Írán oznámil, že demonstranty zadržené v minulých dnech čekají rychlé soudní procesy a následné popravy, a to i přes varování amerického prezidenta Donalda Trumpa, který režimu opakovaně pohrozil americkou intervencí na ochranu protestujících. Protivládní protesty si podle nejnovějších zjištění lidskoprávních organizací vyžádaly více než 3420 obětí, různé odhady se ale výrazně liší. Zřejmě přes 18.100 lidí úřady zadržely. Země zůstává kvůli výpadkům internetu v izolaci, zisk a ověřování informací je tak velmi složité.

„Pokud to odložíme o dva či tři měsíce, nebude to mít stejný účinek. Chceme-li něco udělat, musíme jednat rychle,“ uvedl šéf íránské justice Gholámhosejn Mohsení Edžeí. Reagoval tím na Trumpovy výroky z úterního rozhovoru pro CBS, ve kterém americký prezident varoval, že pokud Írán popravy provede, Spojené státy „podniknou rázné kroky“.

Ochránci lidských práv se obávají, že by mohlo docházet k popravám bez soudního řízení. Amnesty International a další organizace uvedly, že mají informace o plánované popravě prvního protestujícího jménem Erfán Soltání, který měl být podle agentur popraven již dnes. Zda k jeho popravě skutečně došlo, ale není v tuto chvíli jasné.

🔥🚨 BREAKING: Its currently 11:14 PM in Iran. MASSIVE Anti-Islamic crowd in Tehran is growing after weeks of riots and protests.

The Iranian people are refusing to surrender! 🔥 pic.twitter.com/y4rt2lBOgl

— The Patriot Oasis™ (@ThePatriotOasis) January 12, 2026

V Teheránu se dnes shromáždily tisíce lidí na pohřbu více než 100 příslušníků bezpečnostních sil a dalších „mučedníků“ zabitých během protestů. Záběry státní televize ukazují jak tam lidé drželi íránské vlajky a fotografie ajatolláha Alího Chameneího.

Jeden šestadvacetiletý Íránec, který byl svědkem demonstrace v Teheránu, podle AP uvedl, že byl šokován, když úřady na demonstranty použily střelné zbraně. „Lidé se chtěli vyjádřit a protestovat, ale rychle se to změnilo ve válečnou zónu. Zbraně mají pouze bezpečnostní složky,“ řekl svědek.

Protesty se rozšířily do všech 31 íránských provincií. Není jisté, zda demonstrace nadále pokračují, jelikož internet je v zemi stále silně blokován a novináři mají jen velmi omezenou možnost pohybu. Podle AP se však zdá, že protesty neustávají.

⚠️ Update: #Iran has now been offline for 120 hours.

Despite some phone calls now connecting, there is no secure way to communicate and the general public remain cut off from the outside world.

What footage makes it through shows extensive use of force against civilians 📵 pic.twitter.com/GLPtVx6yrX

— NetBlocks (@netblocks) January 13, 2026

Vláda blokuje internetové připojení už pátým dnem, přičemž v úterý byl přístup k internetu dočasně obnoven. Íránci mohli z mobilních telefonů volat do zahraničí, avšak textové zprávy zůstaly blokované a přístup k zahraničním webovým stránkám byl omezen.

Podle organizace NetBlocks celostátní výpadek internetu pokračuje i dnes. Organizace na síti X upozornila, že náklady spojené s omezováním internetu režimu škodí a mohou jej ohrozit.

Stanice Iran International uvedla, že íránský ministr spravedlnosti Amírhosejn Rahímí dnes varoval, že „každý, kdo byl po 8. lednu na ulicích a byl zatčen, je zločinec“.

Nepokoje v Íránu začaly 28. prosince, kdy obchodníci v Teheránu vyšli do ulic, aby vyjádřili nespokojenost s poklesem hodnoty íránské měny rijál. Postupně se k nim přidaly další skupiny obyvatel včetně vysokoškolských studentů. Ekonomicky motivované nepokoje tak přerostly v rozsáhlé protivládní demonstrace po celé zemi.

Současný počet obětí podle AP převyšuje počet jakýchkoli jiných protestů nebo nepokojů v Íránu za poslední desetiletí a připomíná chaos kolem Islámské revoluce v zemi v roce 1979.