Americký prezident Donald Trump v pondělním telefonickém hovoru požádal japonskou premiérku Sanae Takaičiovou, aby neprovokovala Čínu v otázce svrchovanosti Tchaj-wanu a zmírnila svá slova ze začátku listopadu. S odvoláním na středeční informaci deníku The Wall Street Journal (WSJ) to dnes napsala agentura Kjódó. Takaičiová řekla, že Japonsko by v případě napadení Tchaj-wanu mohlo tomuto ostrovu přijít na pomoc.

Trumpova rada byla jemná a netlačil na Takaičiovou, aby své výroky odvolala. Navrhl jí ale, aby svá slova zmírnila, napsal WSJ s odvoláním na osoby obeznámené s telefonátem. Japonský vládní zdroj dnes podle Kjódó dodal, že oba politici mluvili také o spolupráci s cílem uklidnit spor mezi Japonskem a Čínou.

Diplomatická roztržka je podle WSJ nevhodným okamžikem pro Trumpa, který se snaží budovat vztahy s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem. Trumpovy rady jsou pro japonské představitele znepokojivé, což podle deníku naznačuje, že americký prezident nechce, aby otázka Tchaj-wanu ohrozila uvolnění napětí dosáhnutého při setkání se Siem minulý měsíc. Ohrožen může být údajně i čínský slib nakupovat více zemědělských produktů od amerických farmářů, kteří byli tvrdě zasaženi obchodní válkou mezi USA a Čínou.

Americký prezident si s premiérkou telefonoval v pondělí večer amerického času, pár chvil poté, co mluvil s čínským vůdcem. Ten Trumpovi řekl, že otázka připojení Tchaj-wanu je pro Čínu důležitá z hlediska poválečného uspořádání světa. Dohodli se také na tom, že Trump v dubnu navštíví Čínu a Si na oplátku v průběhu příštího roku přijede do Spojených států.

Takaičiová 7. listopadu řekla, že čínský vojenský útok na Tchaj-wan by mohl představovat situaci ohrožující přežití Japonska, v níž by Tokio mohlo uplatnit právo na kolektivní sebeobranu na základě zákona z roku 2015. Čínský generální konzul v Ósace jí za to vyhrožoval uříznutím hlavy, načež Tokio podalo Číně protest. Peking naopak podal protest Japonsku, obvinil jej z provokací a pohrozil, že Japonsko utrpí od čínské armády „zdrcující“ porážku, pokud by zakročilo.

Čína považuje demokraticky spravovaný Tchaj-wan za vzbouřeneckou provincii a za legitimní součást svého území, se kterým se znovu spojí, i kdyby to mělo být podle jejích slov silou. Na ostrov vyvíjí vojenský tlak tím, že do jeho blízkosti pravidelně vysílá válečné lodě i letadla. Podle oficiální politiky jedné Číny, kterou Peking uplatňuje, na ostrově neexistuje samostatná politická entita. Tchaj-wan od roku 1949 funguje de facto nezávisle, má vlastní vládu a pořádá volby.