Prezident Petr Pavel na středeční schůzce s Andrejem Babišem (ANO) pověřeným sestavováním vlády zopakoval, že jeho výhrady k Filipu Turkovi (AUTO) přetrvávají. To potvrdil i Andrej Babiš, který prohlásil, že hlava státu má problém s nominací Turka do vlády z právních důvodů. Jaké to ovšem jsou? Pražská policie pro Echo24 potvrdila, že kauza údajných rasistických příspěvků na sociálních sítích, jejichž pravost nominant do vlády rozporuje, je stále ve fázi šetření, nikoliv zahájeného trestního stíhání. Kancelář prezidenta republiky pro Echo Babišova slova popřela.

Šéf ANO přichází na tiskovou konferenci na zasněženém druhém nádvoří Pražského hradu, v podpaží si nese řadu písemných materiálů, dle kterých je pověstný – v Poslanecké sněmovně si v minulém období nosil dokonce sportovní tašku plnou dokumentů a vedle své lavice si tvořil stohy. První strana spisů je přitom nápadně nekrytá deskami, které odhalují zhruba polovinu. A zrovna zde jsou ručně psané poznámky, které shrnují výtky, které prezident přednesl vůči Turkovi. Úsměvná náhoda a nepozornost u někoho, jako je mikromanažer Babiš.

Této okolnosti si samozřejmě ihned všímají přítomní novináři – například ti z Blesku –, kteří dokument nafotili a publikovali i ony Pavlovy připomínky. Co tedy prezidentovi na Turkovi konkrétně vadí?

Turkova kniha hříchů: Pavel ho ve vládě nechce, co prozradily Babišovy poznámky?https://t.co/6q6PNmxljc

— Blesk Zprávy (@Blesk24) November 27, 2025

Jde o kauzu rychlé jízda, tedy situaci, kdy se Turek v minulosti chlubil tím, že překročil povolenou rychlost na dálnici, přičemž se u toho sám natočil. Zároveň také lhal, že šlo o německou komunikaci, kde je neomezená rychlost, přičemž veřejnost rychle odhalila, že šlo o silnici v Česku. Za zběsilou rychlost ovšem Turek pokutu nedostal, musel ovšem zaplatit 8000 Kč za to, že neměl dálniční známku.

Další prezidentovou výtkou je Turkův výrok na Národní třídě při nedávném svátku k uctění 17. listopadu, kdy Turek řekl jednomu z účastníků akce na Národní třídě, že mu „zahajluje do ksichtu“. 

Další výtkou je „stavební povolení“, což pravděpodobně odkazuje k chatě v lokalitě Dubeč na okraji Prahy, kterou si Turek dle veřejně dostupných informací neoprávněně rozšířil bez příslušného stavebního povolení a následně zde stejným postupem postavil další objekt, konkrétně moštárnu, která ovšem může být i garáží, jak napsaly Seznam Zprávy.

Posledním bodem je kauza posledního majetkového přiznání Turka, ve kterém uvedl majetek za 70 milionů korun, ale nevysvětlil dostatečně původ svých příjmů. Ty jsou podrobeny kritice dlouhodobě, například v roce 2024 v souvislosti s přiznáním pro Evropský parlament či Turkovou autobiografií Hranatá legenda, která líčí příběh šikovného automechanika, nicméně dostatečně nevysvětluje, kde nynější poslanec k majetku čítajícímu řadu drahých vozů přišel. Není zřejmé, že by Turek byl v současné chvíli stíhán v souvislosti se svým majetkem, například z daňových podvodů či legalizaci výnosů z trestné činnosti, atd.

Jmenovat, či ne?

Proč je důležité, zda Turek není stíhán? Jak v uplynulých týdnech pro Echo opakovaně uvedli přední čeští ústavní právníci, například Aleš Gerloch či Jan Kysela z pražské Právnické fakulty Univerzity Karlovy, základní zákon státu dává možnost hlavě státu odmítnout kandidáty na ministry pouze z jasně daných důvodů, pokud nesklouzáváme k svévolnému postupu nejvyššího ústavního činitele.

„Je to víceméně na premiérovi, pokud je již jmenován, kdo bude členem vlády. Tam by prezident musel mít skutečně zásadní důvody,“ sdělil Echu dříve Gerloch. Tím by například byla informace, že daný člověk je agentem cizí rozvědky. Podle Kysely by typově podobným případem bylo, kdyby byl člověk například nesvéprávný, nedospělý, nebo protože existuje právní překážka – svého času například lustrační zákon, nyní třeba zákon o střetu zájmů, pravomocné odsouzení osoby či soudem zakázaný výkon určitých činností, které se dotýkají práce ministra. „Jinak ale, pokud se bavíme o těch ministrech, tak tam už nejde o to, na koho ukáže prezident republiky, ale na koho ukáže předseda vlády, protože on si sestavuje svou vládu,“ souhlasí s Gerlochem Kysela. Teoreticky by mohlo takovou překážkou být i probíhající trestní stíhání.

Sám Turek na zaslaný dotaz Echa nereagoval. Dle dostupných informací z veřejných zdrojů ale nyní není stíhán. Určitě tomu tak není v souvislosti s kauzou údajných rasistických a extremistických komentářů na sociálních sítích, jak pro Echo potvrdil mluvčí pražské policie Jan Daněk. Jaké právní výhrady má tedy Hrad na mysli? To pro Echo24 osvětlil ředitel komunikace Kanceláře prezidenta republiky Vít Kolář. Prezident republiky má stále výhrady k nominaci Filipa Turka do vlády. „Své výhrady několikrát vyjádřil veřejně. Ovšem neformuloval je nikdy veřejně jako překážky právní. Rozhodně nemá informace o nějakém stíhání nebo jiném řízení,“ uvedl pro Echo ředitel Kolář.

Pak je ale tedy otázkou, zda je legitimní odmítnout nominanta do vlády na základě těchto výhrad, které samozřejmě prezident může mít. I k tomu se ostatně v minulosti pro Echo například Gerloch vyjádřil. „Ministři jsou kompetencí premiéra, jehož vládu schvaluje většina všech poslanců dolní komory, nikoliv Hrad. Pokud by tomu bylo jinak, vládu by fakticky sestavoval prezident, což mu nepřísluší,“ sdělil Echu již dříve ústavní expert. Na základě dostupných informací tak lze konstatovat, že středeční schůzka na Hradě žádné nové poznatky k tomu, proč by Turek neměl být členem vlády, nepřinesla.

To ostatně konstatoval i šéf Motoristů Petr Macinka (AUTO) po včerejším jednání koaliční rady ANO, SPD a Motoristů v dolní parlamentní komoře. „Argumentuje-li někdo právními důvody, bylo by dobré je znát. My si nejsme vědomi právní překážky, která by měla bránit jmenování Filipa Turka členem vlády. Je to bezúhonný člověk bez ohledu na pokusy o skandalizaci jeho osoby v médiích,“ řekl ve středu Macinka, který je nově kandidátem na ministra zahraničí.