Volba nového generálního ředitele České televize se po přerušeném třetím kole znovu rozbíhá, a to v solidně napjaté atmosféře. Radní se zatím nedokázali dohodnout, zda nástupcem Jana Součka ve funkci bude programový ředitel Milan Fridrich, nebo obchodní ředitel Hynek Chudárek. Do vyjednávání navíc zasáhly i spekulace o snaze ovlivnit volbu i petice redaktorů ČT proti tvrzením o nevyváženosti zpravodajství a nekompetentnosti pracovníků. Místopředseda rady Ivan Tesař v rozhovoru deníku Echo24 popisuje podobu jednání, rozdílné přístupy ke kandidátům a varuje před tlakem na „vítěze za každou cenu“. Za zásadní považuje, aby budoucí ředitel získal silný mandát a měl reálný plán. „Buď Fridrich, nebo nikdo, není kompromis,“ kritizuje Tesař své kolegy.

Jak to podle vás bude zítra probíhat?

Zatím je situace následující: volba byla po třetím kole minulý týden přerušena a zítra bude od 12 hodin pokračovat na veřejném jednání. Od 11 hodin se předtím uskuteční pracovní schůzka, které se pravděpodobně nezúčastní všichni členové rady. Tam se musíme shodnout na dalším postupu – kolik kol ještě proběhne a podobně. Poté můžeme zvolit generálního ředitele, teoreticky volbu opět přerušit a pokračovat v jiném termínu, nebo ji ukončit a vypsat nové výběrové řízení.

Kloníte se osobně k nějaké z možností?

V tuto chvíli nedokážu odhadnout, která z těchto variant je reálná. Já jsem v průběhu posledních měsíců silně prosazoval, aby byl zvolen generální ředitel – kompromisní kandidát, který by získal silný mandát 12 nebo 13 hlasů. A jedna věc je, že vám to kolegové předtím přislíbí, ale později se chovají jinak.

Takže tam podle vás pořád proti sobě stojí dva bloky? Podle toho, jak byly veleny politiky, koaliční a opoziční?

To si nemyslím. V radě nevnímám, že by byla nějaká „hodná“ a „zlá“ skupina, i když se to někdy tak zjednodušuje. Spíše tam vidím skupinu, která se chtěla shodnout na silném kandidátovi v čele České televize – někom, kdo by televizi transformoval, aby ještě lépe plnila veřejnou službu, byla transparentní i v ekonomické oblasti, hospodárná a efektivně nakládala s prostředky poplatníků. Tím spíš v souvislosti s novelou zákona, která navýší příjmy ČT. A pak je tam skupina, která říká: buď bude generálním ředitelem Milan Fridrich, nebo nikdo. To pro mě není kompromis.

A co je podle vás kompromis?

Kompromisním kandidátem byl podle mě například Petr Mrzena, i když se nedostal do užšího výběru. Myslím si, že zpravodajství České televize funguje velmi slušně, což konstatuje i výroční zpráva za rok 2024, kterou rada většinou hlasů schválila – včetně těch, kteří nyní kandidáty typu Mrzeny odmítají.

Aktuálně se má ještě před volbu předřadit bod z iniciativy radního Vlastimila Ježka – ohledně možného ovlivňování ze strany pana Mrzeny. Co o tom soudíte?

Tím asi narážíte na tu SMS, kterou údajně rozesílal Petr Mrzena.

A měl Radu přesvědčovat, aby nevolila Milana Fridricha.

Já jsem žádnou SMS nedostal, nebyla mi adresována a ani jsem ji neviděl. Takže mě osobně nikdo neovlivnil. Rozhodoval jsem se čistě podle projektu – podle jeho reálnosti a schopnosti jej v nějakém čase skutečně uskutečnit. Šel jsem cestou střídmosti – tedy aby projekt nebyl přehnaně ambiciózní, a pak se zpětně neukazovalo, že jednotlivé části nejde realizovat. Druhým kritériem pro mě byla profesní zkušenost kandidáta a určitě také charakter.

A vám to nepřijde celé nešťastné? Někdo, komu záleží na nějakém obrazu ČT, z toho asi šťastný být nemůže. Mohou SMS něco reálně ovlivnit?

