Volební kampaň došla do svého úplného finále, které vyvrcholí dvěma superduely mezi premiérem Petrem Fialou (ODS) a lídrem favorita voleb, tedy hnutí ANO, Andreje Babiše. Oba politici se střetávají zcela výjimečně, Babiš totiž odmítá jednak Českou televizi, ale také superdebaty s dalšími lídry. Podle expertů mohou mít debaty výrazný dopad do voličských preferencí.

Babiš odmítá chodit do debat s kýmkoliv jiným než s Fialou, zároveň odmítá Českou televizi. Proto se tak během tohoto volebního období oba politici objevovali spíše samostatně, především v případě Babiše především na CNN Prima News. Na stejné stanici se například střetli oba lídři v červnu roku 2024 krátce před Evropskými volbami, jinak ale bylo podobných soubojů pomálu.

Nyní však oba politiky čekají hned dva přímé střety ve dvou dnech. Ten první se odehraje už ve středu ve 20:20 na CNN Prima News, ve čtvrtek si pak dají odvetu na TV Nova. Debaty jsou přitom zcela zásadním nástrojem, který může na poslední chvíli přinést rozhodující zisky. U Babiše bývá podle expertů problém s češtinou a také temperamentem. Stačí si vzpomenout na debatu z prezidentských voleb, kdy výjimečně dorazil do České televize na duel s Petrem Pavlem, aby v debatě řekl, že by v případě napadení nepomohl Polsku, které je partnerským státem NATO.

Babiš nicméně pro tyto volby nasadil zcela odlišnou strategii a vystupuje klidně, oproti volbám před čtyřmi lety zdaleka tolik neútočí na současné vládní strany, což nechává ostatním členům ANO. Premiér Fiala je naopak v těchto volbách pod výrazně větším tlakem než před čtyřmi lety, do voleb jde z pozice výrazné nepopularity a sází na výrazně agresivní rétoriku vůči Babišovi a jeho potenciálním koaličním partnerům, tedy SPD a Stačilo!. Je tedy otázkou, zda se oběma politikům podaří udržet v debatách nervy na uzdě, protože právě to může být pro výsledek zásadní.

Z pěti typů zdrojů informací v souvislosti s volbami internetoví Češi, kteří chodí volit do Poslanecké sněmovny, za nejdůležitější označili osobní zkušenost s politiky a stranami, na druhé příčce v důležitosti jsou ale právě televizní a rozhlasové debaty, které jako důležitý zdroj informací k volbám označilo 46 %. Vyplývá to z průzkumu ResSolution Group pro MediaGuru.cz.

Debaty jako skvělá šance „mobilizovat češtinu“

Velkou neznámou, kterou i průzkumy jen obtížně zachycují, jsou před debatami nerozhodnutí voliči. Politolog Roman Chytilek z Institutu SYRI a Masarykovy univerzity v Brně pro Echo24 řekl, že těsně (v posledních týdnech) před volbami se obvykle v Česku rozhoduje kolem 20 až 25 procent voličů. „V těchto volbách to může být ještě o něco více, vzhledem k tomu, že volby se konají v objektivně turbulentní době. I z toho důvodu současné průzkumy nemusí být ještě příliš vypovídající o tom, jak dopadnou,“ uvedl Chytilek.

Je podle něj úplně běžné, že voliči se ke konci kampaně masověji přidají k nějaké straně, která má zrovna něco jako „momentum“. „Příklady jsou třeba druhé místo SaS na Slovensku v roce 2016 nebo i výhra Spolu v minulých volbách. Ani jedno průzkumy v podstatě až do konce nenaznačovaly. Pro last-minute voliče bývají docela důležité slogany nebo prohlášení politiků, se kterými se mohou identifikovat a racionalizovat si tím svou volbu,“ dodal Chytilek s tím, že v tomto kontextu jsou velmi důležité závěrečné televizní debaty, jejichž přehled přinese Echo24 v samostatném článku, ale také třeba billboardy.

„Je to skvělá šance ‚zmobilizovat češtinu a poslat ji do boje‘. Sledovanost superdebat sice klesá, i tak se dá čekat, že mírně pod milion voličů by každou z nich vidět mohlo, což není málo. Pokud bych měl na závěr tipovat, které strany mohou z využívání jazyka profitovat, budou to Spolu a Motoristé. U obou čekám lepší volební zisk, než naznačují průzkumy,“ vysvětlil Chytilek.

Podobně se pro Echo24 vyjádřil také politolog Petr Just z Metropolitní univerzity v Praze. „Data ukazují, že se počet takových voličů, kteří dávají najevo ochotu jít volit, pohybuje mezi čtvrtinou a třetinou a podobné to bylo před čtyřmi lety, respektive i dříve. „Takže je to poměrně velká skupina. I proto si na závěr kampaně strany schovávají své největší trumfy. Každá událost, ať už pozitivní nebo negativní, je v těch posledních fázích kampaně vnímaná mnohem citlivěji,“ uvedl Just.

„A byť by se mohlo jednat v konečném důsledku o nižší jednotky procent či desetiny procent, které by si strana svou aktivitou v posledních týdnech a dnech kampaně mohla pomoci nebo naopak uškodit, mohou i takto nízká čísla mít zásadní vliv na to, zda třeba nějaká strana překročí nebo nepřekročí 5 %. To samé platí i o televizních debatách, které bych nepodceňoval. I kdyby jejich dopad byl malý, pro řadu stran může i malý dopad mít cenu zlata,“ dodal Just.