Vláda a odbory se tento týden zatím nedohodly na růstu platů ve veřejném sektoru. Kabinet navrhuje růst tarifů od ledna o pět procent a pro hůř placené profese o sedm procent. Odboráři požadují přidání o sedm procent a hůř placené o 13 procent. Jednání budou v příštích pár týdnech ještě pokračovat. V návrhu rozpočtu na příští rok je zatím plánován růst o 4,5 procenta. Opoziční hnutí ANO a SPD by chtěli dát státním zaměstnancům více, podle ekonomů si ale stát vyšší než pětiprocentní růst nemůže dovolit.

Ministerstvo práce navrhlo původně šest variant přidání – o pět, nebo o sedm procent a pro hůř odměňované profese další buď čtyři, nebo šest procent navíc. Odbory požadovaly nejdřív růst tarifů pro všechny zaměstnance veřejných služeb a státu o deset procent. Na jednání tento týden žádaly nejvyšší z verzí, které předložil Jurečkův úřad – tedy navýšení o sedm procent a pro hůř placené k tomu ještě šest procent. Vláda navrhuje zvednout tarify o pět procent a hůř placeným přidat ještě další dvě procenta. Podle Jurečky je na tom v koalici shoda.

„My si myslíme, že rozdíl mezi naším stanoviskem a jejich stanoviskem (vlády) je přibližně deset miliard korun. To si myslíme, že je řešitelné,“ řekl novinářům po jednání předák Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula. Doufá v to, že vláda změní názor. „Vzdálenost mezi naším názorem a názorem vlády je ještě pořád značná,“ podotkl. Proti několika členům vlády ale podle něj stojí 700 000 zaměstnanců.

Podle podkladů k platovému nařízení vlády by na přidání o sedm procent a pro hůř odměňované a státní službu o 13 procent bylo potřeba 45,1 miliardy korun. Ministr uvedl, že i s penězi na platy ve školství a obraně je v navrhovaných rozpočtech ministerstev na přidání ale něco přes 20 miliard korun. Odboráři odhadované náklady počítají bez odvodů. Ty podle předáků stát hned dostane z výdělků zpět.

V návrhu státního rozpočtu je na růst platů ve státní sféře naplánováno dokonce méně, než navrhuje Jurečka, tedy 4,5 procenta. Opoziční hnutí ANO a SPD chtějí státním zaměstnancům zvýšit platy více. Podle stínového premiéra Karla Havlíčka (ANO) musí jít o komplexnější diskusi „Ne jen takový ten handl ve smyslu pěti, šesti nebo sedmi procent. My jsme s odbory vždy diskutovali a zdaleka ne vždycky jsme se na všem shodli, vždycky šlo o nějaký kompromis. Je potřeba podívat se na to, co máme nejenom v programu, ale co jsme schopni dlouhodobě garantovat. Potom se totiž můžeme bavit o tom, že to nebude sedm procent, bude to šest procent, ale nastavíme určitý trend, který budeme dodržovat,“ uvedl Havlíček v Otázkách Václava Moravce.

Nárůst o šest procent s příslibem dalšího růstu je podle něj pravděpodobná varianta, pokud ANO bude ve vládě. „Ale uvidíme, jak to všechno bude vycházet. Ve školství my nechceme nic jiného než na konci našeho volebního období naplňovat zákon, se kterým přišla vláda Petra Fialy, což bylo za mě s velkým otazníkem, tedy dávat 130 procent průměrné mzdy na platy učitelů. Dřív než na konci období se k tomu ale nedostaneme,“ dodal Havlíček.

Další opoziční hnutí, tedy SPD, by podle šéfa svých poslanců Radima Fialy šlo ve smyslu platů státních zaměstnanců příští rok ještě dále, byť si podle něj státní rozpočet nemůže růst o sedm procent dovolit. „Protože tato vláda neudělala nic, aby si to rozpočet mohl dovolit. O státní správě tady mluvíme čtyři roky, mluvíte o tom, jak snížíte byrokracii, neudělali jste ani stop stav a za posledních deset let jste vzali dalších 100 000 státních zaměstnanců,“ uvedl Fiala. Ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN) mu řekl, že tento nárůst je ale primárně ve školství.

„Já jsem proti inkluzi, to nejsou učitelé, to jsou asistenti, kterých je 20 až 30 tisíc a stojí obrovské peníze. Proto nemáte na to, abyste přidali státním zaměstnancům sedm procent. Vy jste jenom kecali celé čtyři roky, my bychom šli na sedm procent, protože vy jste jim to slibovali čtyři roky a neudělali pro to nic,“ dodal Fiala.

Ekonomové: Růst nad pět procent není možný

Stát si podle ekonomů nyní nemůže dovolit růst platů ve veřejném sektoru nad pět procent. Vyšší růst podle nich neodpovídá vývoji tuzemské ekonomiky. Ekonomové také upozornili na výrazný proinflační efekt. V pořadu České televize Otázky Václava Moravce se na tom shodli viceguvernérka České národní banky (ČNB) Eva Zamrazilová a hlavní ekonom Deloitte David Marek.

Vláda a odbory se zatím nedohodly na růstu platů ve veřejném sektoru. Kabinet navrhuje růst tarifů od ledna o pět procent a pro hůř placené profese o sedm procent. Odboráři požadují přidání o sedm procent a hůř placené o 13 procent. Jednání budou pokračovat.

„Státní rozpočet si takový růst nemůže dovolit,“ řekl k návrhu odborářů Marek. Tempu růstu platů sedm procent podle něj neodpovídá dosavadní růst ekonomiky. V době, kdy tuzemské HDP roste v rozmezí kolem dvou procent, je podle něj růst o sedm procent příliš velký.

Jako příliš vysoký označila návrh odborářů také Zamrazilová. Podle ní není adekvátní z pohledu cenové stability. Upozornila, že vyšší růst platů by měl výrazný proinflační efekt. Maximální růst platů by se podle ní měl nyní pohybovat maximálně kolem pěti procent.

Plat ve veřejné sféře stanovují čtyři tabulky s tarify podle vzdělání a délky praxe. První je pro úředníky, pracovníky v kultuře, technické pracovníky či nepedagogické síly ve školství. Druhou se řídí odměňování zdravotníků a sester a pracovníků v sociálních službách, třetí se používá pro lékaře a zubaře a čtvrtá pro učitele. Vlastní tabulku mají státní zaměstnanci. Zástupci vlády, zaměstnavatelů a odborů se v červenci shodli, že by růst tarifů v nejnižší tabulce měl být vyšší a měla by se do pár let spojit se stupnicí zdravotníků.