V letošních volbách mají šanci se do sněmovny v extrémním případě dostat zástupci 16 stran a hnutí. Poslaneckých klubů by sice mělo zpočátku vzniknout méně (zřejmě maximálně devět), nicméně i tak se experti shodují, že by v takovém případě došlo k omezení stability jakékoliv vlády, snížení politické kultury a paralýze sněmovny. Na vlastní poslanecký klub jsou potřeba tři poslanci, což by různé jednotlivé strany v rámci koalic mít mohly. Otazník visí nad SOCDEM, která o své strategii ještě jedná. Hnutí Přísaha chce kandidovat samostatně a v průzkumech je hluboko pod hranicí vstupu do sněmovny.

Deník Echo24 již informoval o tom, že Piráti nabírají na své kandidátky Zelené. Tím pádem vrcholí souboj o milion propadlých hlasů z minulých voleb. „V roce 2021 ten milion propadlých hlasů byl dán dvěma faktory. Jednak obrovskou roztříštěností kandidujících stran, řadě z nich dlouhodobě nedávaly průzkumy šanci překročit 5% hranici. Což ovlivnil faktor číslo dvě, kdy většinu těchto subjektů oslabilo hnutí ANO tím, že jim vzalo voliče. Jen a jen díky tomuto vznikla vláda Petra Fialy,“ řekl pro Echo24 politolog Pavel Šaradín z Univerzity Palackého v Olomouci.

Opoziční strany a hnutí tak přistupují ke spojování jako posledně koalice Spolu, jen nejsou přiznanými koalicemi. SPD a jejich partneři (Trikolora, Svobodní, PRO) se nyní dušují, že budou mít jeden poslanecký klub, stejně tak hnutí Stačilo!, které sdružuje KSČM, Spojení demokratů – Sdružení nezávislých (SD-SN) a Českou stranu národně sociální (ČSNS). Nicméně na vznik samostatného poslaneckého klubu jsou třeba jen tři poslanci.

V případě jakýchkoliv rozbrojů by tak mohly subjekty, které kandidují v rámci těchto spojení, klidně vlastní klub založit a tím získat například přednostní práva. Piráti mají v tomto volebním období například vlastní poslanecký klub navzdory tomu, že mají jen čtyři poslance a kandidovali v minulých volbách společně s hnutím STAN.

Jasno o svém postupu zatím nemá SOCDEM, která je samostatně podle průzkumů pod hranicí vstupu do sněmovny (podle pravidelných průzkumů agentury STEM se pohybuje od 2,5 do zhruba 3,8 procenta). „Naším cílem je neopakovat rok 2021, kdy propadl milion hlasů. Proto jsme nyní několik měsíců intenzivně pracovali na programu, kterým oslovíme voliče a je to realistický plán pro budoucnost Česka. O předvolebním postupu se rozhodneme do června, platí tři varianty: samostatná kandidatura, koalice programově spřízněných stran a nebo sociální demokraté na kandidátní listině jiného politického subjektu,“ řekla pro Echo24 šéfka strany Jana Maláčová.

Jasno se zdá být v případě hnutí Přísaha. „V současné době počítáme s tím, že budeme kandidovat samostatně. Tak i vedeme v současné době kampaň,“ řekl pro Echo24 šéf hnutí a senátor Šlachta. Přísaha se samostatně pohybuje mezi dvěma až třemi procenty. Loni doEvropského parlamentu ale kandidovala společně s Motoristy.

Politologové tomu říkají „hyperreprezentace“

Spojovací strategie je podle Šaradína logická a nejlépe ji dokumentuje úspěch Spolu, který se snaží mnozí napodobit. „Zejména však ne skutečných, ale rádoby koalic. Zcela jistě to povede ke snížení propadlých hlasů,“ dodal Šaradín.

Zejména spojenectví Stačilo! a Okamurova čtyřkoalice jsou podle něj velmi nesourodé subjekty. „U nich bych rozpad předpokládal. Pokud by vstoupily do vlády, zásadně to může snížit její stabilitu. Totéž platí i o sněmovně, snižuje se úroveň politické kultury, protože takto ‚volní‘ poslanci se stávají předmětem různých obchodů,“ řekl dále politolog.

Politolog Roman Chytilek z Institutu SYRI a Masarykovy univerzity v Brně pro Echo24 řekl, že co se týká samotného procesu spojování, tak k němu v těchto volbách existují extrémně silné pobídky. „ Obecně se dá říct, že s opakováním voleb se koordinace mezi stranami a voliči spíš zvyšuje a strany lépe chápou psychologii voličů, související s fungováním českého volebního systému. I ta se navíc vyvíjí, voliči si víc hlídají, aby jejich hlas nepropadl, což strany, které jsou v průzkumech pravidelně pod pěti procenty, staví už teď při samostatné kandidatuře do naprosto beznadějné situace,“ uvedl Chytilek.

„Co se týká návazných okolností, tak čekám podobnou volební účast jako v minulých volbách či dokonce mírně vyšší (kvůli korespondenční volbě). Žádný významný negativní efekt z tohoto hlediska spojování nepřináší, pokud by voliči se spojenectvím nebyli spokojeni, mají obvykle náhradní alternativy, koho volit,“ míní Chytilek.

„Výsledkem může být stav, kterému politologie říká hyperreprezentace – propadne sice minimum hlasů, ale dojde k extrémnímu rozdrobení parlamentu a v kombinaci s obstrukční mentalitou, kterou parlament ukazoval v tomto volebním období, bude akceschopné vládnutí pro kohokoliv extrémně obtížné, vlastně bez ohledu na to, zda vláda bude mít v parlamentu těsnou nebo výraznější většinu,“ uvedl Chytilek.