Jak to vypadá s cyklistikou v Praze? V posledních letech zde vznikly stovky nových kilometrů cyklostezek, které ale jsou prázdné. To dokládají i čísla cyklosčítačů, podle nichž se oproti minulému roku letos do pražských ulic vydalo méně cyklistů. Pražský magistrát letos počítal s investicemi do cyklodopravy ve výši 146,8 milionu korun (cyklopruhy, cyklostezky, cyklodepa, parkovací místa, apod.), ale i tak si cyklospolky stěžují a „bojí se o své životy.“

Obliba kola sice v hlavním městě v posledních letech mírně roste, jako prostředek ke každodenní dopravě ho však používá stále jen zlomek lidí. Může za to kopcovitý profil města i nedostatek cyklostezek, které se snaží suplovat mnohdy nebezpečné cyklopruhy, v nichž se cyklisté pohybují spolu s auty.

To potvrzují i data z cyklosčítačů. Z těchto čísel je však patrný dlouhodobý trend, že většina pražských cyklistů se vyhýbá silnicím v centru metropole a využívá především páteřní cyklostezky podél Vltavy (dlouhodobě bývá nejvíc průjezdů zaznamenáno na modřanské a trojské cyklostezce). I proto se má za to, že jde především o rekreační cyklisty.

Například v roce 2024 vyrazilo do pražských ulic více cyklistů, než v roce 2025. Zatímco v červenci 2024 bylo zaznamenáno 823 001 průjezdů, tak v červenci 2025 bylo zaznamenáno 624 619 průjezdů. Letošnímu roku ale kraloval srpen, kdy cyklosčítače zaznamenaly 788 989 průjezdů. To znamená, že cyklisté Prahu spíše opouští. Jako již tradičně je nejslabším měsícem leden. Za rok 2024 cyklosčítače uvádějí 161 829 průjezdů, letošní leden zase zaznamenal 147 860 průjezdů, rozdíl je tedy necelých 14 tisíc průjezdů.

Podle těchto čísel je zjevné, že často kritizované cyklopruhy, kde se potkávají kola s auty, využívá na rušných komunikacích jen několik desítek až stovek cyklistů denně. Pro příklad uvádíme nejvytíženější měsíc roku 2025. Během jednoho pracovního dne v srpnu bylo na cyklostezce v Modřanech zaznamenáno 60 964 průjezdů, zatímco cyklosčítač na nábřeží Kapitána Jaroše hlásí 12743 průjezdů. Na druhé straně je ale nejslabší měsíc roku. V lednu cyklostezka v Modřanech hlásila 7376 průjezdů, zatímco nábřeží Kapitána Jaroše pouhých 1452 průjezdů.

Mezi nejvytíženější cyklotrasy patří jako již tradičně Modřany, Povltavská, U českých loděnic, Císařská louka a Smetanovo nábřeží. Jedná se o trasy na jihu města, které vedou podél Vltavy na Zbraslav a Vrané nad Vltavou, nebo podél Berounky směrem na Karlštejn, uvádí městská datová platforma Gelomio. Ta pomocí dat mobilních operátorů a cyklosčítačů shromažďuje data o vytíženosti cyklostezek v reálném čase.

Praha plánovala investice do cyklodopravy za 2 miliardy korun

A jak se v hlavním městě investuje do cyklodopravy? Od roku 2019 investovala radnice do stezek a cyklopruhů přes jednu miliardu korun, letos magistrát hospodařil se 146,8 miliony korun. Původně se ale mělo jednat až o dvě miliardy korun. Podle Plánu udržitelné mobility z roku 2024 mělo být do konce roku 2026 proinvestováno 600 milionů a zbylých 1,4 miliardy korun by se investovalo v dalším volebním období do roku 2030. Tyto investice byly podporovány hlavně za úřadování náměstka pro dopravu Zdeňka Hřiba (Piráti).

V plánu se píše, že se v centru dobuduje souvislá síť bezpečných cyklistických propojení (Stromovka, Vyšehradský tunel, Nový Smíchov). Připravovat se mají i úseky u mostu Legií, Povltavská a Drážní promenáda. „Dostavba se týká i úseků, které zvyšují atraktivitu pro cyklisty a pěší, např. v oblastech Radotína, Modřan, Letňan, Kolovrat, Spořilova, Braníku, Vysočan, Horních Počernic či Čakovic. Některé úseky se zatím dočkají fáze projektové přípravy (Hostivař, Háje, Krejcárek, apod.),“ stojí v dokumentu.

