Slovensko se ocitá pod rostoucím tlakem ze strany Evropské unie. Německý kancléř Friedrich Merz varoval, že pokud Bratislava nezmění svůj odklon od základních evropských hodnot, může přijít o přístup k unijním fondům. Kritika přichází i od Evropského parlamentu – delegace europoslanců z výboru pro rozpočtovou kontrolu (CONT), v čele s europoslancem Tomášem Zdechovským (KDU-ČSL), přijela zhodnotit stav právního státu, svobody médií a využívání evropských dotací. Bruselu vadí přibližování premiéra Roberta Fica k Moskvě a obává se „systémového zneužívání unijních peněz“.

Slovensko čelí zvyšujícímu se tlaku z Bruselu. „Členské státy, které porušují právní stát, mohou čelit řízením o porušení smluv a vždy je možnost odebrat jim evropské fondy,“ uvedl Merz v pondělí na konferenci WDR Europaforum. „Pokud to bude nutné, postaráme se o to,“ řekl podle agentury Bloomberg s odkazem na Slovensko i Maďarsko.

Merz rovněž upozornil, že státy porušující zásady právního státu mohou čelit řízením pro porušení unijního práva. „Nemůžeme připustit, aby rozhodnutí celé EU závisela na malé menšině,“ dodal s jasným vzkazem Bratislavě i Budapešti, která má kvůli sporům o právní stát většinu evropských fondů již zmrazenou.

„Trestná výprava“

V podobném duchu nyní postupuje i Evropský parlament. Delegace europoslanců z výboru pro rozpočtovou kontrolu (CONT) v čele se Zdechovským (KDU-ČSL) zavítá na Slovensko, kde od pondělí do středy zhodnotí nejen využívání evropských fondů, ale i stav právního státu a svobodu médií.

Slovenský ministr vnitra Matúš Šutaj Eštok označil návštěvu europoslanců v zemi za trestnou výpravu z Bruselu, jejímž cílem je hledat záminky k tomu, aby Slovensko přišlo o peníze z evropských fondů, a obvinil slovenskou opozici ze snahy škodit vlastní zemi. „Přichází sem starostlivě vybraná skupinka s cílem prezentovat Slovensko v Bruselu jako černou díru na mapě Evropy. Je to důsledek očerňování Slovenska v zahraničí opozicí,“ uvedl Šutaj Eštok na tiskové konferenci. Dodal, že Hlas-SD odmítá „zákeřné ubližování Slovensku a jeho občanům“. Slovenský ministr vnitra také tvrdil, že nejde o běžnou kontrolní misi. Kritizoval, že do delegace nebyl zařazen europoslanec za Hlas-SD Branislav Ondruš. Ten není EP členem žádné frakce ani členem CONT.

Zdechovský se proti tvrzením Šutaje Eštoka důrazně ohradil. „Přijeli jsme sem, abychom se bavili se všemi zainteresovanými stranami o využívání evropských dotací. Chceme se konstruktivně bavit se o tom, jak věci zlepšit. Nemůžeme ale přehlížet podněty, které poukazují na možné zneužívání finančních prostředků EU,“ popsal.

Europoslanci se během třídenní návštěvy setkají s představiteli vlády, parlamentu, občanského sektoru i novináři. V centru pozornosti budou například podezření ze zneužívání dotací na rozvoj venkova, zpoždění výstavby dálniční sítě nebo stav vodohospodářské infrastruktury.

Podezření na zneužití dotací

Jedním z konkrétních témat, kterému se europoslanci budou věnovat, je podezření, že za evropské peníze měly vzniknout penziony na podporu cestovního ruchu – místo nich ale vyrostly luxusní vily. Tyto případy se údajně datují do předchozích období vlády Roberta Fica. „Je podezření ze systémového zneužívání těchto prostředků. Je na místě, aby byla zjištěna situace,“ uvedl slovenský europoslanec Michal Wiezik.

Napětí mezi Bratislavou a Bruselem narostlo i kvůli nedávné cestě premiéra Roberta Fica do Moskvy, kde se setkal s Vladimirem Putinem. Ficovo přibližování k Moskvě budí v Evropské unii nemalé obavy – podobně jako jeho výroky vůči Ukrajině nebo sbližování s Viktorem Orbánem.

Mise navazuje na podobnou návštěvu po vraždě investigativního novináře Jána Kuciaka v roce 2018, po níž Fico rezignoval. Nyní je premiérem opět – a Unie se znovu ptá, kam Slovensko směřuje. Loni Evropský parlament schválil rezoluci odsuzující změny trestního zákoníku navržené Ficovou vládou, včetně zrušení Úřadu speciální prokuratury a zmírnění trestů za korupci. Slovenský parlament na to reagoval protiútokem – schválením vlastního usnesení, které Brusel kritizuje.