Vláda chce dát na platy státních zaměstnanců miliardy navíc, na vyšší růst ekonomika nemá
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.
Vláda Petra Fialy (ODS) krátce před volbami ustupuje tlaku odborů na zvyšování platů státních zaměstnanců, nyní kompromisně navrhuje zvýšení platových tarifů od ledna o pět až šest procent a pro hůř odměňované profese a státní službu o devět procent. K ústupku dochází navzdory tomu, že už nyní je deficit státního rozpočtu na příští rok navržen na úrovni 286 miliard korun. Peníze by se tak musely vzít z jiných priorit, navíc podle expertů není k vyššímu než pětiprocentnímu růstu prostor.
Vláda s odbory na středečním jednání zatím neuzavřela dohodu o růstu platů. Padl nový kompromisní návrh na zvýšení platových tarifů od ledna o pět až šest procent a pro hůř odměňované profese a státní službu o devět procent. Jednání bude ještě pokračovat. Novinářům to po jednání s odborovými předáky řekl ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). Podle odborů je možná shoda s kabinetem na přidání o devět procent hůř odměňovaným profesím. Pro ostatní zaměstnance odbory chtějí růst o šest procent, uvedl předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula.
Kabinet navrhoval původně od ledna přidání o pět procent, hůř odměňovaným o sedm procent. Odbory požadovaly sedm a 13 procent. Podle Jurečky zástupci vlády dnes nabídli odborářům pro všechny 2000 korun navíc, odbory to odmítly. Vláda se také rozhodla posílit o několik miliard korun v navrhovaném rozpočtu sumu na platy, proti letošku by na ně mělo být o 27 miliard korun víc, řekl ministr.
„Musíme to (kompromisní návrh) dopočítat z hlediska objemů peněz. Teď jdeme na vládu, tam to řekneme ostatním kolegům. Dohodli jsme se, že v tom jednání budeme pokračovat,“ uvedl ministr.
Podle podkladů k chystanému vládnímu nařízení by navýšení tarifů o devět procent pro hůř odměňované a o pět procent pro ostatní stálo celkem 31,65 miliardy korun. Státní rozpočet by vydal 19,46 miliardy korun, samosprávy 7,65 miliardy a zdravotní pojištění 4,54 miliardy korun. Například na zvednutí tarifních platů o 11 procent pro hůř odměňované a o pět procent pro ostatní by bylo potřeba z rozpočtu 21,85 miliardy korun, od samospráv 9,10 miliardy a z veřejného zdravotního pojištění 4,78 miliardy, celkem 35,73 miliardy korun.
Ekonomové: Růst nad pět procent není možný
Novinářům Jurečka řekl, že vláda se už minulý týden rozhodla posílit v návrhu rozpočtu sumu na platy. Proti letošku by měla být celkem o 27 miliard korun vyšší, tedy asi o 9,4 procenta, uvedl Jurečka. Už dřív řekl, že v pokladnách resortů to bylo původně o něco přes 20 miliard korun. Středula podotkl, že růst platů podpoří ekonomiku, lidé peníze utratí.
Sedm procent, které požadují odbory, by státním zaměstnancům dala po volbách podle předsedy svého poslaneckého klubu Radima Fialy SPD. Nárůst o šest procent s příslibem dalšího růstu je pak pravděpodobná varianta, pokud bude ve vládě hnutí ANO, řekl místopředseda hnutí Karel Havlíček (ANO). V každém případě bude ale nutné najít zmíněných sedm miliard navíc v návrhu státního rozpočtu, který počítá s deficitem 286 miliard, tedy o 45 miliard vyšším než letos. Navíc například ministr dopravy Martin Kupka (ODS) potřebuje podle svých slov posílit rozpočet svého resortu o zhruba 60 miliard oproti původnímu návrhu.
Experti uvádí, že vyšší než pětiprocentní růst neodpovídá vývoji tuzemské ekonomiky. Ekonomové také upozornili na výrazný proinflační efekt. V pořadu České televize Otázky Václava Moravce se na tom shodli viceguvernérka České národní banky (ČNB) Eva Zamrazilová a hlavní ekonom Deloitte David Marek.
„Státní rozpočet si takový růst nemůže dovolit,“ řekl k návrhu odborářů Marek. Tempu růstu platů sedm procent podle něj neodpovídá dosavadní růst ekonomiky. V době, kdy tuzemské HDP roste v rozmezí kolem dvou procent, je podle něj růst o sedm procent příliš velký.
Jako příliš vysoký označila návrh odborářů také Zamrazilová. Podle ní není adekvátní z pohledu cenové stability. Upozornila, že vyšší růst platů by měl výrazný proinflační efekt. Maximální růst platů by se podle ní měl nyní pohybovat maximálně kolem pěti procent.
Plat ve veřejné sféře stanovují čtyři tabulky s tarify podle vzdělání a délky praxe. První je pro úředníky, pracovníky v kultuře, technické pracovníky či nepedagogické síly ve školství. Druhou se řídí odměňování zdravotníků a sester a pracovníků v sociálních službách, třetí se používá pro lékaře a zubaře a čtvrtá pro učitele. Vlastní tabulku mají státní zaměstnanci. Zástupci vlády, zaměstnavatelů a odborů se v červenci shodli, že by růst tarifů v nejnižší tabulce měl být vyšší a měla by se do pár let spojit se stupnicí zdravotníků.
Diskuze
Komentáře jsou přístupné pouze pro předplatitele. Budou publikovány pod Vaší emailovou adresou, případně pod Vaším jménem, které lze vyplnit místo emailu. Záleží nám na kultivovanosti diskuze, proto nechceme anonymní příspěvky.