Opozice před volbami ráda a opakovaně argumentuje tím, že za vlády Petra Fialy (ODS) došlo k největšímu poklesu reálných mezd v Evropské unii, což potvrdil třeba i výzkum společnosti XTB. Oslovení ekonomové pro Echo24 popsali, kdo je za problémy reálných mezd zodpovědný, respektive kam se v přepočtu tisíce korun z každé výplaty lidem poděly. Připomínají, že v poslední době už reálné mzdy svižně rostou.

Analýza společnosti XTB zkraje roku ukázala, že reálná kupní síla byla ještě v roce 2024 o deset procent nižší než v době před pandemií. „Tento výsledek řadí Česko mezi země s nejvýraznějším oslabením kupní síly v celé Evropské unii,“ upozornil tehdy hlavní ekonom XTB Pavel Peterka.

Pro Echo24 nyní řekl, že současný rychlý růst mezd, který ve druhém čtvrtletí letošního roku dosáhl meziročně 7,8 %, očištěný o inflaci pak 5,3 %, je dobrou zprávou. „Medián mezd překročil hranici 41 tisíc korun. Svižný růst ekonomiky navíc naznačuje, že růst mezd a životní úrovně v České republice bude pokračovat. Dle odhadů ČNB má reálná průměrná mzda letos vzrůst o necelá 4 % a v dalším roce pak o 3,1 %,“ uvedl Peterka.

„To pomůže dohnat nepříznivý vývoj z posledních let, kdy se průměrné mzdy očištěné o inflaci propadly v ČR nejhlouběji v rámci evropského srovnání. Rychlý růst mezd v letošním roce trochu zkresluje skutečnost, kdy poslední roky byly z hlediska příjmů zaměstnanců velmi špatné. Na druhou stranu se nemůžeme zlobit, že trh práce, po překonání energetické krize, dohání staré resty. Rychlý růst mezd v letošním roce je dobrou zprávou. Částečně je to ale dáno bídným vývojem od pandemie covid-19, kdy naše ekonomika toto manko nyní dohání,“ uvedl Peterka.

Podle předsedy výboru pro rozpočtové prognózy a analytika České spořitelny Michala Skořepy byl propad českých reálných mezd v minulých letech skutečně hluboký. „Byl dán kombinací velké citlivosti české ekonomiky na zdražení energií a z mého pohledu správnou neochotou české vlády pokřivovat vývoj cenového systému a zhoršovat stav veřejných financí zásahy do cen za hranice stropů na ceny elektřiny a plynu v roce 2023. Propad reálných mezd mohl být o něco mírnější, pokud by se o růst mezd víc poprali sami zaměstnanci skrze nějaké razantnější odborové akce,“ uvedl Skořepa.

Podle hlavního ekonoma společnosti Investika Víta Hradila byl pokles reálných mezd v tuzemsku výrazný a v určitých časových obdobích skutečně patřil k nejprudším v celé Evropské unii. „Obviňovat z něj Fialovu vládu by ovšem nebylo zcela korektní hned z několika důvodů,“ uvedl Hradil pro Echo24 Hradil.

„Zaprvé, za inflaci, která propad reálných mezd způsobila, podle Ústavy ČR zodpovídá Česká národní banka, nikoliv vláda. Zadruhé, vláda nerozhoduje o výši mezd zaměstnanců v soukromém sektoru, takže ji nelze vinit z toho, že tyto dostatečně rychle nerostly. Zatřetí, pokud by vláda chtěla rychle proti tomuto něco dělat, jedinou možností je utrácet veřejné peníze na dluh, což jsme beztak dělali už od pandemie více než je zdrávo, a téměř jistě by to vedlo pouze k ještě vyšší inflaci,“ uvedl Hradil.

„Začtvrté, dominantní část tohoto propadu reálných mezd proběhla v roce 2022, tedy těsně po nástupu Fialovi vlády k moci. Ekonomika má ovšem za kroky vlády vždy určité zpoždění a nemohlo se tedy jednat o přímý důsledek konání této vlády. A konečně zapáté, existují dobré důvody se domnívat, že část zaznamenaného propadu reálných mezd byla spíše statistického, nikoliv reálného charakteru. V průběhu pandemie totiž byla data o mzdách zkreslována faktory jako bylo vypadnutí nízkopříjmových zaměstnanců (například číšníků) z trhu práce, programy jako byl Antivirus, výplaty pandemických bonusů zdravotníkům či ošetřovného během uzavírek škol. Skutečný propad životní úrovně v Česku tedy s velkou pravděpodobností nebyl tak dramatický, jak se může zdát při zběžném pohledu na data,“ míní Hradil.

Poukázal na to, že reálné mzdy setrvale rostou už devět čtvrtletí v řadě, tedy déle než dva roky. „Od svého dna, kterého dosáhly na začátku roku 2023, tak již narostly o velmi solidních 11,4 procenta,“ řekl Echu Hradil.

Podle hlavního ekonoma banky Creditas Petra Dufka je téma poklesu reálných mezd relevantní, zvlášť když se podíváme na reálné čisté mzdy. „Rekordu u čistých mezd jsme dosáhli v roce 2021, kdy už byla zrušena super-hrubá mzda. K této úrovni se stále ještě přibližujeme a dosáhneme ji snad v roce 2027 (počítáno jako hrubá mzda single jedince po zdanění),“ uvedl Dufek.

„Reálně jinak průměrné mzdy rostou letos poměrně svižně. Je to dáno především přetrvávajícím nedostatkem pracovníků v některých odvětvích. Fakticky ovšem vláda na tento vývoj přímý vliv nemá. Může zasahovat do odměňování ve veřejném sektoru, zvyšuje podle vzorce minimální mzdu, ale nic dále,“ poukázal Dufek.