Odmítám, že jedna nebo několik textových zpráv může ovlivnit člena Rady ČT. Myslím si, že většina členů rady je vůči tomu imunní. Ostatně, kolik asi tak SMS nebo i telefonátů v den volby každý z nás dostal? Kolik jich poslali jiní kandidáti? Ale považuji celou situaci za velmi nešťastnou. Představa, že buď bude generálním ředitelem Milan Fridrich, nebo nikdo, strašně poškozuje pověst České televize a sekundárně i rady samotné. Všichni nějakým způsobem deklarovali, že chtějí v čele ČT generálního ředitele se silným mandátem. Opakovaně jsme o tom mluvili. Přitom pan Chudárek, druhý z finalistů, dostal při zúžení kandidátů z 20 na 5 celkem 17 hlasů. To znamená, že si ho ještě před pár dny uměli představit na pozici generálního ředitele. A teď je najednou zcela nepřijatelný? Tomu opravdu nerozumím.

Otevřeně říkáte, že preferujete Hynka Chudárka. Mohl byste krátce zhodnotit, co oba finalisti přinášejí pozitivního a případně i negativního?

Rozhodoval jsem se podle kvality a reálnosti projektu. Česká televize je instituce, kde změny probíhají pomalu a jsou náročné. Projekt pana Chudárka mi přišel uskutečnitelný. I když některé dílčí věci v něm chyběly nebo by mohly být propracovanější, považoval jsem ho za reálný. Pan Chudárek má podle mě dostatečné zkušenosti, vystupuje klidně a je schopen fungovat jako spojovací prvek mezi různými částmi televize – výrobou, zpravodajstvím, externími producenty.

Projekt Milana Fridricha obsahoval úplně vše – lidé z regionů, zpravodajství, externí producenti, velké seriálové produkce, umělá inteligence… každý si v tom mohl najít něco. Ale právě to je pro mě problém. Ekonomický rámec zahrnoval výstavbu v Ostravě, investice do AI – ale v tuto chvíli není jasné, jaký bude výběr poplatků. ČT to nemá spočítané. Náběh bude pozvolný. Nechci, aby zvítězil kandidát s projektem, kde je všechno, a pak se začne ustupovat a říkat, že to nejde realizovat z různých důvodů. Ten projekt je natolik všeobjímající, že možná oslovil některé členy rady, ale já jsem upřednostnil realismus.

Od tří z pěti kandidátů minulý týden zazněla i kritika, že ČT se „zapouzdřila“ a nedává prostor různým názorovým skupinám, na což vznikl i otevřený dopis některých pracovníků zpravodajství. Jak ten vnímáte?

Opravil bych, že to byl dopis několika pracovníků. Ten otevřený dopis nebo petici podepsalo přes 160 lidí ze zpravodajství – tedy 160 profesionálů, kteří v televizi pracují. A myslím si, že zpravodajství je klíčovou částí České televize, do jisté míry její výkladní skříní. Lidé posuzují plnění veřejné služby právě podle kvality, objektivity a profesionality zpravodajství. Pod tím dopisem jsou podepsáni špičkoví novináři. Chápu, že se měli potřebu proti některým výrokům vymezit. Nepovažuji ty výroky za šťastné, ale chápu tu reakci. Zvlášť když rada ČT schválila výroční zprávu za rok 2024, kde je i kapitola o zpravodajství – a ta zpráva byla schválena většinou členů rady.

Souhlasíte s názorem, který zazněl třeba od Libuše Šmuclerové nebo právě Hynka Chudárka, že by se měl rozšířit záběr a ČT by měla dávat prostor širším názorovým skupinám?

O tom se na radě bavíme dlouhodobě. Nedávno jsem obhajoval výroční zprávu v Senátu před dvěma výbory. Jedna z hlavních věcí, kterou jsme řešili, je důvěra v Českou televizi – aktuálně jí důvěřuje 68 % respondentů, což znamená, že 32 % nedůvěřuje. Domnívám se, že čím vyšší bude důvěra a čím nižší bude nedůvěra, tím lépe. Je to kontinuální proces. Svět se dynamicky mění, i vlivem koronavirové krize, a ČT na to bude muset reagovat.

To znamená, že by měla oslovovat i nové skupiny diváků?

Ano. Česká televize by měla poskytovat co nejširší prostor a zajistit, aby zpravodajství bylo vyvážené a objektivní. Měla by upřednostňovat nezávislost, nestrannost a co nejširší názorové spektrum – samozřejmě v rámci demokratického systému.

Co tedy očekáváte od zítřka?

Za sebe bych si nepřál, aby se to dále protahovalo. Měli bychom se domluvit na konkrétním počtu kol. Pokud nebude kandidát zvolen, volbu přerušit a pokračovat v jiném termínu, nebo ji ukončit a vyhlásit nové výběrové řízení.