Předseda hnutí ANO Andrej Babiš dostane od koaličních partnerů do konce tohoto týdne personálie týkající se kandidátů na jednotlivé ministry a seznam pak v příštím týdnu odnese prezidentu Petru Pavlovi, který si s nimi dá pohovory. Zatímco v minulosti se „zkoušení“ událo v různých formách, pozvat si kandidáty ještě před jmenováním předsedy vlády je novum. Proč to hlava státu dělá? Dle Hradu proto, že se tak Pavel s Babišem dohodli.

„Prezident jmenuje členy vlády na návrh předsedy vlády,“ říká Ústava, konkrétně její článek 68. Z toho plyne, že jakmile je jmenován premiér – což nyní ještě není, neboť Pavel trvá na veřejném sdělení řešení Babišova střetu zájmů před aktem –, prezident již nemá velký manévrovací prostor a pokud nechce čelit kompetenční žalobě, která by vyjasnila poměr sil mezi nejvyšším a 4. nejvyšším ústavním činitelem, musí hlava státu ministry jmenovat. Kompetenční žalobou před 4 lety hrozil nynější premiér v demisi Petr Fiala (ODS), pakliže by Miloš Zeman odmítal jmenování vlády, například kvůli výhradám k Janu Lipavskému (BEZPP, exPiráti). Na krok nakonec nedošlo, protože Zeman Fialovi vyhověl.

Střídání kandidátů před pověstným akváriem z plexiskel na Pražském hradě, protože Zeman musel kvůli nákaze covidem-19 dodržovat karanténu, probíhalo v první půlce prosince: mezi jmenováním Fialy premiérem, k čemuž došlo 28. listopadu 2021, a jmenováním vlády, které proběhlo 17. prosince 2021. Obdobně Zeman postupoval po celé své volební období: například dle serveru iRozhlas v roce 2014, předtím než byl 29. ledna 2014 jmenován kabinet Bohuslava Sobotky (ČSSD), přijímal poslední dva kandidáty na ministry – mj. tehdejšího kandidáta na šéfa diplomacie Lubomíra Zaorálka z ČSSD – den před jmenováním vlády. Sobotka byl jmenován předsedou vlády 17. ledna 2014.

Zeman byl první hlavou státu zvolenou v přímé volbě prezidenta a jak se pro Echo shodli dva bývalí ředitelé protokolu prezidentovy kanceláře, Miroslav Sklenář a Jindřich Forejt, s podobou okázalých a silně medializovaných „pohovorů“ začal až on. „Ani Václav Havel, ani Václav Klaus si podle mé nejlepší paměti všechny ministry nezvali. To bylo něco naprosto nepředstavitelného a zavedl to až Miloš Zeman,“ řekl Echu Sklenář s dovětkem, že oba prezidenti si po volbách zvali předsedy jednotlivých stran (u Havla s výjimkou republikánů a komunistů). Schůzku po volbách se všemi předsedy měl letos i Pavel.

„Kdyby tohle to samé dělal Václav Klaus před těmi lety, kdy byl prezidentem, tak by tady podle mě byly demonstrace. Mám úplně v živé paměti, když chtěl mluvit s nominantem na ministra obchodu Milanem Urbanem, protože se vyjádřil v tom smyslu, že ho nezná a že chce vědět, jestli umí cizí jazyky a podobně. Načež se spustila mediální kampaň, co si to vůbec prezident dovoluje mít nějaké připomínky,“ sdělil Echu Forejt s tím, že pokud už nějaká jednání probíhala, tak nebyla formalizovaná ve smyslu tří konkrétních dnů na Hradě, ale politici se potkali neformálně.

Politolog Lubomír Kopeček z Masarykovy univerzity pro Echo uvedl, že „v minulosti byly situace hlavně za Václava Havla, kdy se žádná setkání prezidenta s kandidáty vůbec nekonala, což dokresluje rozmanitost české praxe“. Ústava otázku, zda a případně kdy se má prezident s kandidáty potkat, nijak neřeší.

