Před necelými dvěma týdny otevřely věznice po celém Česku své brány a vypustily předčasně třiatřista lidí, kteří si odpykávali trest za neplacení výživného. Ti se rozhodnutím soudů dostali na svobodu z důvodu částečného zániku trestnosti zanedbání povinné výživy. Od 1. ledna je totiž trestné pouze takové zanedbání, kterým pachatel vystaví své dítě nebezpečí nouze. Úprava je součástí novely trestního zákoníku, která vstoupila v účinnost. Svoboda pro více než 300 osob ale bude zřejmě jediným výsledkem této změny: Současná vláda se v programovém prohlášení zavázala, že „zájem dětí je na prvním místě“. Proto dle ministra spravedlnosti Jeronýma Tejce chtějí plnou trestnost neplacení výživného co nejdříve opět do trestního zákoníku vrátit.

Exministryně spravedlnosti Eva Decroix (ODS) nabádá koalici, aby se změnou počkala aspoň na analýzu dopadů nových paragrafů. Poslankyně též upozornila, že trestání i nadále zůstává u těch neplatičů alimentů, kteří neplacením vystavili děti nebezpečí nouze. Zmínila i zvýšení úroků za neplacené výživné: úroky z neplaceného výživného budou v prvním půlroce za každý den činit 2,5 promile dlužné částky, až poté budou na běžné sazbě.

Dnes jsem navštívil poradu Vězeňské služby, kde jsme koordinovali propouštění celkem 303 odsouzených. Ti se rozhodnutím soudů dostali na svobodu z důvodu částečného zániku trestnosti zanedbání povinné výživy. Od bývalé koalice dostali šanci. Mám pro ně jasný vzkaz. O své děti se… pic.twitter.com/OId08SVory

— Jeronym Tejc (@JTejc) January 1, 2026

Podle představitelů hnutí ANO délka legislativního schvalování návrhu na vrácení původní míry trestnosti umožní dostatečnou diskusi nad změnou i analýzu prvních dopadů. Předsedkyně ústavně-právního výboru sněmovny Renata Vesecká (za AUTO) míní, že změny prosazené v trestním zákoníku nereflektovaly trestněprávní problémy veřejnosti. I když podle svých slov ctí, že základní je předvídatelnost a stabilita právního prostředí, je podle ní třeba zvýšit vymahatelnost výživného.

Podle vyjádření Vesecké pro Echo je v současnosti platná úprava „velice kritizována ze strany jednotlivých rodičů“. „Vidím to z praktického úhlu pohledu. Hrozba trestu vždy plnila účel. Pod pohrůžkou výkonu trestu se spousta neplatičů snažila, pokud už došlo třeba k trestnímu oznámení, uhradit veškerý dluh. A v současné době ta situace tímto padá,“ popsala Echu někdejší nejvyšší státní zástupkyně.

„Co se týče názoru exministryně Decroix, že je lepší, aby pracovali, než aby seděli a nic neplnili, tak to je samozřejmě pravda, nicméně i ve výkonu trestu jsou pracovní příležitosti a je možnost alespoň v nějaké částce to dlužné výživné nebo dopředu i to výživné prostě platit a plnit,“ doplnila předsedkyně Ústavně-právního výboru Vesecká pro Echo s tím, že výbor se bude danou záležitostí zabývat. „Je to opravdu otázka velmi různého nahlížení na daný problém,“ uvedla poslankyně zvolená za Motoristy ke konkurenčnímu pohledu Decroix.

Staronový poslanec a někdejší ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil (TOP 09) má za zásadní, jak bude vypadat konkrétní znění návrhu. „Nebráním se odborné debatě, ale zda případnou změnu podpoříme či ne, bude odvislé od toho, jak bude konkrétní návrh napsán,“ sdělil Echu s tím, že nebyl podporovatelem novely trestního zákoníku exministra Pavla Blažka, která měla za cíl zmírnit trestnost v některých bodech, aby se vyprázdnily přeplněné věznice.

Vyprázdnění věznic

Propuštěni byli lidé na Nový rok z celkem 31 věznic, například ve Světlé nad Sázavou, Rapoticích, Hradci Králové, Opavě, Ruzyni či Brně. Třeba z věznic Mírov a Valdice odešlo podle Vězeňské služby pouze po jednom odsouzeném. Naopak nejvíce odsouzených, celkem 36 žen, dnes opustilo Věznici Světlá nad Sázavou. Příkazy od soudů dostávaly věznice postupně po celý první den roku 2026.

Podle podkladů k nařízení začalo loni 3780 exekučních řízení k vymáhání výživného na nezletilé děti. Ve dvou předchozích letech bylo případů vždy 4200. Dětem, které se kvůli neplatičům ocitnou v tísnivé situaci, posílá náhradní alimenty stát. Vyplácí až 3000 korun měsíčně, a to až šest let. V roce 2022 poskytl 159,3 milionu korun, loni o 110 milionů korun víc.

Za neplacení alimentů dosud mohl přijít trest až jeden rok vězení, pakliže šlo o nedbalost. Až dva roky vězení člověk dostal, pokud šlo o úmysl. Tři roky se ukládaly, pokud pachatel uvedl neplacením dítě do nebezpečí nouze. V trestním zákoníku zůstal od ledna 2026 jen tento třetí odstavec, ale trest se snížil na maximálně dvě léta.