Nárůst cyklostezek za poslední roky potvrzuje i Technická správa komunikací hl. města Prahy (TSK). Ta uvedla, že za posledních 10 let narostla délka pražských cyklotras o více než 100 kilometrů, tedy o čtvrtinu. „Jedna se o síť značených cyklotras, včetně vyhrazených (mimo silnici) cyklostezek, vyznačených cyklopruhů, ochranných pruhů, cyklistických piktokoridorů a společných tras pro autobusy a cyklisty,“ uvedl magistrát.

Kolik je ale cyklostezek v Praze? Podle portálu Cyclers se jedná až o 9096 kilometrů tras – z toho 2858 kilometrů v přírodě, 556 kilometrů kopíruje vodní toky a 422 kilometrů vede pahorkatinou. Nadmořská výška se pohybuje od 175 do 401 metrů. Městská infrastruktura nabízí i takzvaná cyklodepa na Florenci či Smíchově.

Poslední roky ale metropole čím dál častěji staví cyklostezky i uvnitř města a plánuje i více cyklopruhů. To by mělo znamenat i více cyklistů v centru města, jenže velká část nových cyklostezek zeje prázdnotou, protože se „lidé bojí, že zemřou.“ I podle zmiňovaných čísel je vidět, že zájem o cyklistiku v pražských ulicích upadá.

To potvrdil zakladatel a ředitel bikesharingové společnosti Rekola Vítek Ježek. Ten uvedl, že cyklistika v Praze je nebezpečná a právě pocit bezpečí je hlavním důvodem, proč lidi odrazuje používání sdílených kol. „Jet na kole do práce není úplně zvykem, máme dva druhy jízd, přepravní, to jsou častější kratší jízdy, a rekreační, to jsou delší trasy uskutečňované ve státní svátky, nebo o víkendech,“ uvedl v podcastu Hrot Pavla Štrunce.

Podle Ježka je nejdůležitější souvislá infrastruktura. „V Praze se lidi bojí, že zemřou, klíčová je bezpečnost. Proto lidé v Praze na kole nejezdí. Tallinn či Bratislava jsou na tom lépe a to jsou města, se kterými se můžeme srovnávat,“ uvedl Ježek. Například v Tallinu se celé silniční pruhy konvertují na oboustranné cyklostezky, zatímco v Nizozemsku bez cyklostezky nelze zkolaudovat jakoukoliv komunikaci.

Jedním z problémů je i slabé značení. Pruhy nejsou reálně oddělené, cyklostezky jsou označeny pouze cyklopiktogramem a populárním řešením je úzký pruh pro auta a vedlejší cyklopruh. Toto řešení je považováno za nebezpečné jak pro cyklisty, tak pro řidiče automobilů. Praha totiž není Amsterdam nebo Kodaň a i přes všechny snahy stále patří víc motoristům než cyklistům.

Spor se vede především o často kritizované a nebezpečné cyklopruhy, které hlavně na rušných komunikacích, na rozdíl od cyklostezek, využívají cyklisté jen v ojedinělých případech. Jeden z takových pruhů, kterým se říká „pruhy smrti“ vznikl i na magistrále u Muzea. Tam se upravuje komunikace v rámci výstavby tramvajové trati na Václavském náměstí.

Na odbočce směrem na Vinohradskou jsou tři rovné pruhy, jeden odbočovací a mezi nimi namalovaný cyklopruh. To vzbuzuje řadu otázek, jelikož se jedná o velmi vytíženou městskou komunikaci, kterou projede 100 tisíc aut denně, a proto se podle mnohých jedná o „pruh smrti“.

A tím to nekončí. Na to naváže i plánovaná rekonstrukce ulic Legerova a Sokolská na Vinohradech. Ta by měla „zlepšit podmínky pro cyklisty, chodce i řidiče.“ Klíčovou změnou má být výstavba dvou samostatných, dva metry širokých cyklopruhů a výsadba stromů s tím, že cyklopruhy mají chránit obrubníky nebo parkovací pruh se zelení. Tato trasa má být součástí hlavního pražského cyklistického koridoru A4, jenž propojí centrum s jižní částí města včetně Vyšehradu, Pankráce a Budějovické, uvedla TSK.