Pavel zvolil jiný postup

Po Zemanovi jediný další přímo zvolený prezident Petr Pavel dotáhl praxi svého předchůdce ještě dál: dle zveřejněného harmonogramu budou schůzky s kandidáty, kteří by se měli stát hlavami 15 resortů, se kterými vznikající koalice počítá, v následujících týdnech. Pavel pohovorům věnuje 2 týdny, přičemž ale není jasné, od kdy tato časová lhůta poběží, protože Babiš jasně nespecifikoval, kdy jména na Hrad ponese. Hrad v úterý pouze oznámil, že Babiš přislíbil minulý týden Pavlovi předložení seznamu navrhovaných ministrů v týdnu po 24. listopadu.

Podle některých ústavních expertů, s kterými Echo v posledních týdnech hovořilo, je to nestandardní požadavek. „Babiš by měl trvat na tom, že chce jmenovat předsedou vlády a teprve pak bude předkládat návrhy a nastane fáze nějakých konzultací nebo představování, protože jinak nemá žádný důvod, proč by někoho navrhoval, protože by pak tu vládu fakticky sestavoval prezident, k čemuž nemá žádný puvoár,“ uvedl například Aleš Gerloch z Univerzity Karlovy.

Obdobně záležitost pro Echo komentoval dlouholetý ústavní expert Václav Pavlíček: „To je vůbec nepřípustné. Když není jmenován (premiér – pozn.red.), tak nikde není uvedeno, že prezident může rozhodovat o výběru ministrů. On rozhoduje jenom o výběru premiéra, nikoho jiného.“

Proč se tedy rozhodl nejvyšší ústavní činitel scházet s lidmi, u kterých není jisté, že se vůbec ministry stanou, neboť je Hradu nedodává již jmenovaný premiér, který má skládat vládu, ale pouze člověk sestavováním vlády pověřený? To je krok, který Ústava nezná, a jde pouze o ústavní zvyklost dodržovanou od dob Václava Havla. Kdyby se tedy nakonec prezident rozhodl jmenovat někoho jiného než Babiše – přičemž je zřejmé, že nově vzniklá koalice trvá na expremiérovi a šéfovi ANO jako jediném možném kandidátovi –, 15 lidí, se kterými by tou dobou již měla hlava státu pohovory za sebou, by se mohlo stát skupinou náhodných lidí, kteří nemají s kandidáty na ministry vůbec nic společného, protože skutečně jmenovaný premiér navrhne někoho jiného. Samozřejmě lze předpokládat, že prezident nechce zbytečně plýtvat svým časem, tedy organizováním schůzek naznačuje, že Babiše nakonec jmenuje.

„V tomto případě se setkávají na základě dohody prezidenta s předsedou hnutí ANO Andrejem Babišem,“ sdělil Echu ředitel komunikace Kanceláře prezidenta republiky (KPR) Vít Kolář. Nejasné zůstává, proč hnutí ANO, SPD a Motoristé sobě na hradní hru přistupují, byť se asi dá spekulovat o tom, že jde o další vstřícný krok, kterým se Babiš snaží zbytečně nehrotit vztah s prezidentem – obdobně jako tomu bylo u návrhu programového prohlášení vlády, který koalice také prezidentovi poslala, byť nemusela.

Potenciální vysvětlení nabídl politolog Kopeček. „Vzhledem k aktuální situaci, kdy kandidát na premiéra nechce okamžitě představit řešení svého střetu zájmů, dává prohození pořadí kvůli zrychlení celého procesu formování vlády logiku,“ míní. Otázkou ale zůstává, proč Babiš s řešením střetu zájmů vyčkává, a jakou roli v tom hraje osoba Filipa Turka, potenciálního ministra zahraničí, se kterým má Petr Pavel již dříve deklarovaný problém kvůli nevybíravým komentářům politika na sociálních sítích.

Protože jinak se postoje ohledně následujícího harmonogramu Babiše a Pavla nevylučují. Přestože Babiš nechce představit řešení střetu zájmů nyní, přistoupil na prezidentův požadavek, aby ho sdělil veřejně a hodlá tak udělat v den svého jmenování či den předtím, a to sice s odkazem na nevratné kroky, které musí kvůli řešení učinit a které by mu nikdo nevrátil, pokud by se nakonec premiérem nestal. Zatímco v minulém týdnu KPR uvedla, že jakmile řešení zazní veřejně, jmenování proběhne „bez odkladu“, ve své úterní tiskové zprávě kancelář uvedla, že po veřejném oznámení je „prezident připraven do jednoho týdne jmenovat Andreje Babiše předsedou vlády“, což může a nemusí být v souladu se dnem, se kterým počítá šéf ANO.