Vznikající koalice ve svém návrhu programového prohlášení vlády v kapitole spravedlnost slibuje, že zruší nový trestný čin postihující neoprávněnou činnost pro cizí moc. ANO, SPD a AUTO ho mají za „vágně formulovaný“, což dle nich umožňuje „selektivní trestání“. Ke zrušení dojde – minimálně pro teď – bez náhrady, jiné řešení neprezentují. Kdyby se ale nějaké našlo, zřejmě by ho prý poslanci hnutí podpořili, uvedl potenciální ministr spravedlnosti ve vznikající vládě Radek Vondráček. Ministři končící vlády pro Echo24 mluví o bezpečnostním ohrožení.

Nový trestný čin zavedla vláda Petra Fialy začátkem roku v rámci Lex Ukrajina a promítnul se i do novely trestního zákoníku, která bude účinná od příštího roku. Od samého počátku přitom paragraf doprovázela debata, co to činnost pro cizí mocnost vlastně je. Podle kritiků nebylo jasně definováno, kdo je tou cizí mocností. Byť byl zákon připravován v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajině – konkrétně v souvislosti s případem, který byl medializován na podzim 2022, kdy dlouholetý zaměstnanec českého ministerstva zahraničí předával informace agresorovi, nicméně nemohl za to být stíhán, protože důkazy shromáždila pouze BIS, nikoliv policie. Přitom zpravodajské informace nešlo podle tehdejšího znění zákona využít u soudu –, podle kritiků by se dala jednoduše formulace napasovat i na EU či USA. Navíc nebyl specifikován ani význam oné práce, tedy mohlo jít v podstatě o jakékoliv informace.

V průběhu legislativního procesu byla i z tohoto důvodu zpřesněna formulace na „neoprávněnou“ činnost pro cizí moc. Ačkoliv řada kritiků jak ve Sněmovně, tak v Senátu, hovořila o gumovosti paragrafu, který srovnávali s tzv. obuškovým zákonem přijatým po invazi vojsk Varšavské smlouvy v srpnu 1968, který tehdy sloužil k perzekuci protestujících, Parlamentem novota prošla, a to navíc opakovaně. Zatímco novela trestního zákoníku patřila k posledním velkým reformám nyní končící vlády (schválena až v létě letošního roku), tzv. Lex Ukrajina prošel legislativním procesem již o zhruba půl roku dříve. Argument, proč byl protišpionážní paragraf raději projednán s nesouvisející materií (Lex Ukrajina řešil zejména právní ochranu uprchlíků z konfliktu na Ukrajině v ČR), byl čas: Vláda chtěla mít bič na agenty co nejdříve!

Není přitom známý případ, kdy by byl paragraf využit. „U nedávno zavedeného paragrafu 318a trestního zákoníku jsme v našich statistických datech dosud nezaznamenali žádný případ trestního stíhání,“ uvedl pro Echo24 mluvčí Nejvyššího státního zastupitelství Petr Malý. Co se zmíněného případu z roku 2022 týče, ten je samozřejmě passé: retroaktivita je v českém prostředí nepřípustná.

Zrušení? Prý co nejdříve

Další vývoj je v rukou tří koaličních stran, z nichž je dominantní hnutí ANO. „V tuto chvíli máme připraven návrh zákona, který tento paragraf ruší a doufám, že bude podán co nejdříve,“ uvedl pro Echo24 poslanec a někdejší předseda Poslanecké sněmovny Radek Vondráček, jehož jméno zaznívá mezi kandidáty na post ministra spravedlnosti v budoucí vládě. Na dotaz, zda hodlá nový kabinet předložit jiný legislativní návrh, který by prázdné místo, které zrušením činnosti pro cizí moc vznikne, pokryl, Vondráček přímo neodpověděl. Uvedl však, že kdyby byl předložen „smysluplný návrh, v rámci hnutí ANO by neměli problém ho podpořit“.

Otázkou je, jak by měl takový návrh vypadat. Vzhledem k tomu, že v případě onoho zaměstnance resortu zahraničí, který byl iniciačním momentem pro vznik protišpionážního paragrafu, šlo o vynášení informací, které majoritně nebyly supertajné, ale jednalo se spíše o jakési diplomatické drby, jak napsaly například Seznam Zprávy, debatovalo se například rozšíření paragrafu vyzvědačství.

A to sice v tom směru, aby pokrýval nejen informace klasifikované jako tajné (současné znění), ale i ty v méně přísných režimech, například vyhrazené. „Debata o rozšíření skutkové podstaty vyzvědačství existuje, ale neviděl jsem konkrétní návrh textu a nemohu to blíže komentovat,“ řekl Echu Vondráček.

Končící ministři: Bezpečnostní riziko

Pro Echo se proti zrušení vymezili ministři končící vlády – na dotaz, jak by paragraf upravili v tom smyslu, aby byl méně vágní, však neodpověděli. „Pokud na zrušení budoucí koalice trvá, měla by zároveň představit jasnou úpravu, která naši zemi ochrání. Opačný postup by byl velmi nezodpovědný,“ řekl Echu ministr pro vědu v demisi Marek Ženíšek (TOP 09). Má za to, že v době, kdy „proti nám Rusko společně s dalšími státy vedou informační válku a existují konkrétní případy, kdy si objednali trestnou činnost, bychom měli obranu státu posilovat, ne oslabovat“. „Ten paragraf chrání bezpečnost státu a jeho zrušení bez náhrady by vytvořilo nebezpečnou mezeru v zákoně,“ sdělil Echu Ženíšek, který již v roce 2015 figuroval na kremelském sankčním blacklistu.

Podle ministra zahraničí v demisi Jana Lipavského (exPiráti, BEZPP za ODS) krokem „Andrej Babiš opět dokazuje, že nerozumí bezpečnosti“. „Nejprve chtěl zrušit muniční iniciativu, teď chce nechat volné pole těm, co s cizími špiony splétají intriky proti naší krásné zemičce,“ sdělil pro Echo s dovětkem, že „zrušení paragrafu by znamenalo jediné, a to oslabení obranyschopnosti státu vůči cizím vlivovým operacím“.

„Zrušení trestného činu v situaci, kdy útoků řízených z Ruska stále přibývá, jednoznačně představuje riziko a nezodpovědný hazard s naší bezpečností,“ uvedl ministr vnitra v demisi Vít Rakušan (STAN). Podle něj kabinet reagoval zavedením činu i na další situace: mimo jiné ruský teroristický útok ve Vrběticích. „Ruské hybridní aktivity se z kyberprostoru přesouvají do toho fyzického a čelí jim celá Evropa. I u nás jsme zaznamenali pokus o zapalování autobusů, v Polsku čelili úmyslně založenému požáru obchodního centra, v poslední době přibývají velmi závažné incidenty s použitím dronů. K těmto aktivitám Rusko využívá místní lidi, kteří pro ně sbírají a předávají informace,“ uvedl Rakušan s tím, že „změna trestního zákoníku dala policii a justici účinný nástroj, jak před takovými aktivitami Česko chránit“.