Soud: Odmítání žadatelů o azyl při kontrolách na německém území je protiprávní
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.
Odmítání žadatelů o azyl při hraničních kontrolách na německém území je protiprávní. Podle agentury DPA o tom dnes rozhodl správní soud v Berlíně. Podle něj není možné žadatele o azyl vykázat za hranici, aniž by úřady předtím rozhodly v takzvaném dublinském řízení. Nařízení o zpřísnění režimu na hranicích vydal před měsícem, krátce po nástupu do funkce, ministr vnitra Alexander Dobrindt.
Soud se zabýval případem tří Somálců, které na základě Dobrindtova pokynu německá spolková policie zadržela 9. května ve Frankfurtu nad Odrou a poslala zpět za hranici do Polska.
Ministr vnitra Dobrindt nařídil zpřísnit kontroly na pozemních hranicích 7. května. Umožnil, aby policisté odmítali i ty migranty, kteří chtějí v Německu požádat o azyl. Výjimkou měly být podle nařízení jen "zranitelné skupiny", jako jsou děti, těhotné ženy nebo vážně nemocní.
Podle mluvčí berlínského soudu se jedná o první soudní rozhodnutí, které se týká nového zpřísnění hraničních kontrol. V konkrétním případě, kterým se správní soud zabýval, šlo o dva muže a jednu ženu ze Somálska, kteří přijeli do Německa vlakem z Polska. Policie je zkontrolovala v hraničním městě Frankfurt nad Odrou dva dny poté, co Dobrindt oznámil své rozhodnutí o zpřísnění kontrol. Trojice uvedla, že chce v Německu požádat o azyl, spolková policie je ale ještě týž den vypověděla do Polska. Podle soudu to zdůvodnila tím, že přicestovali z bezpečné země.
Somálci napadli postup spolkové policie u soudu a ten ve zrychleném řízení rozhodl o jeho protiprávnosti. Podle soudu se proti rozhodnutí nelze odvolat. Takzvané dublinské dohody, na které se odvolává soud ve svém rozhodnutí, mimo jiné stanovily, že za vyřízení žádosti o azyl je zodpovědná ta země Evropské unie, v níž podal cizinec žádost o azyl jako v první.
Omezení nelegální migrace bylo hlavním tématem před únorovými předčasnými parlamentními volbami v Německu, které vyhrála konzervativní unie CDU/CSU. Vládu vytvořila se sociálními demokraty (SPD). Německo kvůli nelegální migraci kontroluje už od roku 2015 hranice s Rakouskem. V říjnu 2023 přibyly kontroly na hranicích s Českem, Polskem a Švýcarskem. Loni v září nařídila tehdejší ministryně vnitra Nancy Faeserová také ostrahu hranic s Francií, Lucemburskem, Belgií, Nizozemskem a Dánskem.
Německo tak kontroluje více či méně intenzivně celou pozemní hranici. Je přitom členem takzvaného schengenského prostoru volného pohybu, v němž by na vnitřních hranicích kontroly být neměly. Současné kontroly jsou nahlášené u Evropské komise do 15. září. Vládní politici tvrdí, že cílem nejsou trvalé kontroly, zlepšit se ale musí ostraha vnějších hranic Evropské unie.
Kvůli sobotní střelbě u česko-německé hranice německé státní zastupitelství vyšetřuje dva policisty pro podezření ze zabití.
V sobotu odpoledne spolkoví policisté na česko-německé hranici nedaleko bavorského Schirndingu zastřelili řidiče vozu, který chtěli zkontrolovat. Sedmačtyřicetiletý muž z Íránu se snažil z vozu uprchnout a podle policie začal střílet. V následné přestřelce utrpěl zranění, kterému podlehl. Snahy policistů o jeho oživení byly marné. Zasahující příslušníci spolkové policie, která má v kompetenci ostrahu hranice, neutrpěli žádná zranění. Nyní ale čelí podezření ze zabití. Policie zdůraznila, že se jedná o běžný krok v případě, že policisté použijí zbraň a někdo při tom přijde o život.
Diskuze
Komentáře jsou přístupné pouze pro předplatitele. Budou publikovány pod Vaší emailovou adresou, případně pod Vaším jménem, které lze vyplnit místo emailu. Záleží nám na kultivovanosti diskuze, proto nechceme anonymní příspěvky.