Marže mají vysoké a na trhu dochází k oligopolizaci, nic s tím ale dělat nemůžeme. Takto se vyjadřoval Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS). Ten také například povolil vznik monopolu v pekařství, kde nyní vládne holding Agrofert. Po schůzce s ministrem zemědělství Markem Výborným (KDU-ČSL) ale šéf antimonopolního úřadu Petr Mlsna otočil a slibuje, že by mohly vzrůst jeho pravomoci a začne konat.

„Vláda ani žádný jiný politik či veřejná instituce nemá určovat ceny potravin. Tuto roli v tržní ekonomice plní konkurence. Férovou konkurenci má chránit Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, který například mohl zabránit fúzi dvou velkých pekárenských holdingů, jejímž důsledkem vznikla firma, jež má dominantní podíl na trhu. Jak podniky s takovým postavením mohou přistupovat k cenové politice, vidíme v praxi. Pokud tuto roli ÚOHS nemůže nebo nezvládá plnit, pak je namístě zevrubná analýza fungování této instituce. Na základě toho pak může dojit například k posílení jeho pravomocí a zvýšení objemu finančních a lidských zdrojů,“ sdělil redakci ekonom Pavel Peterka.

Pekárenským holdingem Peterka míní dominanci holdingu Agrofert v pekařství. Ještě nedávno působily na trhu dva subjekty, což byl Penam, patřící právě Agrofertu, a United Bakeries. Poté ale Penam United Bakeries koupil a došlo k velké koncentraci výroby pod jednou firmou.

Když antimonopolní úřad v květnu vydal zprávu ze šetření potravin, uvedl v ní, že na žádné úrovni trhů neshledal ani neobdržel zásadní indicie nasvědčující existenci zakázané kartelové dohody. Zároveň ale popsal tuzemský maloobchod jako oligopolní. Je na něm tedy několik subjektů na straně nabídky, ale žádný nemá dominantní postavení. Největší podíl má skupina Schwarz, do níž patří řetězce Kaufland a Lidl, které mají dohromady podle dat z roku 2021 podíl asi 32 procent. Skupina Rewe, do které patří Penny Market a Billa, má podíl téměř 19 procent.

Jako slabě oligopolní označil i trh například producentů kravského mléka, másla nebo pšeničné mouky. Stejně tak i trh zpracovatelů kuřecího masa, kde jsou tři významní hráči na trhu. Jako oligopol s jedním významným podnikem a větším počtem menších firem s nízkým tržním podílem označil i trh producentů vajec.

„Úřad sleduje a vyhodnocuje všechny relevantní informace, které ze sektoru výroby a prodeje zemědělských a potravinářských výrobků přichází a v případě potřeby na ně reaguje, jak je patrné ze schůzky předsedy ÚOHS s ministrem zemědělství. Vysoké ceny potravin jsou zásadním tématem ve všech zemích EU. Všechny úřady proto prováděly podobná sektorová šetření a  žádný neshledal, že by příčinou zdražování byl nedostatek soutěže, či označil trhy potravinového retailu za dysfunkční. Žádný soutěžní úřad v EU také v uplynulé době nezahájil řízení proti kartelové dohodě obchodních řetězců,“ sdělil deníku Echo24 mluvčí ÚOHS Martin Švanda.

Podle ÚOHS je prokázat kartel velmi složité. „Například stejné ceny nějakého zboží samy o sobě nejsou dostatečné ani pro provedení místního šetření, natož prokázání kartelu u soudu. Je zde důkazní standard na úrovni trestního řízení a navíc často značně formalistický přístup soudů. Přesvědčení veřejnosti nebo politiků jako důkaz kartelu nestačí,“ tvrdí Švanda.

Úřad ve svém šetření analyzoval i marže u pěti vybraných potravin u všech článků celého řetězce od zemědělců po obchodníky. „Soutěžní úřad zajímají ceny a marže pouze v tom případě, pokud jsou výsledkem kartelové dohody nebo zneužití dominantního postavení. Ceny a marže tedy analyzujeme za tím účelem, zda v nich nenajdeme indicie protisoutěžního jednání. Úřad ale není cenový orgán, aby někomu stanovoval přiměřené ceny nebo marže,“ uvedl Švanda.

Proti největším hráčům

Vyjádření šéfa antimonopolního úřadu Petra Mlsny po schůzce s ministrem zemědělství Markem Výborným už však byla o něco jiná. Mlsna tvrdí, že ÚOHS předloží v lednu návrh na zvětšení svých pravomocí a mohlo by se také diskutovat o zákazu prodeje za nepřiměřeně vysoké ceny.

Stejně tak se vyjádřil o oligopolech. Podle současných pravidel nemůže antimonopolní úřad ukládat firmám žádné závazky nebo je nutit odprodat část podniku, pokud nedosáhne dominantního postavení na trhu. „Tady se nabízí velký prostor pro úpravu. Nabízí se úpravy v oblasti fúzí tak, aby nedocházelo k prohlubování oligopolní struktury na českém trhu, ať už potravinářském nebo maloobchodním,“ řekl Mlsna. Úřad tedy má možnost jít proti velkým hráčům tím, že zamezí jejich dalšímu rozrůstání.

Poté, co obchodníci oznámili, že i přes snížení DPH na potraviny budou od ledna zdražovat, což dále rozvířilo diskusi, přišly nyní řetězce s tím, že zavádí slevy. Konkrétně obchodní řetězce Lidl, Tesco nebo Penny uvedli, že zavádí výrazné slevy na tisíce vybraných potravin. Více píšeme zde.