ní proměnilo v kolos, který požírá desítky miliard bez přidané hodnoty. „Řešením nejsou ani další desítky miliard a armáda asistentů, ani návrat ke speciálním školám a zrušení inkluze samotné… Proto jsem během svého mandátu spolupracovala se stovkami učitelů a odborníků napříč regiony,“ uvedla Zajíčková s tím, že výsledkem je návrh reformy 8+2.

„Její součástí je nová architektura systému, která školskou infrastrukturu a lidské zdroje využívá výrazně efektivněji: přenesením dnes již přežitého 9. ročníku do dvouletého rámce nižší střední školy se na základních školách uvolní prostory, lidé i energie. Tento logický krok umožní vznik speciálních průchozích tříd a školám nabídne možnost pracovat s inkluzí flexibilně – ne ve všech, ale v jen některých předmětech. Ne plošně, ale tam, kde je podpora opravdu potřeba, bez negativního vlivu na výkon třídy jako celku. Takto to funguje třeba ve Finsku – efektivně, klidně, důstojně,“ dodala Zajíčková.

Bývalý ministr školství a lídr hnutí ANO ve Středočeském kraji Robert Plaga se k tématu inkluze vyjadřuje dlouhodobě kriticky. „Během svého mandátu jsem posílil financování ‚speciálních škol‘ a připravil změny v systému asistentů pedagogů, které ale nebyly během těchto čtyř let realizovány,“ uvedl Plaga s tím, že zrušení inkluze je možná „mediálně vděčný, ale prázdný pojem“.

„Dlouhodobě proto mluvíme o nutnosti zvýšit kompetence ředitelů a provést zásadní revizi inkluze. Tedy přenastavit systém inkluze tak, aby byl skutečně v nejlepším zájmu všech dětí. Tedy je to také o lepší práci poraden, posílení podpory i kapacit škol speciálních,“ řekl Plaga. Učitelé podle něj vidí děti šest až osm hodin denně, bylo by tedy dobré, aby ředitelé škol měli možnost požádat například o odborný posudek, aby se zjistilo, jestli dané dítě ve škole má být, nebo ne.

Expertka hnutí STAN na inkluzivní vzdělávání Pavla Pivoňka Vaňková, která má sama 15 let zkušenosti s prací ve speciální škole, pro Echo24 řekla, že preferuje řešení v podobě speciálních tříd pro děti se speciálními vzdělávacími potřebami v rámci klasické školy. „Máme to i jako STAN v programu, že nepodporujeme speciální školy, jako to bylo dřív, ale udělat speciální třídy. Děti se pak budou potkávat na chodbách, v rámci volnočasových předmětů nebo v rámci výchov a tak dále,“ uvedla Vaňková.

„Když jsem učila děti se speciálními potřebami, tak bylo hezké vidět, jak v kolektivu svých podobně a inteligenčně nastavených jedinců rozkvetly. Inkluze v rámci běžných tříd byla dobrá myšlenka v tom smyslu, že děti začaly vnímat odlišnosti. Ale něco jiného je inkludovat někoho, kdo má tělesné postižení, což je úplně v pořádku. A něco jiného je, když má někdo inteligenční hendikep nebo problémy s chováním. To pak může narušovat jak atmosféru ve třídě, tak výuku,“ dodala Pivoňka Vaňková s tím, že speciální třídy by byly v menším počtu studentů s jinak sestaveným studijním plánem, výuka by byla obecně více individualizovaná, což platí i pro talentované děti, které jsou nadané v určitých oblastech. V rámci dané školy by mohl podle ní tento systém přinést i úspory.

Místopředsedkyně Pirátů Olga Richterová pro Echo24 řekla, že strana stojí za tím, že společné vzdělávání je principiálně správná cesta a současně, že každé dítě má mít adekvátní podporu a podmínky, které potřebuje, aby naplnilo svůj vzdělávací potenciál. „Je zároveň důležité pochopit, co potřebují děti, rodiče a ředitelé škol pro to, aby se jim v praxi dařilo co nejlépe. Proto chceme vědět, co dalšího potřebují děti, rodiče i učitelé, aby mohli učit pestrou třídu nebo se v ní učit, měli k tomu dobrou podporu, a kde má stát ještě přidat, aby to bylo co nejjednodušší pro všechny,“ uvedla Richterová.

„A pro tisíce rodičů dětí, kteří dnes mají své děti z důvodu velmi těžkého postižení doma, také chceme reálná místa, která chybí zejména ve speciálním školství,“ dodala Richterová.