V Berlíně měli obyvatelé v posledních týdnech možnost odebírat brambory zdarma. Akce byla reakcí na mimořádnou úrodu, Nadbytek brambor přitom hlásí celá Evropa. Prezident Českého bramborářského svazu Josef Králíček upozorňuje, že roli nehraje jen rekordní sklizeň, ale také změna situace na globálním trhu. V minulých letech směřovalo až 50 procent evropského exportu brambor určených na hranolky do Asie. V poslední době však Čína odběr výrazně omezila a sama začala asijské trhy zásobovat bramborovými výrobky. To podle Králíčka vedlo ke kolapsu evropského trhu. V Česku se po výrazném propadu cen začíná situace postupně obracet. Podle analytiků však rozdávání brambor zdarma nehrozí.

Situace v Německu ukazuje, jak rychle se může trh změnit. Tamní ministerstvo zemědělství eviduje sklizeň 13,4 milionu tun brambor, což je zhruba o dva miliony tun více než dlouhodobý průměr. Mnozí pěstitelé rozšiřovali plochy v očekávání dobrých výkupních cen z minulých let. Příznivé počasí ale přineslo mimořádně vysokou úrodu – největší za posledních 25 let – a trh se zhroutil. Část produkce tak skončila v bioplynových stanicích nebo jako krmivo.

Symbolickým vyústěním krize se stal takzvaný „bramborový týden“ v Berlíně, během něhož se přebytečné brambory rozdávaly zdarma veřejnosti. Impuls k akci přišel těsně před Vánoci, kdy šéf provozu vyhledávače Ecosia oslovil šéfredaktora listu Berliner Morgenpost s návrhem, že firma zaplatí dopravu a noviny pomohou s informováním veřejnosti. Ve hře byly tisíce tun přebytečné úrody z okolních farem. Po vyhlášení se během dvou dnů přihlásilo přes tisíc míst ochotných fungovat jako výdejny.

Nakonec se do akce zapojilo 174 lokalit – od potravinových bank přes školy, kostely a spolky až po méně obvyklá místa, jako jsou kluziště, květinářství, coworkingová centra nebo obvodní kancelář strany Die Linke. Berlín sledoval na sociálních sítích „kde jsou brambory“ téměř v přímém přenosu.

Akce sice částečně pomohla zmírnit plýtvání, zároveň ale vyvolala odpor části zemědělců, kteří varovali před dalším tlakem na snižování cen.

Roli kromě rekordní sklizně, která se objevila napříč Evropou, sehrála i výrazná změna na globálním trhu. V posledních letech rostl zájem o brambory určené k výrobě hranolků, což vedlo k rozšiřování osevních ploch, často i s podporou evropských a národních fondů. Čína však v poslední době odběr výrazně omezila a asijské trhy začala obsluhovat vlastní produkcí.

„Evropa velkým přírůstkem posilovala brambory na zpracování na hranolky, které jdou z přibližně 50 % mimo Evropskou unii. Jdou do Ameriky, jdou na Blízký východ a jdou i do Indie, Číny a podobně. Poptávka po těchhle výrobcích rostla. Fabriky kontraktovaly větší množství a pěstitelé navíc ještě vyseli další plochy mimo zasmluvněné. A nebylo výjimkou, že vlastně za ty mimosmluvní brambory dostávali víc, než co bylo v té smlouvě, takže se jim to vyplácelo,“ uvedl Josef Králíček.

Po opadnutí zájmu z Asie však podle něj brambory v Evropě narazily na strop, což vedlo i k absurdním situacím, včetně rozdávání brambor zdarma v Německu.

V Česku jsou podle Králíčka ceny silně navázány na vývoj v Německu. Mluvčí agrární komory Barbora Pánková pak upozornila, že situaci v Česku ještě zhoršil dovoz levných brambor z Francie. Česko není v produkci brambor soběstačné a ročně se dováží přibližně 160 tisíc tun. Není proto pravděpodobné, že by se podobné akce objevily i na českém trhu. Podle agrárního analytika Petra Havla by mohlo jít nanejvýš o lokální rozhodnutí jednotlivých farmářů, například ve prospěch sociálních zařízení.

„Významným faktorem je loňská sklizeň, která byla příznivá nejen v Evropě, ale i v České republice. Podle oficiálních statistik se u nás sklidilo 729 tisíc tun brambor, což představuje meziroční nárůst o 11,2 procenta a zároveň nejvyšší objem od roku 2011. Na tomto výsledku se podílelo jak zvýšení osevních ploch, tak lepší hektarové výnosy. Pěstitelům přálo i počasí – výsadba proběhla brzy a za dobrých podmínek, červnové sucho porosty významněji nepoškodilo a červencové srážky naopak podpořily růst. Pouze lokální jarní mrazy v Polabí zpomalily sklizeň a některé oblasti zasáhlo srpnové sucho,“ pospala situaci v Česku Pánková. Agrární komora však upozorňuje, že kvůli nadprodukci klesla výkupní cena brambor z přibližně pěti korun za kilogram na 2,5 až tři koruny podle odrůdy. To vede k finančním ztrátám, protože výrobní náklady se pohybují kolem pěti korun za kilogram. V minulých letech přitom Strategický plán společné zemědělské politiky přispíval k rozšiřování osevních ploch.

Vzhledem k očekávaným ztrátám je podle obou odborníků pravděpodobné snížení osevních ploch v příští sezoně. Podle Králíčka by mělo jít o pokles v rozmezí šesti až deseti procent.

V uplynulých měsících došlo také k výraznému propadu spotřebitelských cen brambor. Nejvýraznější byl na podzim, kdy se velkoobchodní ceny pohybovaly mezi 15 a 17 korunami za kilogram, ve slevových akcích pak kolem šesti až sedmi korun. Podle údajů Státního zemědělského fondu činila v polovině října průměrná spotřebitelská cena 9,91 koruny za kilogram, přičemž se pohybovala v rozmezí od 5,40 do 17,90 koruny.

S nástupem nového roku však brambory opět zdražují. Podle statistik fondu vzrostla průměrná cena na 11,58 koruny za kilogram a pohybuje se od 5,30 do 19,90 koruny.

„Aby si brambory udržely svoji kvalitu, aby nehnily, musí být skladované v optimální teplotě, což zvyšuje energetické náklady na skladování. Proto cena přes zimu mírně roste. A to se děje nyní. Ta cena ještě mírně poroste. To, co se dělo na konci minulého roku, skutečně není standard,“ uvedl k vývoji cen brambor Petr Havel.